Chapter 5 (Karma-Sannyāsa-Yoga (The Yoga of Renunciation)), verse 23
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
शक्नोतीहैव यः सोढुं प्राक् शरीर-विमोक्षणात् | काम-क्रोधोद्भवं वेगं स युक्तः स सुखी नरः
śaknotīhaiva yaḥ soḍhuṃ prāk śarīra-vimokṣaṇāt | kāma-krodhodbhavaṃ vegaṃ sa yuktaḥ sa sukhī naraḥ
Word-by-word
- śaknoti← śak3rd person singular present indicative active verb[advaita]उत्सहते इहैव जीवन्नेव[viśiṣṭādvaita]स युक्तः आत्मानुभवाय अर्हः[dvaita]। शरीरविमोक्षणात्प्राक्। यथा मनुष्यशरीरे सोढुं सुशकः तथा नान्यत्रेति भावः। ब्रह्मलोकादिस्तु जितकामानामेव भवति।[śuddhādvaita]सोद्वापि न मोक्षसाधनं त्यजति स ज्ञातव्यो योगी युक्तो ब्रह्मानन्दवांश्च अन्यथा तु गत शरीरे सिद्धमेवेति न पुरुषकारः स्यात[bhakti]। तदपि न क्षणमात्रं किंतु शरीरविमोक्षणात्प्राक्। यावद्देहपातमित्यर्थः। य एवंभूतः स एव मुक्तः समाहितः सुखी च भवति नान्यः।[advaita-bhakti]समर्थो भवति स
- īha← īhvocative singular masculine noun
- eva← evavocative singular neuter noun[advaita]ं कामक्रोधौ व्याख्याय तयोरुत्कटत्वावस्थात्मनो वेगस्य ताभ्यामुत्पत्तिमुपन्यस्यति ताविति[viśiṣṭādvaita]साधनानुष्ठानदशायाम्[dvaita]ं तर्हिइहैव शरीरविमोक्षणात् प्राक् इति किमर्थमुक्तं इत्यतस्तदनूद्य तात्पर्य माह शरीरे ति[śuddhādvaita]योगिनः पुरुषार्थः तत्र सर्वप्रतिपक्षसहनेनैव तल्लाभ इत्याह शक्नोतीहेति[bhakti]परः पुरुषार्थस्तस्य[advaita-bhakti]मात्मनः प्रतिकूलेषु दुःखहेतुषु दृश्यमानेषु श्रूयमाणेषु स्मर्यमाणेषु वा तत्तद्दोषानुसंधानाभ्यासेन
- yas← īnominative plural masculine noun[advaita]य वेगस्य सः कामक्रोधोद्भवः वेगः[viśiṣṭādvaita]पर्शेष्वसक्तस्यात्मनि सुखं विन्दतः प्राकृतभोगेषु दोषदर्शिनः स्वरसवाहिनीं दशामनुवदंस्तथाभूतस्यात्मसाक्षात्कारे तदधीनसुखे
- soḍhum← sahnominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]इत्यस्य तितिक्षार्थत्वव्युदासायोक्तंनिरोद्धुमिति
- prāk← prāknominative singular masculine noun[advaita]पूर्वं शरीरविमोक्षणात् आ मरणात् इत्यर्थः[viśiṣṭādvaita]शरीरविमोक्षणात् इत्यस्य शरीरानन्तरमेव फलप्राप्तौ तात्पर्यम् अन्यथा तद्वचनस्य निष्फलत्वप्रसङ्गादित्यभिप्रायेणस[dvaita]। यथा मनुष्यशरीरे सोढुं सुशकः तथा नान्यत्रेति भावः। ब्रह्मलोकादिस्तु जितकामानामेव भवति।[bhakti]। यावद्देहपातमित्यर्थः। य एवंभूतः स एव मुक्तः समाहितः सुखी च भवति नान्यः। यद्वा मरणादूर्ध्वं विलपन्तीभिर्युवतीभिरालिङ्ग्[advaita-bhakti]शरीरविमोक्षणादित्यत्रान्यद्व्याख्यानं यथामरणादूर्ध्वं विलपन्तीभिर्युवतीभिरालिङ्ग्यमानोऽपि पुत्रादिभिर्दह्यमानोऽपि प्राणश
- śarīra← śarīravocative singular neuter noun[advaita]विमोक्षणात् आ मरणात् इत्यर्थः[viśiṣṭādvaita]विमोक्षणात् प्राग् इह[dvaita]विमोक्षणात्प्राक्[śuddhādvaita]त्यागात्प्रागेव कामक्रोधोद्भवं वेगं[bhakti]विमोक्षणात्प्राक्[advaita-bhakti]विमोक्षणाच्छरीरविमोक्षणपर्यन्तमनेकनिमित्तवशात्सर्वदा संभाव्यमानत्वेनाविस्रम्भणीयमन्तरुत्पन्नमात्रमिहैव बहिरिन्द्रियव्याप
- vimokṣaṇāt← vimokṣaṇaablative singular neuter noun[advaita]आ मरणात् इत्यर्थः[viśiṣṭādvaita]प्राग् इह[dvaita]प्राक्[bhakti]प्राक्
- kāma← kāmavocative singular masculine noun[advaita]क्रोधोद्भवो वेगः अनन्तनिमित्तवान् हि सः इति यावत् मरणं तावत् न विश्रम्भणीय इत्यर्थः[viśiṣṭādvaita]क्रोधोद्भवं वेगं सोढुं निरोद्धुं[dvaita]क्रोधोद्भवं वेगं सोढुं शक्नोति[śuddhādvaita]क्रोधोद्भवं वेगं[bhakti]क्रोधवेगोऽतिप्रतिपक्षोऽतस्तत्सहनसमर्थ[advaita-bhakti]ः। स्त्रीपुंसयोः परस्परव्यतिकराभिलाषे त्वत्यन्तनिरूढः कामशब्दः। एतदभिप्रायेणकामः क्रोधस्तथा लोभः इत्यत्र धनतृष्णा लोभः स
- krodha← krodhavocative singular masculine noun[advaita]ोद्भवो वेगः अनन्तनिमित्तवान् हि सः इति यावत् मरणं तावत् न विश्रम्भणीय इत्यर्थः[viśiṣṭādvaita]ोद्भवं वेगं सोढुं निरोद्धुं[dvaita]ोद्भवं वेगं सोढुं शक्नोति[śuddhādvaita]ोद्भवं वेगं[bhakti]वेगोऽतिप्रतिपक्षोऽतस्तत्सहनसमर्थ[advaita-bhakti]स्तथा लोभः इत्यत्र धनतृष्णा लोभः स्त्रीपुंसव्यतिकरस्तृष्णा कामः इति कामलोभौ पृथगुक्तौ
- udbhavam← udbhūaccusative singular masculine noun
- vegam← vijaccusative singular masculine noun
- sa← savocative singular masculine noun[advaita]हते इहैव जीवन्नेव[viśiṣṭādvaita]ाधनानुष्ठानदशायाम्[dvaita]ति शक्नोतीति[śuddhādvaita]र्वप्रतिपक्षसहनेनैव तल्लाभ इत्याह शक्नोतीहेति[bhakti]्मान्मोक्ष[advaita-bhakti]र्वानर्थप्राप्तिहेतुर्दुर्निवारोऽयं श्रेयोमार्गप्रतिपक्षः कष्टतमो दोषो महता
- yuktas← yujnominative singular masculine noun
- sa← savocative singular masculine noun[advaita]हते इहैव जीवन्नेव[viśiṣṭādvaita]ाधनानुष्ठानदशायाम्[dvaita]ति शक्नोतीति[śuddhādvaita]र्वप्रतिपक्षसहनेनैव तल्लाभ इत्याह शक्नोतीहेति[bhakti]्मान्मोक्ष[advaita-bhakti]र्वानर्थप्राप्तिहेतुर्दुर्निवारोऽयं श्रेयोमार्गप्रतिपक्षः कष्टतमो दोषो महता
- sukhī← sukhinominative dual neuter noun[advaita]च इह लोके नरः ।।कथंभूतश्च ब्रह्मणि स्थितः ब्रह्म प्राप्नोति इति आह भगवान्[viśiṣṭādvaita]इति व्यपदिश्यत इत्यभिप्रायेणाह आत्मानुभवैकसुखः सम्पत्स्यत इति[bhakti]च भवति नान्यः। यद्वा मरणादूर्ध्वं विलपन्तीभिर्युवतीभिरालिङ्ग्यमानोऽपि पुत्रादिभिर्दह्यमानोऽपि यथा प्राणशून्यः कामक्रोधव[advaita-bhakti]स एव नरः पुमान्पुरुषार्थसंपादनात् तदितरस्त्वाहारनिद्राभयमैथुनादिपशुधर्ममात्ररतत्वेन मनुष्याकारः पशुरेवेति भावः। प्राक्श
- naras← nṛnominative plural masculine noun
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 5.23, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_5.23 · anandgiri_5.23
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_5.23 · vedantadeshika_5.23
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_5.23 · jayatirtha_5.23
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_5.23
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_5.23
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_5.23
Theme-list memberships (5)
Show all theme-lists this verse participates in
- क्रोधwith 1.34, 1.35, 2.56, 2.62, 2.63, 3.37, …
- जन्तवःwith 5.15, 5.19
- युक्तwith 1.14, 2.28, 2.39, 2.50, 2.51, 2.61, …
- युक्तःwith 2.28, 3.26, 4.18, 5.12, 6.14, 15.14, …
- स युक्तःwith 4.18