Chapter 13 (Kṣetra-Kṣetrajña-Vibhāga-Yoga (The Yoga of Distinction Between Field and Field-Knower)), verse 32
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
यथा सर्व-गतं सौक्ष्म्याद् आकाशं नोपलिप्यते | सर्वत्रावस्थितो देहे तथात्मा नोपलिप्यते
yathā sarva-gataṃ saukṣmyād ākāśaṃ nopalipyate | sarvatrāvasthito dehe tathātmā nopalipyate
Word-by-word
- yathā← yathānominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]आकाशं सर्वगतम्[dvaita]प्रतीतिनिरासार्थमाह -- न चे ति[advaita-bhakti]ध्यासिकेन संबन्धेन जलस्थः सविता तस्मिंश्चलत्यपि न चलत्येव तद्वत्
- sarva← sarvavocative singular masculine noun[advaita]था दुर्विज्ञेयं दुर्वाच्यं[viśiṣṭādvaita]गतम् अपि सर्वैः वस्तुभिः संयुक्तम् अपि सौक्ष्म्यात् सर्ववस्तुस्वभावैः न लिप्यते? तथा आत्मा अतिसौक्ष्म्यात् सर्वत्र देवमन[dvaita]गतिमित्युपपद्यते[advaita-bhakti]विकारशून्य इत्यर्थः
- gatam← gamaccusative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]अपि सर्वैः वस्तुभिः संयुक्तम् अपि सौक्ष्म्यात् सर्ववस्तुस्वभावैः न लिप्यते? तथा आत्मा अतिसौक्ष्म्यात् सर्वत्र देवमनुष्य
- saukṣmyāt← saukṣmyaablative singular neuter noun[viśiṣṭādvaita]सर्ववस्तुस्वभावैः न लिप्यते? तथा आत्मा अतिसौक्ष्म्यात् सर्वत्र देवमनुष्यादौ देहे अवस्थितः अति तत्तद्देहस्वमावैः न लिप्य
- a← avocative singular masculine noun[advaita]नादित्वात् अनादेः भावः अनादित्वम्? आदिः कारणम्?[viśiṣṭādvaita]पि सर्वैः वस्तुभिः संयुक्तम्[dvaita]नादित्वादिति[śuddhādvaita]नादित्वादिति[bhakti]नादित्वादिति[advaita-bhakti]नादित्वादिति
- ak← ajnominative singular masculine noun[śuddhādvaita]षररूपत्वेन अनादित्वान्निर्गुणत्वादयं आत्मा जीवः पुरुषोऽव्ययः केवलं भगवदिच्छया स्वतः पृथग्भावितोऽप्यकर्त्ताऽलिप्तः अध्यास
- āśam← aśaccusative singular masculine noun
- na← navocative singular neuter noun[advaita]ादित्वात् अनादेः भावः अनादित्वम्? आदिः कारणम्?[viśiṣṭādvaita]लिप्यते? तथा आत्मा अतिसौक्ष्म्यात् सर्वत्र देवमनुष्यादौ देहे अवस्थितः अति तत्तद्देहस्वमावैः न लिप्यते[dvaita]च व्ययादिस्तस्येत्याह -- अनादित्वादिति। सादि हि प्रायो व्ययि गुणात्मकं च। न करोतीत्यादेरर्थ उक्तः पुरस्तात्। न लौकिकक्र[śuddhādvaita]्धाभाव इत्युपपादयति -- अनादित्वादिति[bhakti]्धनिमित्तैः कर्मभिस्तत्फलैश्च सुखदुःखादिवैषम्यं दुष्परिहरमिति कुतः समदर्शनं तत्राह -- अनादित्वादिति[advaita-bhakti]ः स्वतोऽकर्तृत्वेऽपि शरीरसंबन्धादौपाधिकं कर्तृत्वं स्यादित्याशङ्कामपानुदन्
- upalipyate← upalip3rd person singular present indicative passive verb
- sas← sanominative singular masculine noun
- rū← runominative dual masculine noun[viśiṣṭādvaita]पव्ययस्य देहादिप्रेरणरूपकर्तृत्वस्य[śuddhādvaita]पत्वेन अनादित्वान्निर्गुणत्वादयं आत्मा जीवः पुरुषोऽव्ययः केवलं भगवदिच्छया स्वतः पृथग्भावितोऽप्यकर्त्ताऽलिप्तः अध्यासेनैव[advaita-bhakti]पस्यैवोत्पत्तिमत्तया वा? धर्मिस्वरूपस्यानुत्पाद्यत्वेऽपि धर्माणामेवोत्पत्त्यादिमत्तया वा? तत्राद्यमपाकरोति -- अनादित्वाद
- atra← atravocative singular neuter noun[advaita]दृष्टान्तमाह --,
- avasthitas← avasthānominative singular masculine noun
- dehe← dah3rd person singular perfect passive verb[advaita]षु करोति लिप्यते[viśiṣṭādvaita]अवस्थितः अति तत्तद्देहस्वमावैः न लिप्यते
- tathā← tathānominative singular masculine noun[advaita]निर्गुणत्वात्[viśiṣṭādvaita]आत्मा अतिसौक्ष्म्यात् सर्वत्र देवमनुष्यादौ देहे अवस्थितः अति तत्तद्देहस्वमावैः न लिप्यते[dvaita]पि तल्लोकतो ज्ञातुं शक्यत इति लोपाभावमात्रं? यथा सर्वगतिमित्युपपद्यते[śuddhādvaita]? नान्यथेति भावः[bhakti]पि परमेश्वरस्य संसारावस्थायां देहकर्मसंबन्धनिमित्तैः कर्मभिस्तत्फलैश्च सुखदुःखादिवैषम्यं दुष्परिहरमिति कुतः समदर्शनं तत्[advaita-bhakti]त्मानमकर्तारं स पश्यतीत्येतद्विवृणोति -- अनादित्वादिति
- āt← aablative singular masculine noun[advaita]मना व्येति अयं तु अनादित्वात् निरवयव इति कृत्वा न व्येति[viśiṣṭādvaita]मा अतिसौक्ष्म्यात् सर्वत्र देवमनुष्यादौ देहे अवस्थितः अति तत्तद्देहस्वमावैः न लिप्यते[śuddhādvaita]मा जीवः पुरुषोऽव्ययः केवलं भगवदिच्छया स्वतः पृथग्भावितोऽप्यकर्त्ताऽलिप्तः अध्यासेनैव तथा? नान्यथेति भावः[advaita-bhakti]मनः स्वतोऽकर्तृत्वेऽपि शरीरसंबन्धादौपाधिकं कर्तृत्वं स्यादित्याशङ्कामपानुदन्
- mā← māvocative singular neuter noun[advaita]त्मा अयम् अव्ययः न अस्य व्ययो विद्यते इति अव्ययः[viśiṣṭādvaita]अतिसौक्ष्म्यात् सर्वत्र देवमनुष्यादौ देहे अवस्थितः अति तत्तद्देहस्वमावैः न लिप्यते[dvaita]त्रं विधीयत इत्यन्यथाप्रतीतिनिरासार्थमाह -- न चे ति[śuddhādvaita]त्माऽन्तःपुरुषः अथवा अक्षररूपत्वेन अनादित्वान्निर्गुणत्वादयं आत्मा जीवः पुरुषोऽव्ययः केवलं भगवदिच्छया स्वतः पृथग्भावितोऽ[bhakti]त्मा अनादिर्निर्गुणश्चातोऽव्ययः[advaita-bhakti]नमकर्तारं स पश्यतीत्येतद्विवृणोति -- अनादित्वादिति
- na← navocative singular neuter noun[advaita]ादित्वात् अनादेः भावः अनादित्वम्? आदिः कारणम्?[viśiṣṭādvaita]लिप्यते? तथा आत्मा अतिसौक्ष्म्यात् सर्वत्र देवमनुष्यादौ देहे अवस्थितः अति तत्तद्देहस्वमावैः न लिप्यते[dvaita]च व्ययादिस्तस्येत्याह -- अनादित्वादिति। सादि हि प्रायो व्ययि गुणात्मकं च। न करोतीत्यादेरर्थ उक्तः पुरस्तात्। न लौकिकक्र[śuddhādvaita]्धाभाव इत्युपपादयति -- अनादित्वादिति[bhakti]्धनिमित्तैः कर्मभिस्तत्फलैश्च सुखदुःखादिवैषम्यं दुष्परिहरमिति कुतः समदर्शनं तत्राह -- अनादित्वादिति[advaita-bhakti]ः स्वतोऽकर्तृत्वेऽपि शरीरसंबन्धादौपाधिकं कर्तृत्वं स्यादित्याशङ्कामपानुदन्
- upalipyate← upalip3rd person singular present indicative passive verb
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 13.32, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_13.32 · anandgiri_13.32
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_13.32 · vedantadeshika_13.32
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_13.32 · jayatirtha_13.32
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_13.32
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_13.32
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_13.32
Theme-list memberships (1)
Show all theme-lists this verse participates in
- सर्वत्रwith 2.57, 6.29, 6.30, 6.32, 9.6, 12.3, …