Chapter 13
Kṣetra-Kṣetrajña-Vibhāga-Yoga
The Yoga of Distinction Between Field and Field-Knower
- 13.1इदं शरीरं कौन्तेय क्षेत्रम् इत्य् अभिधीयते | एतद् यो वेत्ति तं प्राहुः क्षेत्रज्ञ इति तद्-विदःidaṃ śarīraṃ kaunteya kṣetram ity abhidhīyate | etad yo vetti taṃ prāhuḥ kṣetrajña iti tad-vidaḥ
- 13.2क्षेत्रज्ञं चापि मां विद्धि सर्व-क्षेत्रेषु भारत | क्षेत्र-क्षेत्रज्ञयोर् ज्ञानं यत् तज् ज्ञानं मतं ममkṣetrajñaṃ cāpi māṃ viddhi sarva-kṣetreṣu bhārata | kṣetra-kṣetrajñayor jñānaṃ yat taj jñānaṃ mataṃ mama
- 13.3तत् क्षेत्रं यच् च यादृक् च यद्-विकारि यतश् च यत् | स च यो यत्-प्रभावश् च तत् समासेन मे शृणुtat kṣetraṃ yac ca yādṛk ca yad-vikāri yataś ca yat | sa ca yo yat-prabhāvaś ca tat samāsena me śṛṇu
- 13.4ऋषिभिर् बहुधा गीतं छन्दोभिर् विविधैः पृथक् | ब्रह्म-सूत्र-पदैश् चैव हेतुमद्भिर् विनिश्चितैःṛṣibhir bahudhā gītaṃ chandobhir vividhaiḥ pṛthak | brahma-sūtra-padaiś caiva hetumadbhir viniścitaiḥ
- 13.5महा-भूतान्य् अहंकारो बुद्धिर् अव्यक्तम् एव च | इन्द्रियाणि दशैकं च पञ्च चेन्द्रिय-गोचराःmahā-bhūtāny ahaṃkāro buddhir avyaktam eva ca | indriyāṇi daśaikaṃ ca pañca cendriya-gocarāḥ
- 13.6इच्छा द्वेषः सुखं दुःखं संघातश् चेतना धृतिः | एतत् क्षेत्रं समासेन स-विकारम् उदाहृतम्icchā dveṣaḥ sukhaṃ duḥkhaṃ saṃghātaś cetanā dhṛtiḥ | etat kṣetraṃ samāsena sa-vikāram udāhṛtam
- 13.7अमानित्वम् अदम्भित्वम् अहिंसा क्षान्तिर् आर्जवम् | आचार्योपासनं शौचं स्थैर्यम् आत्म-विनिग्रहःamānitvam adambhitvam ahiṃsā kṣāntir ārjavam | ācāryopāsanaṃ śaucaṃ sthairyam ātma-vinigrahaḥ
- 13.8इन्द्रियार्थेषु वैराग्यम् अनहंकार एव च | जन्म-मृत्यु-जरा-व्याधि-दुःख-दोषानुदर्शनम्indriyārtheṣu vairāgyam anahaṃkāra eva ca | janma-mṛtyu-jarā-vyādhi-duḥkha-doṣānudarśanam
- 13.9असक्तिर् अनभिष्वङ्गः पुत्र-दार-गृहादिषु | नित्यं च सम-चित्तत्वम् इष्टानिष्टोपपत्तिषुasaktir anabhiṣvaṅgaḥ putra-dāra-gṛhādiṣu | nityaṃ ca sama-cittatvam iṣṭāniṣṭopapattiṣu
- 13.10मयि चानन्य-योगेन भक्तिर् अव्यभिचारिणी | विविक्त-देश-सेवित्वम् अरतिर् जन-संसदिmayi cānanya-yogena bhaktir avyabhicāriṇī | vivikta-deśa-sevitvam aratir jana-saṃsadi
- 13.11अध्यात्म-ज्ञान-नित्यत्वं तत्त्व-ज्ञानार्थ-दर्शनम् | एतज् ज्ञानम् इति प्रोक्तम् अज्ञानं यद् अतो ऽन्यथाadhyātma-jñāna-nityatvaṃ tattva-jñānārtha-darśanam | etaj jñānam iti proktam ajñānaṃ yad ato 'nyathā
- 13.12ज्ञेयं यत् तत् प्रवक्ष्यामि यज् ज्ञात्वामृतम् अश्नुते | अनादिमत् परं ब्रह्म न सत् तन् नासद् उच्यतेjñeyaṃ yat tat pravakṣyāmi yaj jñātvāmṛtam aśnute | anādimat paraṃ brahma na sat tan nāsad ucyate
- 13.13सर्वतः पाणि-पादं तत् सर्वतो ऽक्षि-शिरो-मुखम् | सर्वतः श्रुतिमल् लोके सर्वम् आवृत्य तिष्ठतिsarvataḥ pāṇi-pādaṃ tat sarvato 'kṣi-śiro-mukham | sarvataḥ śrutimal loke sarvam āvṛtya tiṣṭhati
- 13.14सर्वेन्द्रिय-गुणाभासं सर्वेन्द्रिय-विवर्जितम् | असक्तं सर्व-भृच् चैव निर्गुणं गुण-भोक्तृ चsarvendriya-guṇābhāsaṃ sarvendriya-vivarjitam | asaktaṃ sarva-bhṛc caiva nirguṇaṃ guṇa-bhoktṛ ca
- 13.15बहिर् अन्तश् च भूतानाम् अचरं चरम् एव च | सूक्ष्मत्वात् तद् अविज्ञेयं दूर-स्थं चान्तिके च तत्bahir antaś ca bhūtānām acaraṃ caram eva ca | sūkṣmatvāt tad avijñeyaṃ dūra-sthaṃ cāntike ca tat
- 13.16अविभक्तं च भूतेषु विभक्तम् इव च स्थितम् | भूत-भर्तृ च तज् ज्ञेयं ग्रसिष्णु प्रभविष्णु चavibhaktaṃ ca bhūteṣu vibhaktam iva ca sthitam | bhūta-bhartṛ ca taj jñeyaṃ grasiṣṇu prabhaviṣṇu ca
- 13.17ज्योतिषाम् अपि तज् ज्योतिस् तमसः परम् उच्यते | ज्ञानं ज्ञेयं ज्ञान-गम्यं हृदि सर्वस्य विष्ठितम्jyotiṣām api taj jyotis tamasaḥ param ucyate | jñānaṃ jñeyaṃ jñāna-gamyaṃ hṛdi sarvasya viṣṭhitam
- 13.18इति क्षेत्रं तथा ज्ञानं ज्ञेयं चोक्तं समासतः | मद्-भक्त एतद् विज्ञाय मद्-भावायोपपद्यतेiti kṣetraṃ tathā jñānaṃ jñeyaṃ coktaṃ samāsataḥ | mad-bhakta etad vijñāya mad-bhāvāyopapadyate
- 13.19प्रकृतिं पुरुषं चैव विद्ध्य् अनादी उभाव् अपि | विकारांश् च गुणांश् चैव विद्धि प्रकृति-संभवान्prakṛtiṃ puruṣaṃ caiva viddhy anādī ubhāv api | vikārāṃś ca guṇāṃś caiva viddhi prakṛti-saṃbhavān
- 13.20कार्य-करण-कर्तृत्वे हेतुः प्रकृतिर् उच्यते | पुरुषः सुख-दुःखानां भोक्तृत्वे हेतुर् उच्यतेkārya-karaṇa-kartṛtve hetuḥ prakṛtir ucyate | puruṣaḥ sukha-duḥkhānāṃ bhoktṛtve hetur ucyate
- 13.21पुरुषः प्रकृति-स्थो हि भुङ्क्ते प्रकृतिजान् गुणान् | कारणं गुण-सङ्गो ऽस्य सद्-असद्-योनि-जन्मसुpuruṣaḥ prakṛti-stho hi bhuṅkte prakṛtijān guṇān | kāraṇaṃ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-yoni-janmasu
- 13.22उपद्रष्टानुमन्ता च भर्ता भोक्ता महेश्वरः | परमात्मेति चाप्य् उक्तो देहे ऽस्मिन् पुरुषः परःupadraṣṭānumantā ca bhartā bhoktā maheśvaraḥ | paramātmeti cāpy ukto dehe 'smin puruṣaḥ paraḥ
- 13.23य एवं वेत्ति पुरुषं प्रकृतिं च गुणैः सह | सर्वथा वर्तमानो ऽपि न स भूयो ऽभिजायतेya evaṃ vetti puruṣaṃ prakṛtiṃ ca guṇaiḥ saha | sarvathā vartamāno 'pi na sa bhūyo 'bhijāyate
- 13.24ध्यानेनात्मनि पश्यन्ति केचिद् आत्मानम् आत्मना | अन्ये सांख्येन योगेन कर्म-योगेन चापरेdhyānenātmani paśyanti kecid ātmānam ātmanā | anye sāṃkhyena yogena karma-yogena cāpare
- 13.25अन्ये त्व् एवम् अजानन्तः श्रुत्वान्येभ्य उपासते | ते ऽपि चातितरन्त्य् एव मृत्युं श्रुति-परायणाःanye tv evam ajānantaḥ śrutvānyebhya upāsate | te 'pi cātitaranty eva mṛtyuṃ śruti-parāyaṇāḥ
- 13.26यावत् संजायते किंचित् सत्त्वं स्थावर-जङ्गमम् | क्षेत्र-क्षेत्रज्ञ-संयोगात् तद् विद्धि भरतर्षभyāvat saṃjāyate kiṃcit sattvaṃ sthāvara-jaṅgamam | kṣetra-kṣetrajña-saṃyogāt tad viddhi bharatarṣabha
- 13.27समं सर्वेषु भूतेषु तिष्ठन्तं परमेश्वरम् | विनश्यत्स्व् अविनश्यन्तं यः पश्यति स पश्यतिsamaṃ sarveṣu bhūteṣu tiṣṭhantaṃ parameśvaram | vinaśyatsv avinaśyantaṃ yaḥ paśyati sa paśyati
- 13.28समं पश्यन् हि सर्वत्र समवस्थितम् ईश्वरम् | न हिनस्त्य् आत्मनात्मानं ततो याति परां गतिम्samaṃ paśyan hi sarvatra samavasthitam īśvaram | na hinasty ātmanātmānaṃ tato yāti parāṃ gatim
- 13.29प्रकृत्यैव च कर्माणि क्रियमाणानि सर्वशः | यः पश्यति तथात्मानम् अकर्तारं स पश्यतिprakṛtyaiva ca karmāṇi kriyamāṇāni sarvaśaḥ | yaḥ paśyati tathātmānam akartāraṃ sa paśyati
- 13.30यदा भूत-पृथग्-भावम् एकस्थम् अनुपश्यति | तत एव च विस्तारं ब्रह्म संपद्यते तदाyadā bhūta-pṛthag-bhāvam ekastham anupaśyati | tata eva ca vistāraṃ brahma saṃpadyate tadā
- 13.31अनादित्वान् निर्गुणत्वात् परमात्मायम् अव्ययः | शरीर-स्थो ऽपि कौन्तेय न करोति न लिप्यतेanāditvān nirguṇatvāt paramātmāyam avyayaḥ | śarīra-stho 'pi kaunteya na karoti na lipyate
- 13.32यथा सर्व-गतं सौक्ष्म्याद् आकाशं नोपलिप्यते | सर्वत्रावस्थितो देहे तथात्मा नोपलिप्यतेyathā sarva-gataṃ saukṣmyād ākāśaṃ nopalipyate | sarvatrāvasthito dehe tathātmā nopalipyate
- 13.34यथा प्रकाशयत्य् एकः कृत्स्नं लोकम् इमं रविः | क्षेत्रं क्षेत्री तथा कृत्स्नं प्रकाशयति भारतyathā prakāśayaty ekaḥ kṛtsnaṃ lokam imaṃ raviḥ | kṣetraṃ kṣetrī tathā kṛtsnaṃ prakāśayati bhārata
- 13.35क्षेत्र-क्षेत्रज्ञयोर् एवम् अन्तरं ज्ञान-चक्षुषा | भूत-प्रकृति-मोक्षं च ये विदुर् यान्ति ते परम्kṣetra-kṣetrajñayor evam antaraṃ jñāna-cakṣuṣā | bhūta-prakṛti-mokṣaṃ ca ye vidur yānti te param