Chapter 13 (Kṣetra-Kṣetrajña-Vibhāga-Yoga (The Yoga of Distinction Between Field and Field-Knower)), verse 8
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
इन्द्रियार्थेषु वैराग्यम् अनहंकार एव च | जन्म-मृत्यु-जरा-व्याधि-दुःख-दोषानुदर्शनम्
indriyārtheṣu vairāgyam anahaṃkāra eva ca | janma-mṛtyu-jarā-vyādhi-duḥkha-doṣānudarśanam
Word-by-word
- indriyārtheṣu← indriyārthalocative plural masculine noun[advaita]वैराग्यमुक्तमुपपादयति -- जन्मेति[viśiṣṭādvaita]वैराग्यम् आत्मव्यतिरिक्तेषु विषयेषु सदोषतानुसंधानेन उद्वेजनम्
- vairāgyam← vairāgyanominative singular neuter noun[viśiṣṭādvaita]आत्मव्यतिरिक्तेषु विषयेषु सदोषतानुसंधानेन उद्वेजनम्
- an← añjinominative singular masculine noun[advaita]तश्च मनसः प्रतिपक्षभावनया रागादिमलानामपनयनं शौचम्
- aham← ahanominative singular neuter noun
- kāra← kṛvocative singular masculine noun[advaita]कस्य आत्मशब्दवाच्यस्य कार्यकरणसंघातस्य विनिग्रहः स्वभावेन सर्वतः प्रवृत्तस्य सन्मार्गे[viśiṣṭādvaita]ः अनात्मनि देहे आत्माभिमानरहितत्वम्? प्रदर्शनार्थम् इदम्? अनात्मीयेषु आत्मीयाभिमानरहित्वं[dvaita]ाभ्यां दम्भं पृथक् दर्शयति -- आत्मे ति[advaita-bhakti]हेतौ,प्राप्तेऽपि निर्विकारचित्ततया तदपराधसहनं क्षान्तिः
- eva← evavocative singular neuter noun[advaita]कृताध्यवसायत्वम्[viśiṣṭādvaita]मदम्भित्वमपि तदाह -- तद्रहितत्वमिति[advaita-bhakti]ं क्षेत्रं प्रतिपाद्य तत्साक्षिणं क्षेत्रज्ञं क्षेत्राद्विवेकेन विस्तरांत्प्रतिपादयितुं तज्ज्ञानयोग्यत्वायामानित्वादिसाध
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]ार्योपासनं मोक्षसाधनोपदेष्टुः आचार्यस्य शुश्रूषादिप्रयोगेण सेवनम्[viśiṣṭādvaita]अपिविवक्षितम्[dvaita]यो यत्प्रभावश्च इति वक्तुं तज्ज्ञानसाधनान्याह -- अमानित्वमित्यादिना। आत्माल्पत्वं ज्ञात्वाऽपि महत्त्वप्रदर्शनं दम्भः।ज्[śuddhādvaita]तुर्भिः[bhakti]भिः। अमानित्वं स्वगुणश्लाघाराहित्यम्? अदम्भित्वं दम्भराहित्यम्? अहिंसा परपीडावर्जनम्? क्षान्तिः सहिष्णुत्वम्?,आर्जवमवक्र[advaita-bhakti]भिः -- अमानित्वमित्यादिना
- janma← janmanvocative singular neuter noun[advaita]ेति। प्रत्येकं दोषानुदर्शनमित्युक्तं तत्र जन्मनि दोषानुदर्शनं विशदयति -- जन्मनीति। यथा जन्मनि दोषानुसंधानं तथा मृत्यौ दो[viśiṣṭādvaita]मृत्युजराव्याधिदुःखदोषानुदर्शनम् -- सशरीरत्वे जन्ममृत्युजराव्याधिदुःखस्वरूपस्य दोषस्य अवर्जनीयत्वानुसंधानम्
- mṛti← mṛlocative singular masculine noun[bhakti]ःशौचं तु द्विविधं प्रोक्तं बाह्यमाभ्यन्तरं तथा
- u← unominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]द्वेजनम्[śuddhādvaita]क्ताः।[advaita-bhakti]पनीयाध्यापकः
- jarā← jṛnominative singular feminine noun[advaita]दिष्वपि दोषानुसंधानं कर्तव्यमित्याह -- तथेति[viśiṣṭādvaita]व्याधिदुःखदोषानुदर्शनम् -- सशरीरत्वे जन्ममृत्युजराव्याधिदुःखस्वरूपस्य दोषस्य अवर्जनीयत्वानुसंधानम्
- vyādhi← vyadhnominative singular neuter noun[advaita]षु दोषस्यासह्यतारूपस्यानुसंधानं? दुःखेषु त्रिविधेष्वपि दोषानुसंधानं प्रसिद्धम्[viśiṣṭādvaita]दुःखदोषानुदर्शनम् -- सशरीरत्वे जन्ममृत्युजराव्याधिदुःखस्वरूपस्य दोषस्य अवर्जनीयत्वानुसंधानम्
- dus← dusnominative singular masculine noun
- kha← khanvocative singular neuter noun[advaita]ेषु त्रिविधेष्वपि दोषानुसंधानं प्रसिद्धम्[viśiṣṭādvaita]दोषानुदर्शनम् -- सशरीरत्वे जन्ममृत्युजराव्याधिदुःखस्वरूपस्य दोषस्य अवर्जनीयत्वानुसंधानम्[advaita-bhakti]्यात्यर्थं स्वधर्मप्रकटीकरणं दम्भित्वम्
- doṣās← doṣānominative plural feminine noun
- nut← nunominative singular masculine noun
- ar← ṛvocative singular masculine noun
- śan← śaṃsnominative singular masculine noun
- am← aaccusative singular masculine noun
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 13.8, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_13.8 · anandgiri_13.8
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_13.8 · vedantadeshika_13.8
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_13.8 · jayatirtha_13.8
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_13.8
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_13.8
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_13.8
Theme-list memberships (1)
Show all theme-lists this verse participates in
- वैराग्यwith 1.1, 4.33, 6.35, 6.36, 18.52