Bhagavad Gītā Chapter 14, Verse 22: Krishna to Arjuna — Guṇatraya-Vibhāga-Yoga
Bhagavad Gītā 14.22
प्रकाशं च प्रवृत्तिं च मोहमेव च पाण्डव ।
न द्वेष्टि संप्रवृत्तानि न निवृत्तानि काङ्क्षति ॥
prakāśaṃ← prakāśa(3 verses)accusative masculine singular nounlight, manifestation (pra- + √kāś 'shine') ca← ca(391 verses)and; (homonym: also the consonant ca) pravṛttiṃ← pravṛtti(7 verses)accusative feminine singular nounengagement, activity (pra- + √vṛt: 'turning-toward') ca← ca(391 verses)and; (homonym: also the consonant ca) moham← moha(16 verses)accusative masculine singular noundelusion, infatuation, bewilderment eva← eva(174 verses)indeed, truly, only (emphatic particle) ca← ca(391 verses)and; (homonym: also the consonant ca) pāṇḍava← pāṇḍava(11 verses)vocative masculine singular nounson of Pāṇḍu (the five Pāṇḍava brothers)
na← na(252 verses)not (negation particle) dveṣṭi← √dviṣ(6 verses)present indicative 3rd person singular verbto hate (verbal root); enemyattested in commentariesadvaitaसंप्रवृत्तानि सम्यग्विषयभावेन उद्भूतानि -- मम तामसः प्रत्ययो जातः, तेन अहं मूढः तथा राजसी प्रवृत्तिः मम उत्पन्ना दुःखातviśiṣṭādvaita, तथा आत्मव्यतिरिक्तेषु इष्टेषु वस्तुषु तानिdvaitaन काङ्क्षतिśuddhādvaita, यदि निवृत्तानिbhakti, निवृत्तानिadvaita-bhakti, तथा विनाशसामग्रीवशान्निवृत्तानि तानि सुखरूपाण्यपि सन्ति सुखबुद्ध्या न काङ्क्षति न कामयते स्वप्नवन्मिथ्यात्वनिश्चयात्, saṃpravṛttāni← saṃ-√pravṛtaccusative neuter plural participle nounto come about, set forth (sam- + pra- + √vṛt)attested in commentariesadvaitaसम्यग्विषयभावेन उद्भूतानि -- मम तामसः प्रत्ययो जातः, तेन अहं मूढः तथा राजसी प्रवृत्तिः मम उत्पन्ना दुःखात्मिका, तेन अहंviśiṣṭādvaitaसत्त्वरजस्तमसां कार्याणि प्रकाशप्रवृत्तिमोहाख्यानि यो न द्वेष्टि, तथा आत्मव्यतिरिक्तेषु इष्टेषु वस्तुषु तानिbhaktiस्वतःप्राप्तानि सन्ति दुःखबुद्ध्या यो न द्वेष्टि, निवृत्तानिadvaita-bhaktiस्वसामग्रीवशादुद्भूतानि सन्ति दुःखरूपाण्यपि दुःखबुद्ध्या यो न द्वेष्टि, तथा विनाशसामग्रीवशान्निवृत्तानि तानि सुखरूपाण्य na nivṛttāni← ni-√vṛt(7 verses)accusative neuter plural participle nounto cease, turn back (ni- + √vṛt 'turn')attested in commentariesadvaitaकाङ्क्षति, न तथा गुणातीतो निवृत्तानि काङ्क्षति इत्यर्थःviśiṣṭādvaitaन काङ्क्षतिśuddhādvaitaच तथापि न काङ्क्षति, अथवा प्रकाशं कर्माणिbhaktiच सन्ति सुखबुद्ध्या न काङ्क्षति, गुणातीतः स उच्यत इति चतुर्थेनान्वयः kāṅkṣati← √kāṅkṣ(7 verses)present indicative 3rd person singular verbto desire, long for (verbal root)attested in commentariesadvaita, न तथा गुणातीतो निवृत्तानि काङ्क्षति इत्यर्थःviśiṣṭādvaita। प्रकाशस्यानिष्टसाधनत्वं भयादिहेतुषु व्यक्तम् इष्टसाधनत्वमनुकूलविषयेषु प्रवृत्तेरपथ्यभेषजादिषु मोहस्यानुकूलेषु प्रतिकूलdvaita। तथा हि सामवेदे भाल्लवेयशाखायाम् -- रजस्तमस्सत्त्वगुणान्प्रवृत्तान्प्रायो न च द्वेष्टि न चापि काङ्क्षति। तथापि सूक्ष्मंśuddhādvaita, अथवा प्रकाशं कर्माणिbhakti, गुणातीतः स उच्यत इति चतुर्थेनान्वयःadvaita-bhaktiन कामयते स्वप्नवन्मिथ्यात्वनिश्चयात्, एतादृशद्वेषरागशून्यो
spoken
The one gone beyond the *guṇas*, Arjuna, does not hate brightness, restlessness, or confusion when they arise, nor crave them when they pass.