Chapter 13 (Kṣetra-Kṣetrajña-Vibhāga-Yoga (The Yoga of Distinction Between Field and Field-Knower)), verse 7
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
अमानित्वम् अदम्भित्वम् अहिंसा क्षान्तिर् आर्जवम् | आचार्योपासनं शौचं स्थैर्यम् आत्म-विनिग्रहः
amānitvam adambhitvam ahiṃsā kṣāntir ārjavam | ācāryopāsanaṃ śaucaṃ sthairyam ātma-vinigrahaḥ
Word-by-word
- amān← mā3rd person plural imperfect active verb
- it← inominative singular masculine noun[advaita]यादिना सविशेषणं स्वयमेव वक्ष्यति भगवान्[viśiṣṭādvaita]येतत्यद्विकारि [13[dvaita]युक्तम्? तत्र न ज्ञायते किं क्षेत्रं के[śuddhādvaita]येव वक्ष्यते
- vam← avaccusative singular masculine noun[advaita]? पुनः तज्जातीयमुपलभमानः तमादातुमिच्छति सुखहेतुरिति सा इयं इच्छा अन्तःकरणधर्मः ज्ञेयत्वात् क्षेत्रम्[viśiṣṭādvaita]उत्कृष्टजनेषु अवधीरणारहित्वम्
- adam← adaccusative singular masculine noun[advaita]भित्वमिति[viśiṣṭādvaita]भित्वं धार्मिकत्वयशःप्रयोजनतया धर्मानुष्ठानं दम्भः तद्रहितत्वम्
- bhit← bhidnominative singular masculine noun[advaita]वं विवृणोति -- अदम्भित्वमिति[viśiṣṭādvaita]वं धार्मिकत्वयशःप्रयोजनतया धर्मानुष्ठानं दम्भः तद्रहितत्वम्
- vam← avaccusative singular masculine noun[advaita]? पुनः तज्जातीयमुपलभमानः तमादातुमिच्छति सुखहेतुरिति सा इयं इच्छा अन्तःकरणधर्मः ज्ञेयत्वात् क्षेत्रम्[viśiṣṭādvaita]उत्कृष्टजनेषु अवधीरणारहित्वम्
- ahiṃsā← ahiṃsānominative singular feminine noun[viśiṣṭādvaita]वाङ्मनःकायैः परपीडारहित्वम्
- kṣāntis← kṣamnominative singular masculine noun
- ārjavam← ārjavaaccusative singular masculine noun
- ācārya← ācarvocative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]ोपासनम् आत्मज्ञानप्रदायिनि आचार्ये प्रणिपातपरिप्रश्नसेवादिनिरतत्वम्
- upāsanam← upāsananominative singular neuter noun
- śa← śavocative singular masculine noun[advaita]रीरं क्षेत्रम् इति उक्तम्?[viśiṣṭādvaita]ःप्रयोजनतया धर्मानुष्ठानं दम्भः तद्रहितत्वम्[śuddhādvaita]्चिदंशभूतस्य क्षेत्रसम्बन्धप्रयुक्तानीति क्षेत्राश्रितानीत्युच्यन्ते साङ्ख्ये पुरुषधर्मत्वं चपुरुषः सुखदुःखानां भोक्तृत्[bhakti]रीरं? चेतना ज्ञानात्मिका मनोवृत्तिः? धृतिर्धैर्यम्? एतइच्छादयो दृश्यत्वान्नात्मधर्मा अपितु मनोधर्मा[advaita-bhakti]रीरं चेतना स्वरूपज्ञानव्यञ्जिका प्रमाणासाधारणकारणिका चित्तवृत्तिर्ज्ञानाख्या
- a← avocative singular masculine noun[advaita]न्तःकरणधर्मः ज्ञेयत्वात् क्षेत्रम्[viśiṣṭādvaita]मानित्वम् उत्कृष्टजनेषु अवधीरणारहित्वम्[bhakti]पितु मनोधर्मा[advaita-bhakti]न्येषामपि,स्वधर्माणां स्वदर्शनमन्तरेण दर्शनानुपपत्तेः स्वेनैव स्वदर्शने
- ucam← vacaccusative singular masculine noun
- sthairyam← sthairyanominative singular neuter noun[viśiṣṭādvaita]अध्यात्मशास्त्रोदितेषु अर्थेषु निश्चलत्वम्
- āt← aablative singular masculine noun[advaita]मचैतन्याभासरसविद्धा चेतना सा[viśiṣṭādvaita]मज्ञानप्रदायिनि आचार्ये प्रणिपातपरिप्रश्नसेवादिनिरतत्वम्
- ma← mavocative singular masculine noun[advaita]र्थम्? उपलब्धवान् पूर्वम्? पुनः तज्जातीयमुपलभमानः तमादातुमिच्छति सुखहेतुरिति सा इयं इच्छा अन्तःकरणधर्मः ज्ञेयत्वात् क्षे[viśiṣṭādvaita]ानित्वम् उत्कृष्टजनेषु अवधीरणारहित्वम्[dvaita]हाभूतानीत्यनुक्रम्यएतत्क्षेत्रं समासेन सविकारमुदाहृतं इत्युक्तम्? तत्र न ज्ञायते किं क्षेत्रं के[śuddhādvaita]ाह -- इच्छेत्यादि[bhakti]िका मनोवृत्तिः? धृतिर्धैर्यम्? एतइच्छादयो दृश्यत्वान्नात्मधर्मा अपितु मनोधर्मा[advaita-bhakti]े भूयादिति स्पृहात्मा चित्तवृत्तिः काम इति राग इति चोच्यते
- vinigrahas← vinigrahnominative singular masculine noun[advaita]तत्राह -- आत्मन इति
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 13.7, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_13.7 · anandgiri_13.7
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_13.7 · vedantadeshika_13.7
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_13.7 · jayatirtha_13.7
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_13.7
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_13.7
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_13.7
Theme-list memberships (4)
Show all theme-lists this verse participates in
- अहिंसाwith 10.4, 10.5, 16.2, 17.14
- आचार्यwith 1.2, 1.3, 1.26, 1.34, 6.44
- आर्जवम्with 16.1, 17.14
- त्वम्with 1.1, 2.33, 3.41, 4.4, 4.35, 6.31, …