Chapter 2 (Sāṅkhya-Yoga (The Yoga of Knowledge)), verse 17
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
अविनाशि तु तद् विद्धि येन सर्वम् इदं ततम् | विनाशम् अव्ययस्यास्य न कश्चित् कर्तुम् अर्हति
avināśi tu tad viddhi yena sarvam idaṃ tatam | vināśam avyayasyāsya na kaścit kartum arhati
Word-by-word
- avinā← aviinstrumental singular masculine noun[advaita]शि न विनष्टुं शीलं यस्येति[viśiṣṭādvaita]शि इति विद्धि येन आत्मतत्त्वेन चेतनेन तद्व्यतिरिक्तम् इदम् अचेतनतत्त्वं सर्वं ततं व्याप्तम्[dvaita]शीति। नापि शापादिना विनाश इत्याह विनाशमिति। अव्ययं च तत्। [śuddhādvaita]शीति। पुनः तदात्मवस्तु अविनाशि विद्धि। किम्भूतं येन सर्वमिदं देहादि विश्वं ततं व्याप्तं असदपि विनश्यदवस्थमपि सदिति व्यवह[bhakti]शीति। येन सर्वमिदमागमापायधर्मकं देहादिततं तत्साक्षित्वेन व्याप्तम्। तत्तु आत्मस्वरूपमविनाशि विनाशशून्यं विद्धि जानीहि। त
- āśi← aś3rd person singular aorist passive verb
- tu← tunominative singular masculine noun[advaita]शब्दः असतो विशेषणार्थः[viśiṣṭādvaita]म् अर्हति तद्व्याप्यतया तस्मात् स्थूलत्वात्[dvaita]इति श्लोके सर्वगतस्य नित्यत्वमुच्यते तत्प्रकृतानुपयुक्तमित्याशङ्क्य पूर्वार्धं तावत्प्रकृतोपयोगं सूचयन्व्याचष्टे किं बह[śuddhādvaita]अविनाशि विद्धि[bhakti]सामान्येनोक्तं विशेषतो दर्शयति अविनाशीति[advaita-bhakti]परिच्छिन्नत्वात्स्फुरणस्य कथं तद्रूपस्य सतो देशकालवस्तुपरिच्छेदशून्यत्वमित्याशङ्क्याह विनाशो देशतः कालतो वस्तुतो वा परिच
- tat← tadvocative singular neuter noun[advaita]विद्धि विजानीहि[viśiṣṭādvaita]त्वम् अविनाशि इति विद्धि येन आत्मतत्त्वेन चेतनेन तद्व्यतिरिक्तम् इदम् अचेतनतत्त्वं सर्वं ततं व्याप्तम्[dvaita]। [bhakti]र सत्स्वभावमविनाशि वस्तु सामान्येनोक्तं विशेषतो दर्शयति अविनाशीति[advaita-bhakti]सद्रूपं स्फुरणं त्वं विद्धि जानीहि
- viddhi← vid2nd person singular imperative active verb[advaita]विजानीहि[viśiṣṭādvaita]येन आत्मतत्त्वेन चेतनेन तद्व्यतिरिक्तम् इदम् अचेतनतत्त्वं सर्वं ततं व्याप्तम्[śuddhādvaita]। किम्भूतं येन सर्वमिदं देहादि विश्वं ततं व्याप्तं असदपि विनश्यदवस्थमपि सदिति व्यवह्रियते। अव्ययस्य क्षयरहितस्यास्योपलभ्[bhakti]जानीहि[advaita-bhakti]जानीहि
- yena← yāinstrumental singular masculine noun[advaita]सर्वम् इदं जगत् ततं व्याप्तं सदाख्येन ब्रह्मणा साकाशम् आकाशेनेव घटादयः[viśiṣṭādvaita]आत्मतत्त्वेन चेतनेन तद्व्यतिरिक्तम् इदम् अचेतनतत्त्वं सर्वं ततं व्याप्तम्[dvaita]शापादिना विनाशस्याभावं साधयितुमिति भावः[śuddhādvaita]सर्वमिदं देहादि विश्वं ततं व्याप्तं असदपि विनश्यदवस्थमपि सदिति व्यवह्रियते[bhakti]ोक्तं विशेषतो दर्शयति अविनाशीति[advaita-bhakti]सद्रूपेण स्फुरणेनैकेन नित्येन विभुना सर्वमिदं दृश्यजातं स्वतः सत्तास्फूर्तिशून्यं ततं व्याप्तं स्वसत्तास्फूर्त्यध्यासेन
- sarvam← sarvaaccusative singular masculine noun[advaita]इदं जगत् ततं व्याप्तं सदाख्येन ब्रह्मणा साकाशम् आकाशेनेव घटादयः
- idam← idamnominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]अचेतनतत्त्वं सर्वं ततं व्याप्तम्
- tatam← tanaccusative singular masculine noun
- vināśam← vinaśaccusative singular masculine noun[advaita]अदर्शनम् अभावम्
- avyayas← vye2nd person singular imperfect active verb[advaita]य न व्येति उपचयापचयौ न याति इति अव्ययं[śuddhādvaita]य क्षयरहितस्यास्योपलभ्यमानस्य तदुत्तरतोप्यदृश्यमानं विनाशं कर्त्तुं कश्चिज्जनः शस्त्राग्न्यादिभिश्च नार्हति[advaita-bhakti]यापरिच्छिन्नस्यापरोक्षस्य सर्वानुस्यूतस्य स्फुरणरूपस्य सतः कश्चित् कोऽप्याश्रयो वा विषयो वा इन्द्रियसंनिकर्षादिरूपो
- yāsya← yāVibhakti.Sasthi singular masculine noun[śuddhādvaita]ोपलभ्यमानस्य तदुत्तरतोप्यदृश्यमानं विनाशं कर्त्तुं कश्चिज्जनः शस्त्राग्न्यादिभिश्च नार्हति
- na← navocative singular neuter noun[advaita]ाशि न विनष्टुं शीलं यस्येति[viśiṣṭādvaita]ाशि इति विद्धि येन आत्मतत्त्वेन चेतनेन तद्व्यतिरिक्तम् इदम् अचेतनतत्त्वं सर्वं ततं व्याप्तम्[dvaita]ा यद्देशतोऽनन्तं तन्नित्यमेव[śuddhādvaita]ाशौ निराकरोति अविनाशीति[bhakti]ाशि वस्तु सामान्येनोक्तं विशेषतो दर्शयति अविनाशीति[advaita-bhakti]न्वेतादृशस्य सतो ज्ञानाद्भेदे परिच्छिन्नत्वापत्तेर्ज्ञानात्मकत्वमभ्युपेयं तच्चानाध्यासिकम् अन्यथा जडत्वापत्तेः
- kas← kasnominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]थतुशब्दार्थः[advaita-bhakti]मात्। यस्मात् विनाशं परिच्छेदं अव्ययस्यापरिच्छिन्नस्यापरोक्षस्य सर्वानुस्यूतस्य स्फुरणरूपस्य सतः कश्चित् कोऽप्याश्रयो वा
- cit← citnominative singular masculine noun[advaita]कर्तुमर्हति न कश्चित् अत्मानं विनाशयितुं शक्नोति ईश्वरोऽपि[viśiṣṭādvaita]पदार्थो विनाशं कर्तुम् अर्हति तद्व्याप्यतया तस्मात् स्थूलत्वात्[dvaita]कर्तुं नार्हतीति वचनात्[advaita-bhakti]कोऽप्याश्रयो वा विषयो वा इन्द्रियसंनिकर्षादिरूपो
- kartum← kṛnominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]अर्हति तद्व्याप्यतया तस्मात् स्थूलत्वात्
- arhati← arh3rd person singular present indicative active verb[viśiṣṭādvaita]तद्व्याप्यतया तस्मात् स्थूलत्वात्
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 2.17, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_2.17 · anandgiri_2.17
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_2.17 · vedantadeshika_2.17
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_2.17 · jayatirtha_2.17
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_2.17
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_2.17
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_2.17
Theme-list memberships (5)
Show all theme-lists this verse participates in
- अव्ययwith 2.21, 4.1, 4.6, 4.13, 7.13, 7.25, …
- कश्चित्with 2.29, 3.5
- विद्धिwith 3.15, 3.32, 4.13, 4.14, 4.32, 4.34, …
- विनाशमव्ययस्यास्य न कश्चित्कर्तुमर्हतिwith 2.30
- सर्वम्with 4.33, 7.7, 7.13, 7.19, 8.22, 8.28, …