Chapter 5 (Karma-Sannyāsa-Yoga (The Yoga of Renunciation)), verse 15
Krishna → Arjuna · meter: other
नादत्ते कस्य चित् पापं न चैव सुकृतं विभुः | अज्ञानेनावृतं ज्ञानं तेन मुह्यन्ति जन्तवः
nādatte kasya cit pāpaṃ na caiva sukṛtaṃ vibhuḥ | ajñānenāvṛtaṃ jñānaṃ tena muhyanti jantavaḥ
Word-by-word
- nās← nanominative plural masculine noun[advaita]यास्त्यविक्रियत्वादित्याह परमार्थतस्त्विति
- datte← dā3rd person singular present indicative active verb[advaita]न च गृह्णाति भक्तस्यापि कस्यचित् पापम्। न चैव आदत्ते सुकृतं भक्तैः प्रयुक्तं विभुः। किमर्थं तर्हि भक्तैः पूजादिलक्षणं य[viśiṣṭādvaita]न अपनुदति कस्यचित् प्रतिकूलतया अभिमतस्य सुकृतं सुखं[śuddhādvaita]न भजते पापं पुण्यं[bhakti]न भजते[advaita-bhakti]परमार्थतो जीवस्य कर्तृत्वाभावात् परमेश्वरस्य
- kasya← kaVibhakti.Sasthi singular masculine noun[advaita]चित् पापम्[viśiṣṭādvaita]चित् स्वसम्बन्धितया अभिमतस्य पुत्रादेः पापं दुःखं न आदत्ते न अपनुदति कस्यचित् प्रतिकूलतया अभिमतस्य सुकृतं सुखं[bhakti]चित्पापं सुकृतं[advaita-bhakti]चिज्जीवस्य पापं सुकृतं
- cit← citnominative singular masculine noun[advaita]पापम्[viśiṣṭādvaita]स्वसम्बन्धितया अभिमतस्य पुत्रादेः पापं दुःखं न आदत्ते न अपनुदति कस्यचित् प्रतिकूलतया अभिमतस्य सुकृतं सुखं[śuddhādvaita]ररिरंसावतो भगवतो नित्या आज्ञाकारिण्यो द्वादशशक्तयो मुख्याःगिरा पृष्ट्या इत्यादिना निरूपिता भागवते[bhakti]पापं सुकृतं
- pāpam← pāpaaccusative singular masculine noun[advaita]। न चैव आदत्ते सुकृतं भक्तैः प्रयुक्तं विभुः। किमर्थं तर्हि भक्तैः पूजादिलक्षणं यागदानहोमादिकं च सुकृतं प्रयुज्यते इत्या
- na← navocative singular neuter noun[advaita]आदत्ते न[viśiṣṭādvaita]्धितया अभिमतस्य पुत्रादेः पापं दुःखं न आदत्ते न अपनुदति कस्यचित् प्रतिकूलतया अभिमतस्य सुकृतं सुखं[śuddhādvaita]्नादत्ते न भजते पापं पुण्यं[bhakti]ादत्त इति[advaita-bhakti]न्वीश्वरः कारयिता जीवः कर्ता
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]गृह्णाति भक्तस्यापि कस्यचित् पापम्[viśiṣṭādvaita]ित् स्वसम्बन्धितया अभिमतस्य पुत्रादेः पापं दुःखं न आदत्ते न अपनुदति कस्यचित् प्रतिकूलतया अभिमतस्य सुकृतं सुखं[śuddhādvaita]कारयितृत्वं[bhakti]ित्पापं सुकृतं[advaita-bhakti]श्रुतिःएष उ ह्येव साधु कर्म कारयति तं यमेभ्यो लोकेभ्य उन्निनीषते एष उ एवासाधु कर्म कारयति तं यमधो निनीषते इत्यादिः
- eva← evavocative singular neuter noun[viśiṣṭādvaita]न कस्यचित् सम्बन्धी न कस्यचित् प्रतिकूलः च[bhakti]ेत्येवमज्ञानेन सर्वत्र समः परमेश्वर इत्येवंभूतं ज्ञानमावृतम्[advaita-bhakti]ासाधु कर्म कारयति तं यमधो निनीषते इत्यादिः
- sukṛtam← sukṛtaccusative singular masculine noun
- vibhus← vibhūnominative singular masculine noun
- ajñās← jñā2nd person singular imperfect active verb
- nena← nainstrumental singular masculine noun[advaita]आवृतं ज्ञानं विवेकविज्ञानम् तेन मुह्यन्ति करोमि कारयामि भोक्ष्ये भोजयामि इत्येवं मोहं गच्छन्ति अविवेकिनः संसारिणो जन्तव[viśiṣṭādvaita]आवृतं ज्ञानम् ज्ञानविरोधिना पूर्वपूर्वकर्मणा स्वफलानुभवयोग्यत्वाय अस्य ज्ञानम् आवृतं संकुचितम् तेन ज्ञानावरणरूपेण कर्मण[śuddhādvaita]ेति। तत्र ज्ञानं स्वरूपविषयकं अज्ञानेनाविद्यायाः प्रथमपर्वस्वरूपाज्ञानेनावृतं ततोऽन्यपर्वभिः प्राणान्तःकरणेन्द्रियदेहाध्[bhakti]ेति। निग्रहोऽपि दण्डरूपोऽनुग्रह एवेत्येवमज्ञानेन सर्वत्र समः परमेश्वर इत्येवंभूतं ज्ञानमावृतम्। तेन हेतुना जन्तवो जीवा म[advaita-bhakti]ावरणविक्षेपशक्तिमता मायाख्येनानृतेन तमसा आवृतमाच्छादितं ज्ञानं जीवेश्वरजगद्भेदभ्रमाधिष्ठानभूतं नित्यं स्वप्रकाशं सच्चिदा
- āvṛtam← āvṛaccusative singular masculine noun
- jñānam← jñāaccusative singular masculine noun[advaita]तेन मुह्यन्ति करोमि कारयामि भोक्ष्ये भोजयामि इत्येवं मोहं गच्छन्ति अविवेकिनः संसारिणो जन्तवः[viśiṣṭādvaita]ज्ञानविरोधिना पूर्वपूर्वकर्मणा स्वफलानुभवयोग्यत्वाय अस्य ज्ञानम् आवृतं संकुचितम् तेन ज्ञानावरणरूपेण कर्मणा देवादिदेहसंय[śuddhādvaita]। उक्तं चविद्याविद्ये मम तनू विद्ध्युद्धव शरीरिणाम्। मोक्षबन्धकरी आद्ये मायया मे विनिर्मिते भाग.11।11।3 इति।पञ्चपर्वा त्
- tena← tenavocative singular masculine noun[advaita]मुह्यन्ति करोमि कारयामि भोक्ष्ये भोजयामि इत्येवं मोहं गच्छन्ति अविवेकिनः संसारिणो जन्तवः[viśiṣṭādvaita]ज्ञानावरणरूपेण कर्मणा देवादिदेहसंयोगः तत्तदात्माभिमानरूपमोहः[śuddhādvaita]जन्तवो भवन्तो मुह्यन्ति[bhakti]हेतुना जन्तवो जीवा मुह्यन्ति। भगवति वैषम्यं मन्यन्त इत्यर्थः।[advaita-bhakti]तमसा आवृतमाच्छादितं ज्ञानं जीवेश्वरजगद्भेदभ्रमाधिष्ठानभूतं नित्यं स्वप्रकाशं सच्चिदानन्दरूपमद्वितीयं परमार्थसत्यं तेन स
- muhyanti← muhvocative singular feminine noun[advaita]करोमि कारयामि भोक्ष्ये भोजयामि इत्येवं मोहं गच्छन्ति अविवेकिनः संसारिणो जन्तवः[śuddhādvaita]स्वरूपाज्ञानादित्याह अज्ञानेनेति[bhakti]। भगवति वैषम्यं मन्यन्त इत्यर्थः।[advaita-bhakti]प्रमातृप्रमेयप्रमाणकर्तृकर्मकरणभोक्तृभोग्यभोगाख्यनवविधसंसाररूपं मोहमतस्मिंस्तदवभासरूपं विक्षेपं गच्छन्ति जन्तवो जननशीला
- jan← jāminominative singular masculine noun[advaita]तवः ।।[viśiṣṭādvaita]तुशब्दाभिप्रेतोऽर्थः[śuddhādvaita]ममरणादिपर्यावर्तगम इतरानुगुण्यात् अन्यथा स्वरूपवैचित्र्यं न स्यादित्यज्ञानेनावृतमात्मनां स्वरूपज्ञानम्[bhakti]तवो जीवा मुह्यन्ति[advaita-bhakti]तुरनीशोऽयमात्मनः सुखदुःखयोः
- tavas← tunominative singular masculine noun
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 5.15, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_5.15 · anandgiri_5.15
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_5.15 · vedantadeshika_5.15
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_5.15 · jayatirtha_5.15
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_5.15
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_5.15
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_5.15
Theme-list memberships (7)
Show all theme-lists this verse participates in
- अज्ञानwith 3.26, 3.28, 4.42, 5.10, 5.16, 10.11, …
- अज्ञानेनwith 5.16
- कश्चनwith 3.18, 6.2, 7.26, 8.27
- जन्तवःwith 5.19, 5.23
- ज्ञानwith 1.1, 3.1, 3.2, 3.3, 3.26, 3.32, …
- प्रभुःwith 5.14, 9.18
- सर्वस्यwith 2.30, 3.40, 7.25, 8.9, 10.8, 13.17, …