Bhagavad Gītā Chapter 6, Verse 2: Krishna to Arjuna — Dhyāna-Yoga
Bhagavad Gītā 6.2
यं संन्यासमिति प्राहुर् योगं तं विद्धि पाण्डव ।
न ह्यसंन्यस्तसंकल्पो योगी भवति कश्चन ॥
yaṃ← yad(218 verses)accusative masculine singular nounwhich, who (relative pronoun) saṃnyāsam← saṃnyāsa(10 verses)accusative masculine singular nounrenunciation, casting off (sam- + ni- + √as 'throw down')attested in commentariesadvaitaइति प्राहुः श्रुतिस्मृतिविदः योगं कर्मानुष्ठानलक्षणं तं परमार्थसंन्यासं विद्धि जानीहि iti← iti(73 verses)thus (quotative particle) prāhu← √prāh(6 verses)past indicative 3rd person plural verbto declare, expound (variant of pravac)r yogaṃ← yoga(73 verses)accusative masculine singular nounyoga; union, discipline, application taṃ← tad(305 verses)accusative masculine singular nounthat (distal demonstrative); also 3rd-person pronoun viddhi← √vid(76 verses)present imperative 2nd person singular verbto know; to find (verbal root)attested in commentariesadvaitaजानीहिviśiṣṭādvaita। तद् उपपादयति न ह्यसंन्यस्तसंकल्पो योगी भवति कश्चन इति। आत्मयाथात्म्यानुसन्धानेन अनात्मनि प्रकृतौ आत्मसंकल्पः संन्यस्तःśuddhādvaitaयत्रत्यकर्मसु फलसङ्कल्पत्यागस्य निरूप्यमाणत्वात्advaita-bhakti। हे पाण्डव अब्रह्मदत्तं ब्रह्मदत्तमित्याह तं वयं मन्यामहे ब्रह्मदत्तसदृशोऽयमिति न्यायात्परशब्दः परत्र प्रयुज्यमानः सादृ pāṇḍava← pāṇḍava(11 verses)vocative masculine singular nounson of Pāṇḍu (the five Pāṇḍava brothers)attested in commentariesadvaita। कर्मयोगस्य प्रवृत्तिलक्षणस्य तद्विपरीतेन निवृत्तिलक्षणेन परमार्थसंन्यासेन कीदृशं सामान्यमङ्गीकृत्य तद्भाव उच्यते इत्यपadvaita-bhaktiअब्रह्मदत्तं ब्रह्मदत्तमित्याह तं वयं मन्यामहे ब्रह्मदत्तसदृशोऽयमिति न्यायात्परशब्दः परत्र प्रयुज्यमानः सादृश्यं बोधयति
na← na(252 verses)not (negation particle) hy asaṃnyasta← asaṃnyastacompound (compound member)unrelinquished (a- + sam- + nyasta)-saṃk← saṃkalpa(4 verses)nominative masculine singular nounintention, resolve (sam- + √kḷp 'arrange')alpo yogī← yogin(28 verses)nominative masculine singular nounyogi (yoga + -in 'possessor of')attested in commentariesadvaitaसमाधानवान् भवति न संभवतीत्यर्थः फलसंकल्पस्य चित्तवेक्षेपहेतुत्वात्viśiṣṭādvaitaभवति कश्चन इतिdvaitaचेत्युक्त्या प्राप्तात्यन्तभेदशङ्कानिवृत्त्यर्थमिति शेषःśuddhādvaitaन भवतिbhaktiभवति। अतः फलसंकल्पत्यागसाम्यात्संन्यासात्संन्यासी च फलसंकल्पत्यागादेव चित्तविक्षेपाभावाद्योगी च भवत्येव स इत्यर्थः।advaita-bhaktiन भवति अपितु सर्वो योगी त्यक्तफलसंकल्प bhavati← √bhū(51 verses)present indicative 3rd person singular verbto be, become; the earth (verbal root / noun)attested in commentariesadvaitaन संभवतीत्यर्थः फलसंकल्पस्य चित्तवेक्षेपहेतुत्वात्viśiṣṭādvaitaकश्चन इतिśuddhādvaita। तादृशकर्मकर्त्ता चेद्योग्येव न। तथा चेद्योग्येवेति भावः।bhakti। अतः फलसंकल्पत्यागसाम्यात्संन्यासात्संन्यासी च फलसंकल्पत्यागादेव चित्तविक्षेपाभावाद्योगी च भवत्येव स इत्यर्थः।advaita-bhaktiअपितु सर्वो योगी त्यक्तफलसंकल्प kaścana← kaścana(5 verses)nominative masculine singular nounanyone, anything (with negation: no one)attested in commentariesadvaitaकश्चिदपि कर्मी योगी समाधानवान् भवति न संभवतीत्यर्थः फलसंकल्पस्य चित्तवेक्षेपहेतुत्वात्viśiṣṭādvaitaइति। आत्मयाथात्म्यानुसन्धानेन अनात्मनि प्रकृतौ आत्मसंकल्पः संन्यस्तः परित्यक्तो येन स संन्यस्तसंकल्पः अनेवंभूतो यः स असadvaita-bhaktiकश्चिदपि योगी न भवति अपितु सर्वो योगी त्यक्तफलसंकल्प
spoken
What people call renunciation, Arjuna, know that to be yoga itself, for no one becomes a true yogin while still harboring desire for results.