Chapter 14 (Guṇatraya-Vibhāga-Yoga (The Yoga of Distinction of the Three Qualities)), verse 22
Krishna → Arjuna · vocative: Pāṇḍava · meter: anuṣṭubh
प्रकाशं च प्रवृत्तिं च मोहम् एव च पाण्डव | न द्वेष्टि संप्रवृत्तानि न निवृत्तानि काङ्क्षति
prakāśaṃ ca pravṛttiṃ ca moham eva ca pāṇḍava | na dveṣṭi saṃpravṛttāni na nivṛttāni kāṅkṣati
Word-by-word
- prakāśam← prakāśaaccusative singular masculine noun
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]सत्त्वकार्यं प्रवृत्तिं[viśiṣṭādvaita]-- आत्मव्यतिरिक्तेषु वस्तुषु अनिष्टेषु संप्रवृत्तानि सत्त्वरजस्तमसां कार्याणि प्रकाशप्रवृत्तिमोहाख्यानि यो न द्वेष्टि?[dvaita]द्वेष्टि न चापि काङ्क्षति[śuddhādvaita]ारं गुणातीततां[bhakti]्छतीति ज्ञात्वा प्रकारान्तरेण[advaita-bhakti]्छतीत्यवधाय प्रकारान्तरेण
- pravṛttim← pravṛtaccusative singular masculine noun
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]सत्त्वकार्यं प्रवृत्तिं[viśiṣṭādvaita]-- आत्मव्यतिरिक्तेषु वस्तुषु अनिष्टेषु संप्रवृत्तानि सत्त्वरजस्तमसां कार्याणि प्रकाशप्रवृत्तिमोहाख्यानि यो न द्वेष्टि?[dvaita]द्वेष्टि न चापि काङ्क्षति[śuddhādvaita]ारं गुणातीततां[bhakti]्छतीति ज्ञात्वा प्रकारान्तरेण[advaita-bhakti]्छतीत्यवधाय प्रकारान्तरेण
- moham← muhaccusative singular masculine noun
- eva← evavocative singular neuter noun[advaita]ं गुणातीतो न द्वेष्टि संप्रवृत्तानि[viśiṣṭādvaita]निवृत्तानि न काङ्क्षति[dvaita]ेति कुत एतत् इत्यत आह -- तथा ही ति
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]सत्त्वकार्यं प्रवृत्तिं[viśiṣṭādvaita]-- आत्मव्यतिरिक्तेषु वस्तुषु अनिष्टेषु संप्रवृत्तानि सत्त्वरजस्तमसां कार्याणि प्रकाशप्रवृत्तिमोहाख्यानि यो न द्वेष्टि?[dvaita]द्वेष्टि न चापि काङ्क्षति[śuddhādvaita]ारं गुणातीततां[bhakti]्छतीति ज्ञात्वा प्रकारान्तरेण[advaita-bhakti]्छतीत्यवधाय प्रकारान्तरेण
- pāṇḍava← pāṇḍavavocative singular masculine noun
- na← navocative singular neuter noun[advaita]ि न द्वेष्टि संप्रवृत्तानि सम्यग्विषयभावेन उद्भूतानि -- मम तामसः प्रत्ययो जातः? तेन अहं मूढः तथा राजसी प्रवृत्तिः मम उत्[viśiṣṭādvaita]ुवाच -- आत्मव्यतिरिक्तेषु वस्तुषु अनिष्टेषु संप्रवृत्तानि सत्त्वरजस्तमसां कार्याणि प्रकाशप्रवृत्तिमोहाख्यानि यो न द्वेष्[dvaita]द्वेष्टि न काङ्क्षति[śuddhādvaita]्नाह चतुर्भिः -- प्रकाशं चेत्यादिभिः[bhakti]ा द्वितीयाध्याये पृष्टमपि दत्तोत्तरमपि पुनर्विशेषबुभुत्सया पृच्छतीति ज्ञात्वा प्रकारान्तरेण[advaita-bhakti]ा पृष्टमपिप्रजहाति यदा कामान् इत्यादिना दत्तोत्तरमपि पुनः प्रकारान्तरेण बुभुत्समानः पृच्छतीत्यवधाय प्रकारान्तरेण
- dveṣṭi← dviṣ3rd person singular present indicative active verb[advaita]संप्रवृत्तानि सम्यग्विषयभावेन उद्भूतानि -- मम तामसः प्रत्ययो जातः? तेन अहं मूढः तथा राजसी प्रवृत्तिः मम उत्पन्ना दुःखात[viśiṣṭādvaita]? तथा आत्मव्यतिरिक्तेषु इष्टेषु वस्तुषु तानि[dvaita]न काङ्क्षति[śuddhādvaita]? यदि निवृत्तानि[bhakti]? निवृत्तानि[advaita-bhakti]? तथा विनाशसामग्रीवशान्निवृत्तानि तानि सुखरूपाण्यपि सन्ति सुखबुद्ध्या न काङ्क्षति न कामयते स्वप्नवन्मिथ्यात्वनिश्चयात्?
- sam← saaccusative singular masculine noun[advaita]यग्विषयभावेन उद्भूतानि -- मम तामसः प्रत्ययो जातः? तेन अहं मूढः तथा राजसी प्रवृत्तिः मम उत्पन्ना दुःखात्मिका? तेन अहं रजस[viśiṣṭādvaita]प्रयुक्तेषु द्वेषः इष्टतत्साधनेषु[dvaita]भवात्। द्वितीयेषु तु आकाङ्क्षादिकं विद्यत एवेति कुत एतत् इत्यत आह -- तथा ही ति। यद्यपिन द्वेष्टि इत्यादिकमुक्तम्? तथापि
- pravṛttāni← pravṛtnominative plural neuter noun[advaita]सम्यग्विषयभावेन उद्भूतानि -- मम तामसः प्रत्ययो जातः? तेन अहं मूढः तथा राजसी प्रवृत्तिः मम उत्पन्ना दुःखात्मिका? तेन अहं[viśiṣṭādvaita]सत्त्वरजस्तमसां कार्याणि प्रकाशप्रवृत्तिमोहाख्यानि यो न द्वेष्टि? तथा आत्मव्यतिरिक्तेषु इष्टेषु वस्तुषु तानि[śuddhādvaita]न द्वेष्टि? यदि निवृत्तानि[bhakti]स्वतःप्राप्तानि सन्ति दुःखबुद्ध्या यो न द्वेष्टि? निवृत्तानि[advaita-bhakti]स्वसामग्रीवशादुद्भूतानि सन्ति दुःखरूपाण्यपि दुःखबुद्ध्या यो न द्वेष्टि? तथा विनाशसामग्रीवशान्निवृत्तानि तानि सुखरूपाण्य
- na← navocative singular neuter noun[advaita]ि न द्वेष्टि संप्रवृत्तानि सम्यग्विषयभावेन उद्भूतानि -- मम तामसः प्रत्ययो जातः? तेन अहं मूढः तथा राजसी प्रवृत्तिः मम उत्[viśiṣṭādvaita]ुवाच -- आत्मव्यतिरिक्तेषु वस्तुषु अनिष्टेषु संप्रवृत्तानि सत्त्वरजस्तमसां कार्याणि प्रकाशप्रवृत्तिमोहाख्यानि यो न द्वेष्[dvaita]द्वेष्टि न काङ्क्षति[śuddhādvaita]्नाह चतुर्भिः -- प्रकाशं चेत्यादिभिः[bhakti]ा द्वितीयाध्याये पृष्टमपि दत्तोत्तरमपि पुनर्विशेषबुभुत्सया पृच्छतीति ज्ञात्वा प्रकारान्तरेण[advaita-bhakti]ा पृष्टमपिप्रजहाति यदा कामान् इत्यादिना दत्तोत्तरमपि पुनः प्रकारान्तरेण बुभुत्समानः पृच्छतीत्यवधाय प्रकारान्तरेण
- nivṛttāni← nivṛtnominative plural neuter noun[advaita]काङ्क्षति? न तथा गुणातीतो निवृत्तानि काङ्क्षति इत्यर्थः[viśiṣṭādvaita]न काङ्क्षति[śuddhādvaita]च तथापि न काङ्क्षति? अथवा प्रकाशं कर्माणि च निवृत्तानि न काङ्क्षति? कर्मप्रवृत्तिं मोहं च न द्वेष्टि? प्रवृत्तानि च कर्[bhakti]च सन्ति सुखबुद्ध्या न काङ्क्षति? गुणातीतः स उच्यत इति चतुर्थेनान्वयः।[advaita-bhakti]तानि सुखरूपाण्यपि सन्ति सुखबुद्ध्या न काङ्क्षति न कामयते स्वप्नवन्मिथ्यात्वनिश्चयात्? एतादृशद्वेषरागशून्यो
- kāṅkṣati← kāṅkṣ3rd person singular present indicative active verb[advaita]? न तथा गुणातीतो निवृत्तानि काङ्क्षति इत्यर्थः[viśiṣṭādvaita]। प्रकाशस्यानिष्टसाधनत्वं भयादिहेतुषु व्यक्तम् इष्टसाधनत्वमनुकूलविषयेषु प्रवृत्तेरपथ्यभेषजादिषु मोहस्यानुकूलेषु प्रतिकूल[dvaita]। तथा हि सामवेदे भाल्लवेयशाखायाम् -- रजस्तमस्सत्त्वगुणान्प्रवृत्तान्प्रायो न च द्वेष्टि न चापि काङ्क्षति। तथापि सूक्ष्मं[śuddhādvaita]? अथवा प्रकाशं कर्माणि[bhakti]? गुणातीतः स उच्यत इति चतुर्थेनान्वयः[advaita-bhakti]न कामयते स्वप्नवन्मिथ्यात्वनिश्चयात्? एतादृशद्वेषरागशून्यो
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 14.22, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_14.22 · anandgiri_14.22
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_14.22 · vedantadeshika_14.22
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_14.22 · jayatirtha_14.22
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_14.22
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_14.22
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_14.22
Theme-list memberships (4)
Show all theme-lists this verse participates in
- द्वेषwith 2.57, 2.64, 3.34, 3.36, 5.3, 6.9, …
- न द्वेष्टिwith 2.57, 5.3, 12.17, 12.19
- पाण्डवwith 1.1, 1.2, 1.14, 1.20, 4.35, 6.2, …
- प्रवृत्तिwith 1.1, 11.31, 14.12, 14.13, 15.4, 16.7, …