Chapter 14 (Guṇatraya-Vibhāga-Yoga (The Yoga of Distinction of the Three Qualities)), verse 6
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
तत्र सत्त्वं निर्मलत्वात् प्रकाशकम् अनामयम् | सुख-सङ्गेन बध्नाति ज्ञान-सङ्गेन चानघ
tatra sattvaṃ nirmalatvāt prakāśakam anāmayam | sukha-saṅgena badhnāti jñāna-saṅgena cānagha
Word-by-word
- tat← tadvocative singular neuter noun[advaita]रेति। निर्धारणार्थतया सप्तमीं व्याचष्टे -- तत्र सत्त्वादीनामिति। पुनस्तत्रेत्यनुवादमात्रं? निर्मलत्वं स्वच्छत्वमावरणवारण[viśiṣṭādvaita]र सत्त्वरजस्तमःसु सत्त्वस्य स्वरूपम् ईदृशं निर्मलत्वात् प्रकाशकम् प्रकाशसुखावरणस्वभावरहितता निर्मलत्वम् प्रकाशसुखजननैकान[śuddhādvaita]र क्रमतो लक्षणं गुणानां बन्धनप्रकारं[bhakti]र सत्त्वस्य लक्षणं बन्धकत्वप्रकारं चाह -- तत्रेति[advaita-bhakti]र को गुणः केन सङ्गेन बध्नातीत्युच्यते -- तत्रेति
- ra← ravocative singular neuter noun[advaita]्मलत्वात् स्फटिकमणिरिव प्रकाशकम् अनामयं निरुपद्रवं सत्त्वं तन्निबध्नाति[viśiṣṭādvaita]सत्त्वरजस्तमःसु सत्त्वस्य स्वरूपम् ईदृशं निर्मलत्वात् प्रकाशकम् प्रकाशसुखावरणस्वभावरहितता निर्मलत्वम् प्रकाशसुखजननैकान्[śuddhādvaita]क्रमतो लक्षणं गुणानां बन्धनप्रकारं[bhakti]सत्त्वस्य लक्षणं बन्धकत्वप्रकारं चाह -- तत्रेति[advaita-bhakti]को गुणः केन सङ्गेन बध्नातीत्युच्यते -- तत्रेति
- sat← satnominative singular masculine noun[advaita]त्वं तन्निबध्नाति[viśiṣṭādvaita]त्वरजस्तमःसु सत्त्वस्य स्वरूपम् ईदृशं निर्मलत्वात् प्रकाशकम् प्रकाशसुखावरणस्वभावरहितता निर्मलत्वम् प्रकाशसुखजननैकान्तस्व[śuddhādvaita]त्वस्य तदाह -- तत्रेति[bhakti]त्वस्य लक्षणं बन्धकत्वप्रकारं चाह -- तत्रेति[advaita-bhakti]त्वं प्रकाशकं,चैतन्यस्य तमोगुणकृतावरणतिरोधायकं निर्मलत्वात्स्वच्छत्वात्
- tvam← tvaaccusative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]प्रकाशसुखजननैकान्तस्वभावतया प्रकाशसुखहेतुभूतम् इत्यर्थः
- nirmalatvāt← nirmalatvaablative singular neuter noun[advaita]स्फटिकमणिरिव प्रकाशकम् अनामयं निरुपद्रवं सत्त्वं तन्निबध्नाति[viśiṣṭādvaita]प्रकाशकम् प्रकाशसुखावरणस्वभावरहितता निर्मलत्वम् प्रकाशसुखजननैकान्तस्वभावतया प्रकाशसुखहेतुभूतम् इत्यर्थः[bhakti]स्वच्छत्वात् स्फटिकवत् प्रकाशकं भास्वरम्? अनामयं[advaita-bhakti]स्वच्छत्वात्
- prakāśakam← prakāśaccusative singular masculine noun[advaita]अनामयं निरुपद्रवं सत्त्वं तन्निबध्नाति[viśiṣṭādvaita]प्रकाशसुखावरणस्वभावरहितता निर्मलत्वम् प्रकाशसुखजननैकान्तस्वभावतया प्रकाशसुखहेतुभूतम् इत्यर्थः
- anām← anaccusative singular feminine noun
- ayam← iaccusative singular masculine noun
- sukha← sukhivocative singular masculine noun[advaita]सङ्गेन सुखी अहम् इति विषयभूतस्य सुखस्य विषयिणि आत्मनि संश्लेषापादनं मृषैव सुखे सञ्जनम् इति[viśiṣṭādvaita]ावरणस्वभावरहितता निर्मलत्वम् प्रकाशसुखजननैकान्तस्वभावतया प्रकाशसुखहेतुभूतम् इत्यर्थः[śuddhādvaita]सङ्गेन ज्ञानसङ्गेन[bhakti]ेन यः सङ्गस्तेन बध्नाति। प्रकाशकत्वाच्च स्वकार्येण ज्ञानेन यः सङगस्तेन च बध्नाति। हे अनघ निष्पाप? अहं सुखी ज्ञानी चेति म[advaita-bhakti]स्यापि व्यञ्जकमित्यर्थः
- saṅgena← sañjinstrumental singular masculine noun[advaita]सुखी अहम् इति विषयभूतस्य सुखस्य विषयिणि आत्मनि संश्लेषापादनं मृषैव सुखे सञ्जनम् इति[viśiṣṭādvaita]ज्ञानसङ्गेन[śuddhādvaita]ज्ञानसङ्गेन[advaita-bhakti]बध्नातीत्युच्यते -- तत्रेति
- badhnāti← bandh3rd person singular present indicative active verb[advaita]। कथम् सुखसङ्गेन सुखी अहम् इति विषयभूतस्य सुखस्य विषयिणि आत्मनि संश्लेषापादनं मृषैव सुखे सञ्जनम् इति। सैषा अविद्या। न हि[viśiṣṭādvaita]? पुरुषस्य सुखसङ्गं ज्ञानसङ्गं[śuddhādvaita]? पुरुषस्य सुखे ज्ञाने[bhakti]। प्रकाशकत्वाच्च स्वकार्येण ज्ञानेन यः सङगस्तेन च बध्नाति। हे अनघ निष्पाप? अहं सुखी ज्ञानी चेति मनोधर्मास्तदभिमानिनि क्ष[advaita-bhakti]सुखसङ्गेन ज्ञानसङ्गेन
- jñāna← jñāvocative singular masculine noun[advaita]सङ्गेन च? ज्ञानमिति सुखसाहचर्यात् क्षेत्रस्यैव विषयस्य अन्तःकरणस्य धर्मः? न आत्मनः आत्मधर्मत्वे सङ्गानुपपत्तेः? बन्धानुप[viśiṣṭādvaita]सङ्गेन[śuddhādvaita]सङ्गेन[bhakti]ेन यः सङगस्तेन च बध्नाति। हे अनघ निष्पाप? अहं सुखी ज्ञानी चेति मनोधर्मास्तदभिमानिनि क्षेत्रज्ञे संयोजयतीत्यर्थः।[advaita-bhakti]सङ्गेन
- saṅgena← sañjinstrumental singular masculine noun[advaita]सुखी अहम् इति विषयभूतस्य सुखस्य विषयिणि आत्मनि संश्लेषापादनं मृषैव सुखे सञ्जनम् इति[viśiṣṭādvaita]ज्ञानसङ्गेन[śuddhādvaita]ज्ञानसङ्गेन[advaita-bhakti]बध्नातीत्युच्यते -- तत्रेति
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]्छादि च धृत्यन्तं क्षेत्रस्यैव विषयस्य धर्मः इति उक्तं भगवता। अतः अविद्ययैव स्वकीयधर्मभूतया विषयविषय्यविवेकलक्षणया अस्वा[viśiṣṭādvaita]बध्नाति? पुरुषस्य सुखसङ्गं ज्ञानसङ्गं[śuddhādvaita]वदन् पूर्वं सत्त्वस्य तदाह -- तत्रेति[bhakti]ाह -- तत्रेति[advaita-bhakti]्यते -- तत्रेति
- anagha← anaghavocative singular neuter noun[advaita]अव्यसन[bhakti]निष्पाप? अहं सुखी ज्ञानी चेति मनोधर्मास्तदभिमानिनि क्षेत्रज्ञे संयोजयतीत्यर्थः[advaita-bhakti]ाव्यसन
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 14.6, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_14.6 · anandgiri_14.6
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_14.6 · vedantadeshika_14.6
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_14.6 · jayatirtha_14.6
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_14.6
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_14.6
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_14.6
Theme-list memberships (2)
Show all theme-lists this verse participates in
- अनामयwith 2.51
- ज्ञानwith 1.1, 3.1, 3.2, 3.3, 3.26, 3.32, …