Chapter 13 (Kṣetra-Kṣetrajña-Vibhāga-Yoga (The Yoga of Distinction Between Field and Field-Knower)), verse 31
Krishna → Arjuna · vocative: Kaunteya · meter: anuṣṭubh
अनादित्वान् निर्गुणत्वात् परमात्मायम् अव्ययः | शरीर-स्थो ऽपि कौन्तेय न करोति न लिप्यते
anāditvān nirguṇatvāt paramātmāyam avyayaḥ | śarīra-stho 'pi kaunteya na karoti na lipyate
Word-by-word
- anāditvāt← anāditvaablative singular neuter noun
- nirguṇatvāt← nirguṇatvaablative singular neuter noun[viśiṣṭādvaita]सत्त्वादिगुणरहितत्वात् न करोति न लिप्यते
- paramāt← paramaablative singular masculine noun[advaita]मेति। परमात्मनः स्वतः परतो वा व्ययाभावे फलितमाह -- यत इति। स्वमहिमप्रतिष्ठस्य कथं शरीरस्थत्वं तत्राह -- शरीरेष्विति। सर्[viśiṣṭādvaita]मा देहात् निष्कृष्य स्वभावेन निरूपितः? शरीरस्थः
- māyam← māaccusative singular masculine noun
- avyayas← vye2nd person singular imperfect active verb
- śarīra← śarīravocative singular neuter noun[advaita]स्थत्वं तत्राह -- शरीरेष्विति[viśiṣṭādvaita]स्थः अपि अनादित्वाद् अनारभ्यत्वाद् अव्ययः व्ययरहितः। निर्गुणत्वात् सत्त्वादिगुणरहितत्वात् न करोति न लिप्यते। देहस्वभावैः
- sthas← as2nd person dual present indicative active verb
- api← apinominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]अनादित्वाद् अनारभ्यत्वाद् अव्ययः व्ययरहितः
- kaunteya← kaunteyavocative singular masculine noun
- na← navocative singular neuter noun[advaita]् काले भूतपृथग्भावं भूतानां पृथग्भावं पृथक्त्वम् एकस्मिन् आत्मनि स्थितं एकस्थम् अनुपश्यति शास्त्राचार्योपदेशम्? अनु आत्म[viśiṣṭādvaita]िष्कृष्य स्वभावेन निरूपितः? शरीरस्थः[dvaita]्विष्णौ स्थितम्[śuddhādvaita]ुष्यत्वादिदीर्घह्रस्वस्थूलकृशत्वादिकं पृथग्भावं पृथक्त्वेन वा ज्ञायमानं उभयस्वरूपमेकस्थं प्रकृतिस्थं समष्टिपुरुषस्यं[bhakti]ी तु भूतानां प्रकृतितावन्मात्रत्वेनाभेदाद्भूतभेदकृतमप्यात्मनो भेदमपश्यन्ब्रह्मत्वमुपैतीत्याह -- यदेति[advaita-bhakti]मभ्यनुज्ञाय क्षेत्रज्ञभेददर्शनमपाकृतम्
- karoti← kṛ3rd person singular present indicative active verb[advaita]कूटस्थत्वाद्देहादेश्च कल्पितत्वादित्यर्थः[viśiṣṭādvaita]न लिप्यते[śuddhādvaita]तदा ब्रह्माक्षरं सम्पद्यते अनवच्छिन्नाक्षरात्मैक्यं प्राप्नोति[advaita-bhakti]-- यदेति
- na← navocative singular neuter noun[advaita]् काले भूतपृथग्भावं भूतानां पृथग्भावं पृथक्त्वम् एकस्मिन् आत्मनि स्थितं एकस्थम् अनुपश्यति शास्त्राचार्योपदेशम्? अनु आत्म[viśiṣṭādvaita]िष्कृष्य स्वभावेन निरूपितः? शरीरस्थः[dvaita]्विष्णौ स्थितम्[śuddhādvaita]ुष्यत्वादिदीर्घह्रस्वस्थूलकृशत्वादिकं पृथग्भावं पृथक्त्वेन वा ज्ञायमानं उभयस्वरूपमेकस्थं प्रकृतिस्थं समष्टिपुरुषस्यं[bhakti]ी तु भूतानां प्रकृतितावन्मात्रत्वेनाभेदाद्भूतभेदकृतमप्यात्मनो भेदमपश्यन्ब्रह्मत्वमुपैतीत्याह -- यदेति[advaita-bhakti]मभ्यनुज्ञाय क्षेत्रज्ञभेददर्शनमपाकृतम्
- lipyate← lip3rd person singular present indicative passive verb[viśiṣṭādvaita]। देहस्वभावैः न लिप्यते? न बध्यते।यद्यपि निर्गुणत्वात् न करोति? नित्यसंयुक्तः देहस्वभावैः कथं न लिप्यते इत्यत्र आह --
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 13.31, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_13.31 · anandgiri_13.31
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_13.31 · vedantadeshika_13.31
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_13.31 · jayatirtha_13.31
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_13.31
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_13.31
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_13.31
Theme-list memberships (3)
Show all theme-lists this verse participates in
- अव्ययwith 2.17, 2.21, 4.1, 4.6, 4.13, 7.13, …
- कौन्तेयwith 1.27, 2.14, 2.37, 2.60, 3.9, 3.39, …
- परमात्माwith 6.7, 15.4