Chapter 14 (Guṇatraya-Vibhāga-Yoga (The Yoga of Distinction of the Three Qualities)), verse 11
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
सर्व-द्वारेषु देहे ऽस्मिन् प्रकाश उपजायते | ज्ञानं यदा तदा विद्याद् विवृद्धं सत्त्वम् इत्य् उत
sarva-dvāreṣu dehe 'smin prakāśa upajāyate | jñānaṃ yadā tadā vidyād vivṛddhaṃ sattvam ity uta
Word-by-word
- sarva← sarvavocative singular masculine noun[advaita]द्वारेषु? आत्मनः उपलब्धिद्वाराणि श्रोत्रादीनि सर्वाणि करणानि? तेषु सर्वद्वारेषु अन्तःकरणस्य बुद्धेः वृत्तिः प्रकाशः देहे[viśiṣṭādvaita]ेषु चक्षुरादिषु ज्ञान द्वारेषु यदा वस्तुयाथात्म्यप्रकाशे ज्ञानम् उपजायते? तदा अस्मिन् देहे सत्त्वं प्रवृद्धम् इति विद्या[śuddhādvaita]द्वारेष्विति[bhakti]द्वारेष्विति[advaita-bhakti]ेष्वपि द्वारेषूपलब्धिसाधनेषु श्रोत्रादिकरणेषु यदा प्रकाशः बुद्धिपरिणामविशेषो विषयाकारः स्वविषयावरणविरोधी दीपवत्? तदेव ज्
- dvāreṣu← dvārilocative plural masculine noun[advaita]? आत्मनः उपलब्धिद्वाराणि श्रोत्रादीनि सर्वाणि करणानि? तेषु सर्वद्वारेषु अन्तःकरणस्य बुद्धेः वृत्तिः प्रकाशः देहे अस्मिन्[viśiṣṭādvaita]यदा वस्तुयाथात्म्यप्रकाशे ज्ञानम् उपजायते? तदा अस्मिन् देहे सत्त्वं प्रवृद्धम् इति विद्यात्[bhakti]श्रोत्रादिषु यदा शब्दादिज्ञानात्मकः प्रकाश उपजायते उत्पद्यते तदा अनेन प्रकाशलिङ्गेन सत्त्वं विवृद्धं विद्याज्जानीयत्
- dehe← dah3rd person singular perfect passive verb[advaita]अस्मिन् उपजायते[viśiṣṭādvaita]सत्त्वं प्रवृद्धम् इति विद्यात्[bhakti]सर्वेष्वपि द्वारेषु श्रोत्रादिषु यदा शब्दादिज्ञानात्मकः प्रकाश उपजायते उत्पद्यते तदा अनेन प्रकाशलिङ्गेन सत्त्वं विवृद्ध[advaita-bhakti]सर्वेष्वपि द्वारेषूपलब्धिसाधनेषु श्रोत्रादिकरणेषु यदा प्रकाशः बुद्धिपरिणामविशेषो विषयाकारः स्वविषयावरणविरोधी दीपवत्? तद
- as← anominative singular masculine noun[advaita]मिन् उपजायते[viśiṣṭādvaita]मिन् देहे सत्त्वं प्रवृद्धम् इति विद्यात्[śuddhādvaita]मिन् भोगायतने शब्दादिज्ञानात्मकः प्रकाश उपपद्यते? ज्ञानं[bhakti]मिन्नात्मनो भोगायतने देहे सर्वेष्वपि द्वारेषु श्रोत्रादिषु यदा शब्दादिज्ञानात्मकः प्रकाश उपजायते उत्पद्यते तदा अनेन प्रक[advaita-bhakti]मिन्नात्मनो भोगायतने देहे सर्वेष्वपि द्वारेषूपलब्धिसाधनेषु श्रोत्रादिकरणेषु यदा प्रकाशः बुद्धिपरिणामविशेषो विषयाकारः स्व
- min← mindnominative singular masculine noun[advaita]उपजायते[viśiṣṭādvaita]देहे सत्त्वं प्रवृद्धम् इति विद्यात्[śuddhādvaita]भोगायतने शब्दादिज्ञानात्मकः प्रकाश उपपद्यते? ज्ञानं[bhakti]नात्मनो भोगायतने देहे सर्वेष्वपि द्वारेषु श्रोत्रादिषु यदा शब्दादिज्ञानात्मकः प्रकाश उपजायते उत्पद्यते तदा अनेन प्रकाशलि[advaita-bhakti]नात्मनो भोगायतने देहे सर्वेष्वपि द्वारेषूपलब्धिसाधनेषु श्रोत्रादिकरणेषु यदा प्रकाशः बुद्धिपरिणामविशेषो विषयाकारः स्वविषय
- prakāśa← prakāśavocative singular masculine noun[advaita]ः देहे अस्मिन् उपजायते[viśiṣṭādvaita]े ज्ञानम् उपजायते? तदा अस्मिन् देहे सत्त्वं प्रवृद्धम् इति विद्यात्[śuddhādvaita]उपपद्यते? ज्ञानं[bhakti]उपजायते उत्पद्यते तदा अनेन प्रकाशलिङ्गेन सत्त्वं विवृद्धं विद्याज्जानीयत्[advaita-bhakti]ः बुद्धिपरिणामविशेषो विषयाकारः स्वविषयावरणविरोधी दीपवत्? तदेव ज्ञानं शब्दादिविषय उपजायते तदाऽनेन शब्दादिविषयज्ञानाख्यप्र
- upajāyate← upajan3rd person singular present indicative active verb[advaita]। तदेव ज्ञानम्। यदा एवं प्रकाशो ज्ञानाख्यः उपजायते? तदा ज्ञानप्रकाशेन लिङ्गेन विद्यात् विवृद्धम् उद्भूतं सत्त्वम् इति उत[viśiṣṭādvaita]? तदा अस्मिन् देहे सत्त्वं प्रवृद्धम् इति विद्यात्[bhakti]उत्पद्यते तदा अनेन प्रकाशलिङ्गेन सत्त्वं विवृद्धं विद्याज्जानीयत्[advaita-bhakti]तदाऽनेन शब्दादिविषयज्ञानाख्यप्रकाशेन लिङ्गेन प्रकाशात्मकं सत्त्वं विवृद्धमुद्भूतमिति विद्याज्जानीयात् उत
- jñānam← jñāaccusative singular masculine noun[advaita]। यदा एवं प्रकाशो ज्ञानाख्यः उपजायते? तदा ज्ञानप्रकाशेन लिङ्गेन विद्यात् विवृद्धम् उद्भूतं सत्त्वम् इति उत अपि।।रजसः उद्[viśiṣṭādvaita]उपजायते? तदा अस्मिन् देहे सत्त्वं प्रवृद्धम् इति विद्यात्
- yat← yatnominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]रसर्वद्वारेषु इत्यादिश्लोकत्रयमवतारयति -- तच्चेति[bhakti]। उतशब्दात्सुखादिलिङ्गेनापि जानीयादित्युक्तम्।
- ā← āinstrumental singular masculine noun[advaita]त्मनः उपलब्धिद्वाराणि श्रोत्रादीनि सर्वाणि करणानि? तेषु सर्वद्वारेषु अन्तःकरणस्य बुद्धेः वृत्तिः प्रकाशः देहे अस्मिन् उप[viśiṣṭādvaita]लोकस्थानीयः? ज्ञानं चक्षुस्स्थानीयम् इति वदन्तो निरस्ताः
- tadā← tadānominative singular masculine noun[advaita]ज्ञानप्रकाशेन लिङ्गेन विद्यात् विवृद्धम् उद्भूतं सत्त्वम् इति उत अपि[viśiṣṭādvaita]अस्मिन् देहे सत्त्वं प्रवृद्धम् इति विद्यात्[śuddhādvaita]सत्त्वं विवृद्धमिति जानीयात्[bhakti]अनेन प्रकाशलिङ्गेन सत्त्वं विवृद्धं विद्याज्जानीयत्[advaita-bhakti]ऽनेन शब्दादिविषयज्ञानाख्यप्रकाशेन लिङ्गेन प्रकाशात्मकं सत्त्वं विवृद्धमुद्भूतमिति विद्याज्जानीयात् उत
- vidyāt← vid3rd person singular benedictive active verb[advaita]विवृद्धम् उद्भूतं सत्त्वम् इति उत अपि
- vivṛddham← vivṛdhaccusative singular masculine noun[advaita]उद्भूतं सत्त्वम् इति उत अपि
- sat← satnominative singular masculine noun[advaita]त्वम् इति उत अपि[viśiṣṭādvaita]त्वं प्रवृद्धम् इति विद्यात्[śuddhādvaita]त्वं विवृद्धमिति जानीयात्[bhakti]त्वादीनां वृद्धानां लिङ्गान्याह त्रिभिः -- सर्वद्वारेष्विति[advaita-bhakti]त्वं विवृद्धमुद्भूतमिति विद्याज्जानीयात् उत
- tvam← tvaaccusative singular masculine noun[advaita]इति उत अपि
- itī← itinominative dual feminine noun
- uta← uvocative singular masculine noun[advaita]अपि।।रजसः उद्भूतस्य इदं चिह्नम् --,[śuddhādvaita]शब्दश्चार्थे लिङ्गेनेह विजानीयादित्युक्तम्[bhakti]्पद्यते तदा अनेन प्रकाशलिङ्गेन सत्त्वं विवृद्धं विद्याज्जानीयत्[advaita-bhakti]अपि सुखादिलिङ्गेनापि जानीयादित्यर्थः।
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 14.11, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_14.11 · anandgiri_14.11
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_14.11 · vedantadeshika_14.11
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_14.11 · jayatirtha_14.11
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_14.11
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_14.11
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_14.11
Theme-list memberships (2)
Show all theme-lists this verse participates in
- ज्ञानwith 1.1, 3.1, 3.2, 3.3, 3.26, 3.32, …
- त्वम्with 1.1, 2.33, 3.41, 4.4, 4.35, 6.31, …