Summon
Chapter 13 (Kṣetra-Kṣetrajña-Vibhāga-Yoga (The Yoga of Distinction Between Field and Field-Knower)), verse 7
KrishnaArjuna · meter: anuṣṭubh
अमानित्वम् अदम्भित्वम् अहिंसा क्षान्तिर् आर्जवम् | आचार्योपासनं शौचं स्थैर्यम् आत्म-विनिग्रहः
amānitvam adambhitvam ahiṃsā kṣāntir ārjavam | ācāryopāsanaṃ śaucaṃ sthairyam ātma-vinigrahaḥ

Word-by-word

  • amān3rd person plural imperfect active verb
  • itinominative singular masculine noun
    [advaita]यादिना सविशेषणं स्वयमेव वक्ष्यति भगवान्
    [viśiṣṭādvaita]येतत्यद्विकारि [13
    [dvaita]युक्तम्? तत्र न ज्ञायते किं क्षेत्रं के
    [śuddhādvaita]येव वक्ष्यते
  • vamavaccusative singular masculine noun
    [advaita]? पुनः तज्जातीयमुपलभमानः तमादातुमिच्छति सुखहेतुरिति सा इयं इच्छा अन्तःकरणधर्मः ज्ञेयत्वात् क्षेत्रम्
    [viśiṣṭādvaita]उत्कृष्टजनेषु अवधीरणारहित्वम्
  • adamadaccusative singular masculine noun
    [advaita]भित्वमिति
    [viśiṣṭādvaita]भित्वं धार्मिकत्वयशःप्रयोजनतया धर्मानुष्ठानं दम्भः तद्रहितत्वम्
  • bhitbhidnominative singular masculine noun
    [advaita]वं विवृणोति -- अदम्भित्वमिति
    [viśiṣṭādvaita]वं धार्मिकत्वयशःप्रयोजनतया धर्मानुष्ठानं दम्भः तद्रहितत्वम्
  • vamavaccusative singular masculine noun
    [advaita]? पुनः तज्जातीयमुपलभमानः तमादातुमिच्छति सुखहेतुरिति सा इयं इच्छा अन्तःकरणधर्मः ज्ञेयत्वात् क्षेत्रम्
    [viśiṣṭādvaita]उत्कृष्टजनेषु अवधीरणारहित्वम्
  • ahiṃsāahiṃsānominative singular feminine noun
    [viśiṣṭādvaita]वाङ्मनःकायैः परपीडारहित्वम्
  • kṣāntiskṣamnominative singular masculine noun
  • ārjavamārjavaaccusative singular masculine noun
  • ācāryaācarvocative singular masculine noun
    [viśiṣṭādvaita]ोपासनम् आत्मज्ञानप्रदायिनि आचार्ये प्रणिपातपरिप्रश्नसेवादिनिरतत्वम्
  • upāsanamupāsananominative singular neuter noun
  • śaśavocative singular masculine noun
    [advaita]रीरं क्षेत्रम् इति उक्तम्?
    [viśiṣṭādvaita]ःप्रयोजनतया धर्मानुष्ठानं दम्भः तद्रहितत्वम्
    [śuddhādvaita]्चिदंशभूतस्य क्षेत्रसम्बन्धप्रयुक्तानीति क्षेत्राश्रितानीत्युच्यन्ते साङ्ख्ये पुरुषधर्मत्वं चपुरुषः सुखदुःखानां भोक्तृत्
    [bhakti]रीरं? चेतना ज्ञानात्मिका मनोवृत्तिः? धृतिर्धैर्यम्? एतइच्छादयो दृश्यत्वान्नात्मधर्मा अपितु मनोधर्मा
    [advaita-bhakti]रीरं चेतना स्वरूपज्ञानव्यञ्जिका प्रमाणासाधारणकारणिका चित्तवृत्तिर्ज्ञानाख्या
  • aavocative singular masculine noun
    [advaita]न्तःकरणधर्मः ज्ञेयत्वात् क्षेत्रम्
    [viśiṣṭādvaita]मानित्वम् उत्कृष्टजनेषु अवधीरणारहित्वम्
    [bhakti]पितु मनोधर्मा
    [advaita-bhakti]न्येषामपि,स्वधर्माणां स्वदर्शनमन्तरेण दर्शनानुपपत्तेः स्वेनैव स्वदर्शने
  • ucamvacaccusative singular masculine noun
  • sthairyamsthairyanominative singular neuter noun
    [viśiṣṭādvaita]अध्यात्मशास्त्रोदितेषु अर्थेषु निश्चलत्वम्
  • ātaablative singular masculine noun
    [advaita]मचैतन्याभासरसविद्धा चेतना सा
    [viśiṣṭādvaita]मज्ञानप्रदायिनि आचार्ये प्रणिपातपरिप्रश्नसेवादिनिरतत्वम्
  • mamavocative singular masculine noun
    [advaita]र्थम्? उपलब्धवान् पूर्वम्? पुनः तज्जातीयमुपलभमानः तमादातुमिच्छति सुखहेतुरिति सा इयं इच्छा अन्तःकरणधर्मः ज्ञेयत्वात् क्षे
    [viśiṣṭādvaita]ानित्वम् उत्कृष्टजनेषु अवधीरणारहित्वम्
    [dvaita]हाभूतानीत्यनुक्रम्यएतत्क्षेत्रं समासेन सविकारमुदाहृतं इत्युक्तम्? तत्र न ज्ञायते किं क्षेत्रं के
    [śuddhādvaita]ाह -- इच्छेत्यादि
    [bhakti]िका मनोवृत्तिः? धृतिर्धैर्यम्? एतइच्छादयो दृश्यत्वान्नात्मधर्मा अपितु मनोधर्मा
    [advaita-bhakti]े भूयादिति स्पृहात्मा चित्तवृत्तिः काम इति राग इति चोच्यते
  • vinigrahasvinigrahnominative singular masculine noun
    [advaita]तत्राह -- आत्मन इति

Intertextual panel

The 8 verses most likely to be intertexts of 13.7, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.

Doctrinal projections

How each major school's commentary tradition reads this verse.

Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_13.7 · anandgiri_13.7
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_13.7 · vedantadeshika_13.7
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_13.7 · jayatirtha_13.7
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_13.7
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_13.7
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_13.7

Theme-list memberships (4)

Show all theme-lists this verse participates in
  • अहिंसाwith 10.4, 10.5, 16.2, 17.14
  • आचार्यwith 1.2, 1.3, 1.26, 1.34, 6.44
  • आर्जवम्with 16.1, 17.14
  • त्वम्with 1.1, 2.33, 3.41, 4.4, 4.35, 6.31, …