Chapter 8
Akṣara-Brahma-Yoga
The Yoga of the Imperishable Brahman
- 8.1किं तद् ब्रह्म किम् अध्यात्मं किं कर्म पुरुषोत्तम | अधिभूतं च किं प्रोक्तम् अधिदैवं किम् उच्यतेkiṃ tad brahma kim adhyātmaṃ kiṃ karma puruṣottama | adhibhūtaṃ ca kiṃ proktam adhidaivaṃ kim ucyate
- 8.2अधियज्ञः कथं को ऽत्र देहे ऽस्मिन् मधुसूदन | प्रयाण-काले च कथं ज्ञेयो ऽसि नियतात्मभिःadhiyajñaḥ kathaṃ ko 'tra dehe 'smin madhusūdana | prayāṇa-kāle ca kathaṃ jñeyo 'si niyatātmabhiḥ
- 8.3अक्षरं ब्रह्म परमं स्वभावो ऽध्यात्मम् उच्यते | भूतभावोद्भव-करो विसर्गः कर्म-संज्ञितःakṣaraṃ brahma paramaṃ svabhāvo 'dhyātmam ucyate | bhūtabhāvodbhava-karo visargaḥ karma-saṃjñitaḥ
- 8.4अधिभूतं क्षरो भावः पुरुषश् चाधिदैवतम् | अधियज्ञो ऽहम् एवात्र देहे देह-भृतां वरadhibhūtaṃ kṣaro bhāvaḥ puruṣaś cādhidaivatam | adhiyajño 'ham evātra dehe deha-bhṛtāṃ vara
- 8.5अन्त-काले च माम् एव स्मरन् मुक्त्वा कलेवरम् | यः प्रयाति स मद्-भावं याति नास्त्य् अत्र संशयःanta-kāle ca mām eva smaran muktvā kalevaram | yaḥ prayāti sa mad-bhāvaṃ yāti nāsty atra saṃśayaḥ
- 8.6यं यं वापि स्मरन् भावं त्यजत्य् अन्ते कलेवरम् | तं तम् एवैति कौन्तेय सदा तद्-भाव-भावितःyaṃ yaṃ vāpi smaran bhāvaṃ tyajaty ante kalevaram | taṃ tam evaiti kaunteya sadā tad-bhāva-bhāvitaḥ
- 8.7तस्मात् सर्वेषु कालेषु माम् अनुस्मर युध्य च | मय्य् अर्पित-मनो-बुद्धिर् माम् एवैष्यस्य् असंशयःtasmāt sarveṣu kāleṣu mām anusmara yudhya ca | mayy arpita-mano-buddhir mām evaiṣyasy asaṃśayaḥ
- 8.8अभ्यास-योग-युक्तेन चेतसा नान्य-गामिना | परमं पुरुषं दिव्यं याति पार्थानुचिन्तयन्abhyāsa-yoga-yuktena cetasā nānya-gāminā | paramaṃ puruṣaṃ divyaṃ yāti pārthānucintayan
- 8.9कविं पुराणम् अनुशासितारम् अणोर् अणीयांसम् अनुस्मरेद् यः | सर्वस्य धातारम् अचिन्त्य-रूपम् आदित्य-वर्णं तमसः परस्तात्kaviṃ purāṇam anuśāsitāram aṇor aṇīyāṃsam anusmared yaḥ | sarvasya dhātāram acintya-rūpam āditya-varṇaṃ tamasaḥ parastāt
- 8.10प्रयाण-काले मनसाचलेन भक्त्या युक्तो योग-बलेन चैव | भ्रुवोर् मध्ये प्राणम् आवेश्य सम्यक् स तं परं पुरुषम् उपैति दिव्यम्prayāṇa-kāle manasācalena bhaktyā yukto yoga-balena caiva | bhruvor madhye prāṇam āveśya samyak sa taṃ paraṃ puruṣam upaiti divyam
- 8.11यद् अक्षरं वेद-विदो वदन्ति विशन्ति यद् यतयो वीत-रागाः | यद् इच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति तत् ते पदं संग्रहेण प्रवक्ष्येyad akṣaraṃ veda-vido vadanti viśanti yad yatayo vīta-rāgāḥ | yad icchanto brahmacaryaṃ caranti tat te padaṃ saṃgraheṇa pravakṣye
- 8.12सर्व-द्वाराणि संयम्य मनो हृदि निरुध्य च | मूर्ध्न्य् आधायात्मनः प्राणम् आस्थितो योग-धारणाम्sarva-dvārāṇi saṃyamya mano hṛdi nirudhya ca | mūrdhny ādhāyātmanaḥ prāṇam āsthito yoga-dhāraṇām
- 8.13ओम् इत्य् एकाक्षरं ब्रह्म व्याहरन् माम् अनुस्मरन् | यः प्रयाति त्यजन् देहं स याति परमां गतिम्om ity ekākṣaraṃ brahma vyāharan mām anusmaran | yaḥ prayāti tyajan dehaṃ sa yāti paramāṃ gatim
- 8.14अनन्य-चेताः सततं यो मां स्मरति नित्यशः | तस्याहं सुलभः पार्थ नित्य-युक्तस्य योगिनःananya-cetāḥ satataṃ yo māṃ smarati nityaśaḥ | tasyāhaṃ sulabhaḥ pārtha nitya-yuktasya yoginaḥ
- 8.15माम् उपेत्य पुनर्-जन्म दुःखालयम् अशाश्वतम् | नाप्नुवन्ति महात्मानः संसिद्धिं परमां गताःmām upetya punar-janma duḥkhālayam aśāśvatam | nāpnuvanti mahātmānaḥ saṃsiddhiṃ paramāṃ gatāḥ
- 8.16आ ब्रह्म-भुवनाल् लोकाः पुनर्-आवर्तिनो ऽर्जुन | माम् उपेत्य तु कौन्तेय पुनर्-जन्म न विद्यतेā brahma-bhuvanāl lokāḥ punar-āvartino 'rjuna | mām upetya tu kaunteya punar-janma na vidyate
- 8.17सहस्र-युग-पर्यन्तम् अहर् यद् ब्रह्मणो विदुः | रात्रिं युग-सहस्रान्तां ते ऽहो-रात्र-विदो जनाःsahasra-yuga-paryantam ahar yad brahmaṇo viduḥ | rātriṃ yuga-sahasrāntāṃ te 'ho-rātra-vido janāḥ
- 8.18अव्यक्ताद् व्यक्तयः सर्वाः प्रभवन्त्य् अहर्-आगमे | रात्र्य्-आगमे प्रलीयन्ते तत्रैवाव्यक्त-संज्ञकेavyaktād vyaktayaḥ sarvāḥ prabhavanty ahar-āgame | rātry-āgame pralīyante tatraivāvyakta-saṃjñake
- 8.19भूत-ग्रामः स एवायं भूत्वा भूत्वा प्रलीयते | रात्र्य्-आगमे ऽवशः पार्थ प्रभवत्य् अहर्-आगमेbhūta-grāmaḥ sa evāyaṃ bhūtvā bhūtvā pralīyate | rātry-āgame 'vaśaḥ pārtha prabhavaty ahar-āgame
- 8.20परस् तस्मात् तु भावो ऽन्यो ऽव्यक्तो ऽव्यक्तात् सनातनः | यः स सर्वेषु भूतेषु नश्यत्सु न विनश्यतिparas tasmāt tu bhāvo 'nyo 'vyakto 'vyaktāt sanātanaḥ | yaḥ sa sarveṣu bhūteṣu naśyatsu na vinaśyati
- 8.21अव्यक्तो ऽक्षर इत्य् उक्तस् तम् आहुः परमां गतिम् | यं प्राप्य न निवर्तन्ते तद् धाम परमं ममavyakto 'kṣara ity uktas tam āhuḥ paramāṃ gatim | yaṃ prāpya na nivartante tad dhāma paramaṃ mama
- 8.22पुरुषः स परः पार्थ भक्त्या लभ्यस् त्व् अनन्यया | यस्यान्तः-स्थानि भूतानि येन सर्वम् इदं ततम्puruṣaḥ sa paraḥ pārtha bhaktyā labhyas tv ananyayā | yasyāntaḥ-sthāni bhūtāni yena sarvam idaṃ tatam
- 8.23यत्र काले त्व् अनावृत्तिम् आवृत्तिं चैव योगिनः | प्रयाता यान्ति तं कालं वक्ष्यामि भरतर्षभyatra kāle tv anāvṛttim āvṛttiṃ caiva yoginaḥ | prayātā yānti taṃ kālaṃ vakṣyāmi bharatarṣabha
- 8.24अग्निर् ज्योतिर् अहः शुक्लः षण्-मासा उत्तरायणम् | तत्र प्रयाता गच्छन्ति ब्रह्म ब्रह्म-विदो जनाःagnir jyotir ahaḥ śuklaḥ ṣaṇ-māsā uttarāyaṇam | tatra prayātā gacchanti brahma brahma-vido janāḥ
- 8.25धूमो रात्रिस् तथा कृष्णः षण्-मासा दक्षिणायनम् | तत्र चान्द्रमसं ज्योतिर् योगी प्राप्य निवर्ततेdhūmo rātris tathā kṛṣṇaḥ ṣaṇ-māsā dakṣiṇāyanam | tatra cāndramasaṃ jyotir yogī prāpya nivartate
- 8.26शुक्ल-कृष्णे गती ह्य् एते जगतः शाश्वते मते | एकया यात्य् अनावृत्तिम् अन्ययावर्तते पुनःśukla-kṛṣṇe gatī hy ete jagataḥ śāśvate mate | ekayā yāty anāvṛttim anyayāvartate punaḥ
- 8.27नैते सृती पार्थ जानन् योगी मुह्यति कश्चन | तस्मात् सर्वेषु कालेषु योग-युक्तो भवार्जुनnaite sṛtī pārtha jānan yogī muhyati kaścana | tasmāt sarveṣu kāleṣu yoga-yukto bhavārjuna
- 8.28वेदेषु यज्ञेषु तपःसु चैव दानेषु यत् पुण्य-फलं प्रदिष्टम् | अत्येति तत् सर्वम् इदं विदित्वा योगी परं स्थानम् उपैति चाद्यम्vedeṣu yajñeṣu tapaḥsu caiva dāneṣu yat puṇya-phalaṃ pradiṣṭam | atyeti tat sarvam idaṃ viditvā yogī paraṃ sthānam upaiti cādyam