Summon
Chapter 5 (Karma-Sannyāsa-Yoga (The Yoga of Renunciation)), verse 16
KrishnaArjuna · meter: anuṣṭubh
ज्ञानेन तु तद् अज्ञानं येषां नाशितम् आत्मनः | तेषाम् आदित्यवज् ज्ञानं प्रकाशयति तत्परम्
jñānena tu tad ajñānaṃ yeṣāṃ nāśitam ātmanaḥ | teṣām ādityavaj jñānaṃ prakāśayati tatparam

Word-by-word

  • jñānenajñāinstrumental singular masculine noun
    [advaita]तु येन अज्ञानेन आवृताः मुह्यन्ति जन्तवः
    [viśiṣṭādvaita]तद ज्ञानावरणम् अनादिकालप्रवृत्तानन्तकर्मसंशयरूपाज्ञानं नाशितं तेषां
    [dvaita]ेति। प्रथमज्ञानं परोक्षम्।
    [śuddhādvaita]ेति। येषां दयनीयानां साधनवतां वा आत्मज्ञानं यदक्षरात्मत्वज्ञानेन नाशितं तेषां तज्ज्ञानं कर्तृ आदित्यवत्परम् ब्रह्मविदाप्
    [bhakti]ेति। आत्मनो भगवतो ज्ञानेन येषां तद्वैषम्योपलम्भकज्ञानं नाशितं तज्ज्ञानं तेषामज्ञानं नाशयित्वा तत्परं परिपूर्णमीश्वरस्वरू
    [advaita-bhakti]गुरूपदिष्टवेदान्तमहावाक्यजन्येन श्रवणमनननिदिध्यासनपरिपाकनिर्मलान्तःकरणवृत्तिरूपेण निर्विकल्पकसाक्षात्कारेण शोधिततत्त्वं
  • tutunominative singular masculine noun
    [advaita]येन अज्ञानेन आवृताः मुह्यन्ति जन्तवः
    [viśiṣṭādvaita]नासं न त्वं नेमे (गीता 2
    [dvaita]स्वरूपज्ञानमविद्ययाऽऽवृतम् वृत्तिज्ञानं त्वविद्यां शिथिलयति
    [śuddhādvaita]न मुह्यन्तीत्याह ज्ञानेनेति
    [bhakti]न मुह्यन्तीत्याह ज्ञानेनेति
    [advaita-bhakti]मात्रविषयेण नाशितं बाधितं कालत्रयेऽप्यसदेवासत्तया ज्ञातमधिष्ठानचैतन्यमात्रतां प्रापितं शुक्ताविव रजतं शुक्तिज्ञानेन येषा
  • tattadvocative singular neuter noun
    [advaita]अज्ञानं येषां जन्तूनां विवेकज्ञानेन आत्मविषयेण नाशितम् आत्मनः भवति तेषां जन्तूनाम् आदित्यवत् यथा आदित्यः समस्तं रूपजातम
    [viśiṣṭādvaita]स्वाभाविकं परं ज्ञानं अपरिमितम् असंकुचितम् आदित्यवत् सर्वम् यथावस्थितं प्रकाशयति
    [dvaita]किमर्थमुच्यते इत्यत आह ज्ञानमेवे ति
    [śuddhādvaita]वाद्भगवद्रूपं तदिति स्वतन्त्रकर्तृत्वं तस्योक्तम्
    [bhakti]परं परिपूर्णमीश्वरस्वरूपं प्रकाशयति
    [advaita-bhakti]त्वंपदार्थाभेदरूपशुद्धसच्चिदानन्दाखण्डैकरसवस्तुमात्रविषयेण नाशितं बाधितं कालत्रयेऽप्यसदेवासत्तया ज्ञातमधिष्ठानचैतन्यमात्
  • ajñāsjñā2nd person singular imperfect active verb
  • namnaaccusative singular masculine noun
    [viśiṣṭādvaita]इति व्यतिरेकनिर्देशात् ज्ञानस्य स्वरूपानुबन्धित्वम् उक्तम् आदित्यदृष्टान्तेन
  • yeṣāmyadVibhakti.Sasthi plural masculine noun
    [viśiṣṭādvaita]आत्मनाम् उक्तलक्षणेन आत्मयाथात्म्योपदेशजनितेन आत्मविषयेण अहरहः अभ्यासाधेयातिशयेन निरतिशयपवित्रेण ज्ञानेन तद ज्ञानावरणम्
  • nanavocative singular neuter noun
    [advaita]ेन तु येन अज्ञानेन आवृताः मुह्यन्ति जन्तवः
    [viśiṣṭādvaita]ेषु सर्वात्मसु येषाम् आत्मनाम् उक्तलक्षणेन आत्मयाथात्म्योपदेशजनितेन आत्मविषयेण अहरहः अभ्यासाधेयातिशयेन निरतिशयपवित्रेण ज
    [dvaita]मेवाज्ञाननाशकमित्याह ज्ञानेनेति
    [śuddhādvaita]्तस्तु न मुह्यन्तीत्याह ज्ञानेनेति
    [bhakti]िनस्तु न मुह्यन्तीत्याह ज्ञानेनेति
    [advaita-bhakti]ाद्यज्ञानावृत्वात्कथं संसारनिवृत्तिः स्यादत आह तदावरणविक्षेपशक्तिमदनाद्यनिर्वाच्यमनृतमनर्थव्रातमूलमज्ञानमात्माश्रयविषयमव
  • aśitamaccusative singular masculine noun
  • ātaablative singular masculine noun
    [advaita]मविषयेण नाशितम् आत्मनः भवति तेषां जन्तूनाम् आदित्यवत् यथा आदित्यः समस्तं रूपजातम् अवभासयति तद्वत् ज्ञानं ज्ञेयं वस्तु सर
    [viśiṣṭādvaita]मनाम् उक्तलक्षणेन आत्मयाथात्म्योपदेशजनितेन आत्मविषयेण अहरहः अभ्यासाधेयातिशयेन निरतिशयपवित्रेण ज्ञानेन तद ज्ञानावरणम् अना
    [śuddhādvaita]मज्ञानं यदक्षरात्मत्वज्ञानेन नाशितं तेषां तज्ज्ञानं कर्तृ आदित्यवत्परम् ब्रह्मविदाप्नोति परं तै.उ.2
    [bhakti]मनो भगवतो ज्ञानेन येषां तद्वैषम्योपलम्भकज्ञानं नाशितं तज्ज्ञानं तेषामज्ञानं नाशयित्वा तत्परं परिपूर्णमीश्वरस्वरूपं प्रका
  • manasmannominative singular masculine noun
  • teṣāmtadVibhakti.Sasthi plural neuter noun
    [viśiṣṭādvaita]इति विनष्टाज्ञानानां बहुत्वाभिधानाद् आत्मस्वरूपबहुत्वम् न त्वेवाहं जातु नासं न त्वं नेमे (गीता 2
  • ādityavatādityavatnominative singular masculine noun
    [advaita]यथा आदित्यः समस्तं रूपजातम् अवभासयति तद्वत् ज्ञानं ज्ञेयं वस्तु सर्वं प्रकाशयति
    [viśiṣṭādvaita]सर्वम् यथावस्थितं प्रकाशयति
    [śuddhādvaita]परम् ब्रह्मविदाप्नोति परं तै.उ.2
    [advaita-bhakti]यथादित्यः स्वोदयमात्रेणैव तमो निरवशेषं निवर्तयति नतु कंचित्सहायमपेक्षते तथा ब्रह्मज्ञानमपि शुद्धसत्त्वपरिणामत्वाद्व्याप
  • jñānamjñāaccusative singular masculine noun
    [viśiṣṭādvaita]इति व्यतिरेकनिर्देशात् ज्ञानस्य स्वरूपानुबन्धित्वम् उक्तम् आदित्यदृष्टान्तेन
  • prakāśayatiprakāśilocative singular masculine noun
    [advaita]तत् परं परमार्थतत्त्वम्।। यत् परं ज्ञानं प्रकाशितम्
    [viśiṣṭādvaita]। तेषाम् इति विनष्टाज्ञानानां बहुत्वाभिधानाद् आत्मस्वरूपबहुत्वम् न त्वेवाहं जातु नासं न त्वं नेमे (गीता 2।12) इति उपक्रम
    [dvaita]तथैकमेव ज्ञानमज्ञानं निवर्तयति परं
    [śuddhādvaita]स्वयमेवेति भगवत्प्रदत्तत्वाद्भगवद्रूपं तदिति स्वतन्त्रकर्तृत्वं तस्योक्तम्
    [bhakti]। यथा आदित्यस्तमो निरस्य समस्तं वस्तुजातं प्रकाशयति तद्वत्।
    [advaita-bhakti]प्रतिच्छायाग्रहणमात्रेणैव कर्मतान्तरेणाभिव्यनक्ति
  • tatparamtatparaaccusative singular masculine noun

Intertextual panel

The 8 verses most likely to be intertexts of 5.16, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.

Doctrinal projections

How each major school's commentary tradition reads this verse.

Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_5.16 · anandgiri_5.16
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_5.16 · vedantadeshika_5.16
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_5.16 · jayatirtha_5.16
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_5.16
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_5.16
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_5.16

Theme-list memberships (7)

Show all theme-lists this verse participates in
  • अज्ञानwith 3.26, 3.28, 4.42, 5.10, 5.15, 10.11, …
  • अज्ञानेनwith 5.15
  • आत्मनःwith 6.5, 6.11, 6.19, 16.21, 16.22
  • आदित्यwith 8.9, 10.21, 11.6, 15.12
  • ज्ञानwith 1.1, 3.1, 3.2, 3.3, 3.26, 3.32, …
  • तेषाम्with 10.11, 12.1, 12.5, 12.7
  • प्रकाशयतिwith 13.34