Chapter 2 (Sāṅkhya-Yoga (The Yoga of Knowledge)), verse 55
Krishna → Arjuna · vocative: Pārtha · meter: anuṣṭubh
प्रजहाति यदा कामान् सर्वान् पार्थ मनो-गतान् | आत्मन्य् एवात्मना तुष्टः स्थित-प्रज्ञस् तदोच्यते
prajahāti yadā kāmān sarvān pārtha mano-gatān | ātmany evātmanā tuṣṭaḥ sthita-prajñas tadocyate
Word-by-word
- prajahāti← prahā3rd person singular present indicative active verb[advaita]प्रकर्षेण जहाति परित्यजति यदा यस्मिन्काले सर्वान् समस्तान् कामान् इच्छाभेदान्[dvaita]शुकादीनामपीषद्दर्शनात्
- yat← yatnominative singular masculine noun[advaita]नसाध्यतया साधनं संपद्यते लक्षणं चात्र ज्ञानसामर्थ्यलब्धमनूद्यते न विधीयते विदुषो विधिनिषेधागोचरत्वात् तेन जिज्ञासोः साधन[dvaita]र नास्ति सोऽसम्प्रज्ञातसमाधिः इतरः सम्प्रज्ञातसमाधिरिति योगशास्त्रे प्रसिद्धिः[advaita-bhakti]र ब्रह्म समश्नुते इति
- ā← āinstrumental singular masculine noun[advaita]त्मन्येव प्रत्यगात्मस्वरूपे[viśiṣṭādvaita]त्मनि एव आत्मना मनसा आत्मैकावलम्बनेन तुष्टः तेन तोषेण तद्व्यतिरिक्तान् सर्वान् मनोगतान् कामान् यदा प्रकर्षेण जहाति तदा अ[dvaita]ह एवं परमानन्दतृप्तः किमर्थमेवं प्रवृत्तिं करोतीति प्रश्नाभिप्रायः[bhakti]त्मन्येव स्वस्मिन्नेव परमानन्दरूपे आत्मना स्वयमेव तुष्ट इति[advaita-bhakti]ह आत्मन्येव परमानन्दरूपे नत्वनात्मनि तुच्छे आत्मना स्वप्रकाशचिद्रूपेण भासमाने नतु वृत्त्या तुष्टः परितृप्तः परमपुरुषार्थ
- kāmān← kāmaaccusative plural masculine noun[advaita]इच्छाभेदान्[viśiṣṭādvaita]यदा प्रकर्षेण जहाति तदा अयं स्थितप्रज्ञ इति उच्यते[dvaita]प्रजहाति शुकादीनामपीषद्दर्शनात्[bhakti]यदा प्रकर्षेण जहाति[advaita-bhakti]कामसंकल्पादीन्मनोवृत्तिविशेषान् प्रमाणविपर्ययविकल्पनिद्रास्मृतिभेदेन तन्त्रान्तरे पञ्चधा प्रपञ्चितान्सर्वान्निरवशेषान्प
- sarvān← sarvaaccusative plural masculine noun[advaita]समस्तान् कामान् इच्छाभेदान्[viśiṣṭādvaita]मनोगतान् कामान् यदा प्रकर्षेण जहाति तदा अयं स्थितप्रज्ञ इति उच्यते[dvaita]कामान्प्रजहाति शुकादीनामपीषद्दर्शनात्[advaita-bhakti]निरवशेषान्प्रकर्षेण कारणबाधेन यदा जहाति परित्यजति सर्ववृत्तिशून्य
- pārtha← pārthavocative singular masculine noun[advaita]मनोगतान् मनसि प्रविष्टान् हृदि प्रविष्टान्
- mano← manuvocative singular masculine noun[advaita]गतान् मनसि प्रविष्टान् हृदि प्रविष्टान्[viśiṣṭādvaita]गतान् कामान् यदा प्रकर्षेण जहाति तदा अयं स्थितप्रज्ञ इति उच्यते[dvaita]गता हि कामाः अतस्तत्रैव तद्विरुद्धज्ञानोत्पत्तौ युक्तं हानं तेषामिति दर्शयति मनोगतानिति[advaita-bhakti]वृत्तिविशेषान् प्रमाणविपर्ययविकल्पनिद्रास्मृतिभेदेन तन्त्रान्तरे पञ्चधा प्रपञ्चितान्सर्वान्निरवशेषान्प्रकर्षेण कारणबाधेन
- gatān← gamaccusative plural masculine noun[advaita]मनसि प्रविष्टान् हृदि प्रविष्टान्[viśiṣṭādvaita]कामान् यदा प्रकर्षेण जहाति तदा अयं स्थितप्रज्ञ इति उच्यते
- āt← aablative singular masculine noun[advaita]मन्येव प्रत्यगात्मस्वरूपे[viśiṣṭādvaita]मनि एव आत्मना मनसा आत्मैकावलम्बनेन तुष्टः तेन तोषेण तद्व्यतिरिक्तान् सर्वान् मनोगतान् कामान् यदा प्रकर्षेण जहाति तदा अयं[dvaita]मना परमात्मना[bhakti]मन्येव स्वस्मिन्नेव परमानन्दरूपे आत्मना स्वयमेव तुष्ट इति[advaita-bhakti]मन्येव परमानन्दरूपे नत्वनात्मनि तुच्छे आत्मना स्वप्रकाशचिद्रूपेण भासमाने नतु वृत्त्या तुष्टः परितृप्तः परमपुरुषार्थलाभात
- man← maṅkinominative singular masculine noun[advaita]येव प्रत्यगात्मस्वरूपे[dvaita]येव स्थितः सन्[bhakti]येव स्वस्मिन्नेव परमानन्दरूपे आत्मना स्वयमेव तुष्ट इति[advaita-bhakti]येव परमानन्दरूपे नत्वनात्मनि तुच्छे आत्मना स्वप्रकाशचिद्रूपेण भासमाने नतु वृत्त्या तुष्टः परितृप्तः परमपुरुषार्थलाभात्
- i← inominative singular masculine noun[advaita]च्छाभेदान्[viśiṣṭādvaita]ति उच्यते[dvaita]त्यादिना दर्शयिष्यँल्लक्षणं प्रथमत आह एवं परमानन्दतृप्तः किमर्थमेवं प्रवृत्तिं करोतीति प्रश्नाभिप्रायः[śuddhādvaita]दं तत्स्वरूपमुच्यत इत्यर्थः[bhakti]ति। आत्मारामः सन्यदा क्षुद्रविषयाभिलाषांस्त्यजति तदा तेन लक्षणेन मुनिः स्थितप्रज्ञ उच्यत इत्यर्थः। function playAudio(){[advaita-bhakti]ति शेषः
- evāt← evaablative singular masculine noun[dvaita]रोच्यत इति कश्चित् शं.चा. तृतीयान्तेन मन इत्यपरः रामानुजः तदुभयमसदिति भावेनाह आत्मने ति
- manā← mannominative singular feminine noun[advaita]स्वेनैव बाह्यलाभनिरपेक्षः तुष्टः परमार्थदर्शनामृतरसलाभेन अन्यस्मादलंप्रत्ययवान् स्थितप्रज्ञः स्थिता प्रतिष्ठिता आत्माना[viśiṣṭādvaita]मनसा आत्मैकावलम्बनेन तुष्टः तेन तोषेण तद्व्यतिरिक्तान् सर्वान् मनोगतान् कामान् यदा प्रकर्षेण जहाति तदा अयं स्थितप्रज्ञ[dvaita]दिप्रवृत्तिर्नात्यभिसन्धिपूर्विका मात्रादिप्रवृत्तिवदितिया निशा 2[bhakti]स्वयमेव तुष्ट इति[advaita-bhakti]त्मधर्मत्वेन परित्यागयोग्यतामाह मनोगतानिति
- tuṣṭas← tuṣnominative singular masculine noun
- sthita← sthāvocative singular masculine noun[advaita]प्रज्ञः स्थिता प्रतिष्ठिता आत्मानात्मविवेकजा प्रज्ञा यस्य सः स्थितप्रज्ञः विद्वान् तदा उच्यते[viśiṣṭādvaita]प्रज्ञ इति उच्यते[dvaita]ः सन्। आत्माख्ये तस्मिन्स्थितस्य तत्प्रसादादेव तुष्टिर्भवतिविषयांस्तु परित्यज्य रामे स्थितिमतस्ततः। देवाद्भवति वै तुष्टि[bhakti]ान्कामान्यदा प्रकर्षेण जहाति[advaita-bhakti]प्रज्ञस्तदोच्यते
- prajñas← prajñānominative singular masculine noun[advaita]य का भाषेति प्रथमप्रश्नस्योत्तरमाह प्रजहातीति[advaita-bhakti]तदोच्यते
- tadā← tadānominative singular masculine noun[advaita]उच्यते[viśiṣṭādvaita]अयं स्थितप्रज्ञ इति उच्यते[dvaita]ऽभिभूतं तेषाम्[bhakti]तेन लक्षणेन मुनिः स्थितप्रज्ञ उच्यत इत्यर्थः[advaita-bhakti]न त्यक्तुं शक्येरन् वह्न्यौष्ण्यवत्स्वाभाविकत्वात्
- ucyate← vac3rd person singular present indicative passive verb[advaita]आत्मन्येव प्रत्यगात्मस्वरूपे[viśiṣṭādvaita]। ज्ञाननिष्ठाकाष्ठा इयम्। अनन्तरं ज्ञाननिष्ठस्य ततः अर्वाचीना अदूरविप्रकृष्टावस्था उच्यते
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 2.55, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_2.55 · anandgiri_2.55
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_2.55
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_2.55 · jayatirtha_2.55
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_2.55
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_2.55
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_2.55
Theme-list memberships (14)
Show all theme-lists this verse participates in
- आरुरुक्षोर्मुनेर्योगं कर्म कारणमुच्यतेwith 3.30, 4.12, 5.11, 6.3
- कामान्with 1.22, 2.71, 7.22
- तस्य प्रज्ञा प्रतिष्ठिताwith 2.57, 2.58, 2.61, 2.68
- तस्यां जागर्ति संयमीwith 2.69
- नैनां प्राप्य विमुह्यतिwith 2.72
- परं दृष्ट्वाwith 2.59
- पार्थwith 1.25, 1.26, 1.28, 1.29, 1.30, 2.3, …
- बुद्धिः पर्यवतिष्ठतेwith 2.65
- यस्यां जाग्रति भूतानिwith 2.69
- या निशा सर्वभूतानाम्with 2.69
- युक्त आसीत मत्परःwith 6.14, 6.15
- स शान्तिमधिगच्छतिwith 2.71
- सर्वान्with 1.27, 2.71, 4.21, 4.32, 6.24, 11.15
- सा निशा पश्यतो मुनेःwith 2.69