Chapter 2 (Sāṅkhya-Yoga (The Yoga of Knowledge)), verse 54
Krishna → Arjuna · vocative: Arjuna · meter: other
प्रश्नबीजं प्रतिलभ्य अर्जुन उवाचलब्धसमाधिप्रज्ञस्य लक्षणबुभुत्सया --- अर्जुन उवाच- अर्जुन उवाच स्थित-प्रज्ञस्य का भाषा समाधि-स्थस्य केशव | स्थित-धीः किं प्रभाषेत किम् आसीत व्रजेत किम्
praśnabījaṃ pratilabhya arjuna uvācalabdhasamādhiprajñasya lakṣaṇabubhutsayā --- arjuna uvāca- arjuna uvāca sthita-prajñasya kā bhāṣā samādhi-sthasya keśava | sthita-dhīḥ kiṃ prabhāṣeta kim āsīta vrajeta kim
Word-by-word
- pratilabhya← pratilabhnominative singular masculine noun
- arjuna← arjunavocative singular neuter noun[viśiṣṭādvaita]उवाच समाधिस्थस्य स्थितप्रज्ञस्य का भाषा को वाचकः शब्दः[dvaita]उवाच इति तदसदिति भावेनाह उक्त मिति[bhakti]उवाच स्थितप्रज्ञस्येति
- arjuna← arjunavocative singular neuter noun[viśiṣṭādvaita]उवाच समाधिस्थस्य स्थितप्रज्ञस्य का भाषा को वाचकः शब्दः[dvaita]उवाच इति तदसदिति भावेनाह उक्त मिति[bhakti]उवाच स्थितप्रज्ञस्येति
- uvāca← vac3rd person singular perfect active verb[viśiṣṭādvaita]समाधिस्थस्य स्थितप्रज्ञस्य का भाषा को वाचकः शब्दः[dvaita]इति तदसदिति भावेनाह उक्त मिति[bhakti]स्थितप्रज्ञस्येति[advaita-bhakti]यान्येव हि जीवन्मुक्तानां लक्षणानि तान्येव मुमुक्षूणां मोक्षोपायभूतानीति मन्वानः स्थिता निश्चलाहंब्रह्मास्मीति प्रज्ञा
- arjuna← arjunavocative singular neuter noun[viśiṣṭādvaita]उवाच समाधिस्थस्य स्थितप्रज्ञस्य का भाषा को वाचकः शब्दः[dvaita]उवाच इति तदसदिति भावेनाह उक्त मिति[bhakti]उवाच स्थितप्रज्ञस्येति
- uvāca← vac3rd person singular perfect active verb[viśiṣṭādvaita]समाधिस्थस्य स्थितप्रज्ञस्य का भाषा को वाचकः शब्दः[dvaita]इति तदसदिति भावेनाह उक्त मिति[bhakti]स्थितप्रज्ञस्येति[advaita-bhakti]यान्येव हि जीवन्मुक्तानां लक्षणानि तान्येव मुमुक्षूणां मोक्षोपायभूतानीति मन्वानः स्थिता निश्चलाहंब्रह्मास्मीति प्रज्ञा
- sthita← sthāvocative singular masculine noun[advaita]ा प्रतिष्ठिता अहमस्मि परं ब्रह्म इति प्रज्ञा यस्य सः स्थितप्रज्ञः[viśiṣṭādvaita]प्रज्ञस्य का भाषा को वाचकः शब्दः[dvaita]ा प्रज्ञा ज्ञानं यस्य स स्थितप्रज्ञः[śuddhādvaita]प्रज्ञस्येति[bhakti]प्रज्ञस्येति[advaita-bhakti]प्रज्ञलक्षणं ज्ञातुमर्जुन उवाच यान्येव हि जीवन्मुक्तानां लक्षणानि तान्येव मुमुक्षूणां मोक्षोपायभूतानीति मन्वानः स्थिता न
- prajñasya← prajñāVibhakti.Sasthi singular masculine noun[advaita]का भाषा किं भाषणं वचनं कथमसौ परैर्भाष्यते समाधिस्थस्य समाधौ स्थितस्य[viśiṣṭādvaita]का भाषा को वाचकः शब्दः[dvaita]लक्षणत्वबुभुत्सया अर्जुन उवाच इति तदसदिति भावेनाह उक्त मिति[śuddhādvaita]स्वरूपमनुष्ठानप्रकारं[bhakti]ेति। स्वाभाविके समाधौ स्थितस्यातएव स्थिता निश्चला प्रज्ञा बुद्धिर्यस्य तस्य का भाषा। भाष्यतेऽनयेति भाषा लक्षणमिति यावत्।[advaita-bhakti]का भाषा
- kā← kāvivocative singular neuter noun[advaita]भाषा किं भाषणं वचनं कथमसौ परैर्भाष्यते समाधिस्थस्य समाधौ स्थितस्य[viśiṣṭādvaita]भाषा को वाचकः शब्दः[dvaita]भाषेत्यस्यार्थान्तरमाह भाष्यत इति[śuddhādvaita]रं च पृच्छति स्थितप्रज्ञस्येति। समाधिस्थस्येति पूर्वोक्तानुवादविशेषणम्। का भाषा कस्तद्वाचकः शब्दः कीदृशं तत्स्वरूपमिति प[bhakti]भाषा। भाष्यतेऽनयेति भाषा लक्षणमिति यावत्। केन लक्षणेन स्थितप्रज्ञ उच्यत इत्यर्थः। तथा स्थितधीः किं कथं भाषणमासनं व्रजनं[advaita-bhakti]भाषा। कर्मणि षष्ठी। भाष्यतेऽनयेतिभाषा लक्षणम्। समाधिस्थः स्थितप्रज्ञः केन लक्षणेनान्यैर्व्यवह्रियत इत्यर्थः। सच व्युत्थ
- bhāṣā← bhāṣinstrumental singular masculine noun[advaita]किं भाषणं वचनं कथमसौ परैर्भाष्यते समाधिस्थस्य समाधौ स्थितस्य[viśiṣṭādvaita]को वाचकः शब्दः[dvaita]लक्षणमित्यर्थः[śuddhādvaita]कस्तद्वाचकः शब्दः कीदृशं तत्स्वरूपमिति प्रश्नः[bhakti]। भाष्यतेऽनयेति भाषा लक्षणमिति यावत्। केन लक्षणेन स्थितप्रज्ञ उच्यत इत्यर्थः। तथा स्थितधीः किं कथं भाषणमासनं व्रजनं च कु[advaita-bhakti]। कर्मणि षष्ठी। भाष्यतेऽनयेतिभाषा लक्षणम्। समाधिस्थः स्थितप्रज्ञः केन लक्षणेनान्यैर्व्यवह्रियत इत्यर्थः। सच व्युत्थितचित
- samādhi← samādhānominative singular neuter noun[advaita]स्थस्य समाधौ स्थितस्य[viśiṣṭādvaita]स्थस्य स्थितप्रज्ञस्य का भाषा को वाचकः शब्दः[dvaita]स्थस्येति[śuddhādvaita]स्थस्येति पूर्वोक्तानुवादविशेषणम्[advaita-bhakti]स्थो व्युत्थितश्चे ति
- sthasya← sthaVibhakti.Sasthi singular masculine noun[advaita]समाधौ स्थितस्य[viśiṣṭādvaita]स्थितप्रज्ञस्य का भाषा को वाचकः शब्दः[dvaita]ेति। कं ब्रह्माणं ईशं रुद्रं च वर्तयतीति केशवः। तथाहि निरुक्तिः कृता हरिवंशेषु रुद्रेण कैलासयात्रायाम् हिरण्यगर्भः कः प्[śuddhādvaita]ेति पूर्वोक्तानुवादविशेषणम्[advaita-bhakti]स्थितप्रज्ञस्य का भाषा
- keśava← keśavavocative singular neuter noun[advaita]। स्थितधीः स्थितप्रज्ञः स्वयं वा किं प्रभाषेत। किम् आसीत व्रजेत किम् आसनं व्रजनं वा तस्य कथमित्यर्थः। स्थितप्रज्ञस्य लक्[dvaita]ः। तथाहि निरुक्तिः कृता हरिवंशेषु रुद्रेण कैलासयात्रायाम् हिरण्यगर्भः कः प्रोक्त ईशः शङ्कर एव च। सृष्ट्यादिना वर्तयति तौ[advaita-bhakti]ेति संबोधयन्सर्वान्तर्यामितया त्वमेवैतादृशं रहस्यं वक्तुं समर्थोऽसीति सूचयति
- sthita← sthāvocative singular masculine noun[advaita]ा प्रतिष्ठिता अहमस्मि परं ब्रह्म इति प्रज्ञा यस्य सः स्थितप्रज्ञः[viśiṣṭādvaita]प्रज्ञस्य का भाषा को वाचकः शब्दः[dvaita]ा प्रज्ञा ज्ञानं यस्य स स्थितप्रज्ञः[śuddhādvaita]प्रज्ञस्येति[bhakti]प्रज्ञस्येति[advaita-bhakti]प्रज्ञलक्षणं ज्ञातुमर्जुन उवाच यान्येव हि जीवन्मुक्तानां लक्षणानि तान्येव मुमुक्षूणां मोक्षोपायभूतानीति मन्वानः स्थिता न
- dhīs← dhīnominative singular masculine noun
- kim← kimnominative singular masculine noun[advaita]आसीत व्रजेत किम् आसनं व्रजनं वा
- prabhāṣeta← prabhāṣ3rd person singular optative active verb[advaita]। किम् आसीत व्रजेत किम् आसनं व्रजनं वा तस्य कथमित्यर्थः। स्थितप्रज्ञस्य लक्षणमनेन श्लोकेन पृच्छ्यते।। यो ह्यादित एव संन्[dvaita]इत्यतः का भाषेत्यस्यार्थान्तरमाह भाष्यत इति[advaita-bhakti]स्तुतिनिन्दादावभिनन्दनद्वेषादिलक्षणं किं कथं प्रभाषेतेति सर्वत्र संभावनायां लिङ्
- kim← kimnominative singular masculine noun[advaita]आसीत व्रजेत किम् आसनं व्रजनं वा
- āsīta← ās3rd person singular optative active verb[advaita]व्रजेत किम् आसनं व्रजनं वा
- vrajeta← vraj2nd person plural optative active verb[advaita]किम् आसनं व्रजनं वा[advaita-bhakti]कथं विषयान्प्राप्नोति
- kim← kimnominative singular masculine noun[advaita]आसीत व्रजेत किम् आसनं व्रजनं वा
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 2.54, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_2.54 · anandgiri_2.54
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_2.54
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_2.54 · jayatirtha_2.54
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_2.54
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_2.54
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_2.54
Theme-list memberships (4)
Show all theme-lists this verse participates in
- अर्जुनwith 1.1, 2.2, 3.1, 3.7, 3.36, 9.19, …
- किं प्रभाषेतwith 2.56
- प्रभाwith 7.8, 11.43, 13.3
- समाधिwith 4.24, 6.20