Chapter 8 (Akṣara-Brahma-Yoga (The Yoga of the Imperishable Brahman)), verse 12
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
सर्व-द्वाराणि संयम्य मनो हृदि निरुध्य च | मूर्ध्न्य् आधायात्मनः प्राणम् आस्थितो योग-धारणाम्
sarva-dvārāṇi saṃyamya mano hṛdi nirudhya ca | mūrdhny ādhāyātmanaḥ prāṇam āsthito yoga-dhāraṇām
Word-by-word
- sarva← sarvavocative singular masculine noun[advaita]द्वाराणि सर्वाणि[viśiṣṭādvaita]ाणि श्रोत्रादीनि इन्द्रियाणि ज्ञानद्वारभूतानि संयम्य स्वव्यापारेभ्यो विनिवर्त्य हृदयकमलनिविष्टे मयि अक्षरे मनो निरुध्य य[dvaita]द्वाराणि संयम्यनिर्गच्छंश्चक्षुषा सूर्यं दिशः श्रोत्रेण चैव हि इत्यादिवचनात् व्यासयोगे मोक्षधर्मे च[śuddhādvaita]द्वाराणीति द्वाभ्याम्[bhakti]ेति द्वाभ्याम्[advaita-bhakti]ाणीन्द्रियद्वाराणि संयम्य स्वस्वविषयेभ्यः प्रत्याहृत्य विषयदोषदर्शनाभ्यासात्तत्तद्विमुखतामापादितैः श्रोत्रादिभिः शब्दादि
- dvārāṇi← dvārinominative plural neuter noun[advaita]सर्वाणि[viśiṣṭādvaita]संयम्य इत्यत्र नवद्वारप्रतीतिनिरासाय प्रत्याहारविषयताद्योतनाय चाहसर्वाणि श्रोत्रादीनीति[dvaita]संयम्यनिर्गच्छंश्चक्षुषा सूर्यं दिशः श्रोत्रेण चैव हि इत्यादिवचनात् व्यासयोगे मोक्षधर्मे च[bhakti]संयम्य प्रत्याहृत्य[advaita-bhakti]संयम्य स्वस्वविषयेभ्यः प्रत्याहृत्य विषयदोषदर्शनाभ्यासात्तत्तद्विमुखतामापादितैः श्रोत्रादिभिः शब्दादिविषयग्रहणमकुर्वन्
- saṃyamya← saṃyamnominative singular masculine noun[advaita]संयमनं कृत्वा मनः हृदि हृदयपुण्डरीके निरुध्य निरोधं कृत्वा निष्प्रचारमापाद्य तत्र वशीकृतेन मनसा हृदयात् ऊर्ध्वगामिन्या[viśiṣṭādvaita]स्वव्यापारेभ्यो विनिवर्त्य हृदयकमलनिविष्टे मयि अक्षरे मनो निरुध्य योगा ख्यां धारणां आस्थितः मयि[dvaita]निर्गच्छंश्चक्षुषा सूर्यं दिशः श्रोत्रेण चैव हि इत्यादिवचनात् व्यासयोगे मोक्षधर्मे च[bhakti]प्रत्याहृत्य[advaita-bhakti]स्वस्वविषयेभ्यः प्रत्याहृत्य विषयदोषदर्शनाभ्यासात्तत्तद्विमुखतामापादितैः श्रोत्रादिभिः शब्दादिविषयग्रहणमकुर्वन्
- manas← mannominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]तावदादित्यं गच्छति एतद्वै खलु लोकस्य द्वारं विदुषां प्रपदनं निरोधोऽविदुषा[dvaita]तत्र तत्र जीवः परस्तथा इति व्यासयोगे
- hṛdi← hṛdlocative singular neuter noun[advaita]हृदयपुण्डरीके निरुध्य निरोधं कृत्वा निष्प्रचारमापाद्य तत्र वशीकृतेन मनसा हृदयात् ऊर्ध्वगामिन्या नाड्या ऊर्ध्वमारुह्य मू[viśiṣṭādvaita]निरुध्य[dvaita]नारायणे[bhakti]निरुध्य[advaita-bhakti]निरुध्य
- nirudhya← nirudhnominative singular masculine noun[advaita]निरोधं कृत्वा निष्प्रचारमापाद्य तत्र वशीकृतेन मनसा हृदयात् ऊर्ध्वगामिन्या नाड्या ऊर्ध्वमारुह्य मूर्ध्नि आधाय आत्मनः प्र[viśiṣṭādvaita]योगा ख्यां धारणां आस्थितः मयि[dvaita]इत्यनेनैव सर्वेन्द्रियसंयमनं लब्धम् तत्किं पुनरुच्यते मैवम् वायुसञ्चरणद्वाराणां नाडीनामत्र ग्रहणात्[bhakti]। बाह्यविषयस्मरणमकुर्वन्नित्यर्थः। मूर्ध्नि भ्रूवोर्मध्ये प्राणमाधाय योगस्य धारणां स्थैर्यमास्थित आश्रितवान्सन्।[advaita-bhakti]च अभ्यासवैराग्याभ्यां षष्ठे व्याख्याताभ्यां हृदयदेशे मनो निरुध्य निर्वृत्तिकतामापाद्य च। अन्तरपि विषयचिन्ताकुर्वन्नित्य
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]तानि द्वाराणि[viśiṣṭādvaita]लां स्थितिम् आस्थितः[dvaita]्छति तर्हि विना मोक्षं स्थानान्तरं प्राप्नोतीति सर्वद्वाराणि संयम्यनिर्गच्छंश्चक्षुषा सूर्यं दिशः श्रोत्रेण चैव हि इत्या[bhakti]क्षुरादिभिर्बाह्यविषयग्रहणमकुर्वन्नित्यर्थः[advaita-bhakti]ारः स्यादित्यत आह -- मनो हृदि निरुध्य
- mūrdhni← mūrdhanlocative singular masculine noun[advaita]आधाय आत्मनः प्राणम् आस्थितः प्रवृत्तः योगधारणां धारयितुम्[viśiṣṭādvaita]प्राणाधानम्[bhakti]भ्रूवोर्मध्ये प्राणमाधाय योगस्य धारणां स्थैर्यमास्थित आश्रितवान्सन्
- ādhāyāt← ādhāablative singular neuter noun
- manas← mannominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]तावदादित्यं गच्छति एतद्वै खलु लोकस्य द्वारं विदुषां प्रपदनं निरोधोऽविदुषा[dvaita]तत्र तत्र जीवः परस्तथा इति व्यासयोगे
- prāṇam← prāṇaccusative singular masculine noun[advaita]आस्थितः प्रवृत्तः योगधारणां धारयितुम्
- āsthitas← āsthānominative singular masculine noun
- yoga← yujvocative singular masculine noun[advaita]धारणां धारयितुम्[viśiṣṭādvaita]ा ख्यां धारणां आस्थितः मयि[dvaita]े मोक्षधर्मे च[śuddhādvaita]ी मां ँ़इत्येकाक्षररूपमनुस्मरन् तथा व्याहरन्नन्तकाले परमामेतां पदत्वेन निर्दिष्टां गतिं याति[bhakti]स्य धारणां स्थैर्यमास्थित आश्रितवान्सन्[advaita-bhakti]धारणामात्मविषयसमाधिरूपां धारणामास्थितः
- dhāraṇām← dhāraṇāaccusative singular feminine noun[viśiṣṭādvaita]इत्यादिकं व्याख्यातम्
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 8.12, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_8.12 · anandgiri_8.12
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_8.12 · vedantadeshika_8.12
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_8.12 · jayatirtha_8.12
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_8.12
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_8.12
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_8.12
Theme-list memberships (8)
Show all theme-lists this verse participates in
- आस्थितो योगधारणाम्with 8.13
- ओमित्येकाक्षरं ब्रह्म व्याहरन्मामनुस्मरन्with 8.13
- प्राणwith 1.1, 1.33, 4.27, 4.29, 4.30, 5.27, …
- मनो हृदि निरुध्य चwith 8.13
- मूर्ध्न्याधायात्मनः प्राणम्with 8.13
- यः प्रयाति त्यजन्देहं स याति परमां गतिम्with 8.13
- संयम्यwith 2.61, 3.6, 3.7, 6.14
- सर्वद्वाराणि संयम्यwith 8.13