Chapter 14
Guṇatraya-Vibhāga-Yoga
The Yoga of Distinction of the Three Qualities
- 14.1परं भूयः प्रवक्ष्यामि ज्ञानानां ज्ञानम् उत्तमम् | यज् ज्ञात्वा मुनयः सर्वे परां सिद्धिम् इतो गताःparaṃ bhūyaḥ pravakṣyāmi jñānānāṃ jñānam uttamam | yaj jñātvā munayaḥ sarve parāṃ siddhim ito gatāḥ
- 14.2इदं ज्ञानम् उपाश्रित्य मम साधर्म्यम् आगताः | सर्गे ऽपि नोपजायन्ते प्रलये न व्यथन्ति चidaṃ jñānam upāśritya mama sādharmyam āgatāḥ | sarge 'pi nopajāyante pralaye na vyathanti ca
- 14.3मम योनिर् महद् ब्रह्म तस्मिन् गर्भं दधाम्य् अहम् | संभवः सर्व-भूतानां ततो भवति भारतmama yonir mahad brahma tasmin garbhaṃ dadhāmy aham | saṃbhavaḥ sarva-bhūtānāṃ tato bhavati bhārata
- 14.4सर्व-योनिषु कौन्तेय मूर्तयः संभवन्ति याः | तासां ब्रह्म महद् योनिर् अहं बीज-प्रदः पिताsarva-yoniṣu kaunteya mūrtayaḥ saṃbhavanti yāḥ | tāsāṃ brahma mahad yonir ahaṃ bīja-pradaḥ pitā
- 14.5सत्त्वं रजस् तम इति गुणाः प्रकृति-संभवाः | निबध्नन्ति महा-बाहो देहे देहिनम् अव्ययम्sattvaṃ rajas tama iti guṇāḥ prakṛti-saṃbhavāḥ | nibadhnanti mahā-bāho dehe dehinam avyayam
- 14.6तत्र सत्त्वं निर्मलत्वात् प्रकाशकम् अनामयम् | सुख-सङ्गेन बध्नाति ज्ञान-सङ्गेन चानघtatra sattvaṃ nirmalatvāt prakāśakam anāmayam | sukha-saṅgena badhnāti jñāna-saṅgena cānagha
- 14.7रजो रागात्मकं विद्धि तृष्णासङ्ग-समुद्भवम् | तन् निबध्नाति कौन्तेय कर्म-सङ्गेन देहिनम्rajo rāgātmakaṃ viddhi tṛṣṇāsaṅga-samudbhavam | tan nibadhnāti kaunteya karma-saṅgena dehinam
- 14.8तमस् त्व् अज्ञान-जं विद्धि मोहनं सर्व-देहिनाम् | प्रमादालस्य-निद्राभिस् तन् निबध्नाति भारतtamas tv ajñāna-jaṃ viddhi mohanaṃ sarva-dehinām | pramādālasya-nidrābhis tan nibadhnāti bhārata
- 14.9सत्त्वं सुखे संजयति रजः कर्मणि भारत | ज्ञानम् आवृत्य तु तमः प्रमादे संजयत्य् उतsattvaṃ sukhe saṃjayati rajaḥ karmaṇi bhārata | jñānam āvṛtya tu tamaḥ pramāde saṃjayaty uta
- 14.10रजस् तमश् चाभिभूय सत्त्वं भवति भारत | रजः सत्त्वं तमश् चैव तमः सत्त्वं रजस् तथाrajas tamaś cābhibhūya sattvaṃ bhavati bhārata | rajaḥ sattvaṃ tamaś caiva tamaḥ sattvaṃ rajas tathā
- 14.11सर्व-द्वारेषु देहे ऽस्मिन् प्रकाश उपजायते | ज्ञानं यदा तदा विद्याद् विवृद्धं सत्त्वम् इत्य् उतsarva-dvāreṣu dehe 'smin prakāśa upajāyate | jñānaṃ yadā tadā vidyād vivṛddhaṃ sattvam ity uta
- 14.12लोभः प्रवृत्तिर् आरम्भः कर्मणाम् अशमः स्पृहा | रजस्य् एतानि जायन्ते विवृद्धे भरतर्षभlobhaḥ pravṛttir ārambhaḥ karmaṇām aśamaḥ spṛhā | rajasy etāni jāyante vivṛddhe bharatarṣabha
- 14.13अप्रकाशो ऽप्रवृत्तिश् च प्रमादो मोह एव च | तमस्य् एतानि जायन्ते विवृद्धे कुरु-नन्दनaprakāśo 'pravṛttiś ca pramādo moha eva ca | tamasy etāni jāyante vivṛddhe kuru-nandana
- 14.14यदा सत्त्वे प्रवृद्धे तु प्रलयं याति देह-भृत् | तदोत्तम-विदां लोकान् अमलान् प्रतिपद्यतेyadā sattve pravṛddhe tu pralayaṃ yāti deha-bhṛt | tadottama-vidāṃ lokān amalān pratipadyate
- 14.15रजसि प्रलयं गत्वा कर्म-सङ्गिषु जायते | तथा प्रलीनस् तमसि मूढ-योनिषु जायतेrajasi pralayaṃ gatvā karma-saṅgiṣu jāyate | tathā pralīnas tamasi mūḍha-yoniṣu jāyate
- 14.16कर्मणः सुकृतस्याहुः सात्त्विकं निर्मलं फलम् | रजसस् तु फलं दुःखम् अज्ञानं तमसः फलम्karmaṇaḥ sukṛtasyāhuḥ sāttvikaṃ nirmalaṃ phalam | rajasas tu phalaṃ duḥkham ajñānaṃ tamasaḥ phalam
- 14.17सत्त्वात् संजायते ज्ञानं रजसो लोभ एव च | प्रमाद-मोहौ तमसो भवतो ऽज्ञानम् एव चsattvāt saṃjāyate jñānaṃ rajaso lobha eva ca | pramāda-mohau tamaso bhavato 'jñānam eva ca
- 14.18ऊर्ध्वं गच्छन्ति सत्त्व-स्था मध्ये तिष्ठन्ति राजसाः | जघन्य-गुण-वृत्त-स्था अधो गच्छन्ति तामसाःūrdhvaṃ gacchanti sattva-sthā madhye tiṣṭhanti rājasāḥ | jaghanya-guṇa-vṛtta-sthā adho gacchanti tāmasāḥ
- 14.19नान्यं गुणेभ्यः कर्तारं यदा द्रष्टानुपश्यति | गुणेभ्यश् च परं वेत्ति मद्-भावं सो ऽधिगच्छतिnānyaṃ guṇebhyaḥ kartāraṃ yadā draṣṭānupaśyati | guṇebhyaś ca paraṃ vetti mad-bhāvaṃ so 'dhigacchati
- 14.20गुणान् एतान् अतीत्य त्रीन् देही देह-समुद्भवान् | जन्म-मृत्यु-जरा-दुःखैर् विमुक्तो ऽमृतम् अश्नुतेguṇān etān atītya trīn dehī deha-samudbhavān | janma-mṛtyu-jarā-duḥkhair vimukto 'mṛtam aśnute
- 14.21कैर् लिङ्गैस् त्रीन् गुणान् एतान् अतीतो भवति प्रभो | किम्-आचारः कथं चैतांस् त्रीन् गुणान् अतिवर्ततेkair liṅgais trīn guṇān etān atīto bhavati prabho | kim-ācāraḥ kathaṃ caitāṃs trīn guṇān ativartate
- 14.22प्रकाशं च प्रवृत्तिं च मोहम् एव च पाण्डव | न द्वेष्टि संप्रवृत्तानि न निवृत्तानि काङ्क्षतिprakāśaṃ ca pravṛttiṃ ca moham eva ca pāṇḍava | na dveṣṭi saṃpravṛttāni na nivṛttāni kāṅkṣati
- 14.23उदासीनवद् आसीनो गुणैर् यो न विचाल्यते | गुणा वर्तन्त इत्य् एव यो ऽवतिष्ठति नेङ्गतेudāsīnavad āsīno guṇair yo na vicālyate | guṇā vartanta ity eva yo 'vatiṣṭhati neṅgate
- 14.24सम-दुःख-सुखः स्वस्थः सम-लोष्टाश्म-काञ्चनः | तुल्य-प्रियाप्रियो धीरस् तुल्य-निन्दात्म-संस्तुतिःsama-duḥkha-sukhaḥ svasthaḥ sama-loṣṭāśma-kāñcanaḥ | tulya-priyāpriyo dhīras tulya-nindātma-saṃstutiḥ
- 14.25मानापमानयोस् तुल्यस् तुल्यो मित्रारि-पक्षयोः | सर्वारम्भ-परित्यागी गुणातीतः स उच्यतेmānāpamānayos tulyas tulyo mitrāri-pakṣayoḥ | sarvārambha-parityāgī guṇātītaḥ sa ucyate
- 14.26मां च यो ऽव्यभिचारेण भक्ति-योगेन सेवते | स गुणान् समतीत्यैतान् ब्रह्म-भूयाय कल्पतेmāṃ ca yo 'vyabhicāreṇa bhakti-yogena sevate | sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate
- 14.27ब्रह्मणो हि प्रतिष्ठाहम् अमृतस्याव्ययस्य च | शाश्वतस्य च धर्मस्य सुखस्यैकान्तिकस्य चbrahmaṇo hi pratiṣṭhāham amṛtasyāvyayasya ca | śāśvatasya ca dharmasya sukhasyaikāntikasya ca