Chapter 13 (Kṣetra-Kṣetrajña-Vibhāga-Yoga (The Yoga of Distinction Between Field and Field-Knower)), verse 17
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
ज्योतिषाम् अपि तज् ज्योतिस् तमसः परम् उच्यते | ज्ञानं ज्ञेयं ज्ञान-गम्यं हृदि सर्वस्य विष्ठितम्
jyotiṣām api taj jyotis tamasaḥ param ucyate | jñānaṃ jñeyaṃ jñāna-gamyaṃ hṛdi sarvasya viṣṭhitam
Word-by-word
- jyotiṣām← jyotisVibhakti.Sasthi plural neuter noun
- api← apinominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]तद् एव ज्योतिः प्रकाशकम् दीपादित्यादीनाम् अपि आत्मप्रभारूपं ज्ञानम् एव प्रकाशकम्। दीपादयः तु विषयेन्द्रियसन्निकर्षविरोध[śuddhādvaita]। आनन्दांशस्वरूपेण सर्वान्तर्यामिरूपिणः।।इत्यादि। अस्यार्थः -- बहु स्यामिति अनेकत्वमुच्चनीचत्वं भावयामास। भावना तस्य विष
- tat← tadvocative singular neuter noun[advaita]ज्ञेयं भूतभर्तृ[viśiṣṭādvaita]च ज्ञानगम्यम् अमानित्वादिभिः उक्तैः ज्ञानसाधनैः प्राप्यम् इत्यर्थः। हृदि सर्वस्य विष्ठितं सर्वस्य मनुष्यादेः हृदि विशेष[śuddhādvaita]रापि विचारः -- सति चिदानन्दधर्मयोस्तिरोभावः? चित्यानन्दस्य आनन्दांशतिरोभावस्यापि ज्ञापकं तु निराकारा इति[bhakti]पूर्वोक्तं स्वरूपं[advaita-bhakti]नतु प्रतिदेहं भिन्नं व्योमवत्सर्वव्यापकत्वात्
- jyotis← jyotisvocative singular neuter noun
- tamasas← tamasanominative singular masculine noun
- param← pṝaccusative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]उच्यते -- तमः शब्दः सूक्ष्मावस्थप्रकृतिवचनः? प्रकृतेः परम् उच्यते इत्यर्थः
- ucyate← vac3rd person singular present indicative passive verb[viśiṣṭādvaita]-- तमः शब्दः सूक्ष्मावस्थप्रकृतिवचनः? प्रकृतेः परम् उच्यते इत्यर्थः
- jñānam← jñāaccusative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]एव प्रकाशकम्। दीपादयः तु विषयेन्द्रियसन्निकर्षविरोधिसंतमसनिरसनमात्रं कुर्वते? तावन्मात्रेण एव तेषां प्रकाशकत्वम्।तमसः प
- jñeyam← jñāaccusative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]तत् च ज्ञानगम्यम् अमानित्वादिभिः उक्तैः ज्ञानसाधनैः प्राप्यम् इत्यर्थः। हृदि सर्वस्य विष्ठितं सर्वस्य मनुष्यादेः हृदि व[bhakti]। भूतानां भर्तृ च पोषकं स्थितिकाले? प्रलयकाले च ग्रसिष्णु ग्रसनशीलम्? सृष्टिकाले च प्रभविष्णु नानाकार्यात्मना प्रभवनशीलम
- jñāna← jñāvocative singular masculine noun[advaita]ादेरिति[viśiṣṭādvaita]म् एव प्रकाशकम्। दीपादयः तु विषयेन्द्रियसन्निकर्षविरोधिसंतमसनिरसनमात्रं कुर्वते? तावन्मात्रेण एव तेषां प्रकाशकत्वम्।तमसः
- gamyam← gamaccusative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]अमानित्वादिभिः उक्तैः ज्ञानसाधनैः प्राप्यम् इत्यर्थः
- hṛdi← hṛdlocative singular neuter noun[viśiṣṭādvaita]सर्वस्य विष्ठितं सर्वस्य मनुष्यादेः हृदि विशेषेण अवस्थितं सन्निहितम्[śuddhādvaita]हंसरूपेणोभयोः प्रवेशात्
- sarvasya← sarvaVibhakti.Sasthi singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]विष्ठितं सर्वस्य मनुष्यादेः हृदि विशेषेण अवस्थितं सन्निहितम्[śuddhādvaita]हृदि धिष्ठितं इत्युक्तम्[advaita-bhakti]यथा रज्ज्वादिः सर्पादेर्मायाकल्पितस्य? तस्माद्यज्जगतः स्थितिलयोत्पत्तिकारणं ब्रह्म तदेव क्षेत्रज्ञं प्रतिदेहमेकं ज्ञेयं
- viṣṭhitam← viṣṭhāaccusative singular masculine noun
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 13.17, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_13.17 · anandgiri_13.17
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_13.17 · vedantadeshika_13.17
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_13.17 · jayatirtha_13.17
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_13.17
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_13.17
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_13.17
Theme-list memberships (3)
Show all theme-lists this verse participates in
- ज्ञानwith 1.1, 3.1, 3.2, 3.3, 3.26, 3.32, …
- सर्वस्यwith 2.30, 3.40, 5.15, 7.25, 8.9, 10.8, …
- हृदि सर्वस्य विष्ठितम्with 8.4