Chapter 3 (Karma-Yoga (The Yoga of Action)), verse 37
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
काम एष क्रोध एष रजो-गुण-समुद्भवः | महाशनो महा-पाप्मा विद्ध्य् एनम् इह वैरिणम्
kāma eṣa krodha eṣa rajo-guṇa-samudbhavaḥ | mahāśano mahā-pāpmā viddhy enam iha vairiṇam
Word-by-word
- kāma← kāmavocative singular masculine noun[advaita]एषः सर्वलोकशत्रुः यन्निमित्ता सर्वानर्थप्राप्तिः प्राणिनाम्[viśiṣṭādvaita]ो महाशनः शत्रुः सर्वविषयेषु एनम् आकर्षति[dvaita]ः। क्रोधोऽप्येष एव तज्जन्यत्वात्।कामात्क्रोधोऽभिजायते 2।62 इति ह्युक्तम्। यत्रापि गुरुनिन्दादिनिमित्तः क्रोधः तत्रापि भक[śuddhādvaita]एष इति[bhakti]एष इति[advaita-bhakti]मय एवायं पुरुषः इतिआत्मैवेदमग्र आसीदेक
- eṣa← eṣvocative singular masculine noun[advaita]ः सर्वलोकशत्रुः यन्निमित्ता सर्वानर्थप्राप्तिः प्राणिनाम्[viśiṣṭādvaita]एव प्रतिहतगतिः प्रतिहननहेतुभूतचेतनान् प्रति क्रोध रूपेण परिणतो महापाप्मा परहिंसादिषु प्रवर्तयति एनं रजोगुणसमुद्भवं सहजं[dvaita]कामः। क्रोधोऽप्येष एव तज्जन्यत्वात्।कामात्क्रोधोऽभिजायते 2।62 इति ह्युक्तम्। यत्रापि गुरुनिन्दादिनिमित्तः क्रोधः तत्राप[śuddhādvaita]इति। रागपूर्वावतारः कामः तत्तदिच्छास्वरूप एवात्र हेतुः प्रवर्त्तकः द्वेषपूर्वावतारश्च तत्परिणामभूतः क्रोध एवाऽवसेयः। रज[bhakti]इति। यस्त्वया पृष्टो हेतुरेष काम एव। ननु क्रोधोऽपि पूर्वं त्वयोक्तःइन्द्रियस्येन्द्रियस्य इत्यत्र। सत्यम्। नासौ ततः पृथ[advaita-bhakti]कामएव महान् शत्रुः यन्निमित्ता सर्वानर्थप्राप्तिः प्राणिनाम्
- krodha← krodhavocative singular masculine noun[advaita]त्वेन परिणमते[viśiṣṭādvaita]रूपेण परिणतो महापाप्मा परहिंसादिषु प्रवर्तयति एनं रजोगुणसमुद्भवं सहजं ज्ञानयोगविरोधिनं वैरिणं विद्धि[dvaita]ोऽप्येष[śuddhādvaita]एवाऽवसेयः[bhakti]ोऽपि पूर्वं त्वयोक्तःइन्द्रियस्येन्द्रियस्य इत्यत्र[advaita-bhakti]ोऽप्यभिचारादौ प्रवर्तको दृष्ट इत्यत आह क्रोध एषः
- eṣa← eṣvocative singular masculine noun[advaita]ः सर्वलोकशत्रुः यन्निमित्ता सर्वानर्थप्राप्तिः प्राणिनाम्[viśiṣṭādvaita]एव प्रतिहतगतिः प्रतिहननहेतुभूतचेतनान् प्रति क्रोध रूपेण परिणतो महापाप्मा परहिंसादिषु प्रवर्तयति एनं रजोगुणसमुद्भवं सहजं[dvaita]कामः। क्रोधोऽप्येष एव तज्जन्यत्वात्।कामात्क्रोधोऽभिजायते 2।62 इति ह्युक्तम्। यत्रापि गुरुनिन्दादिनिमित्तः क्रोधः तत्राप[śuddhādvaita]इति। रागपूर्वावतारः कामः तत्तदिच्छास्वरूप एवात्र हेतुः प्रवर्त्तकः द्वेषपूर्वावतारश्च तत्परिणामभूतः क्रोध एवाऽवसेयः। रज[bhakti]इति। यस्त्वया पृष्टो हेतुरेष काम एव। ननु क्रोधोऽपि पूर्वं त्वयोक्तःइन्द्रियस्येन्द्रियस्य इत्यत्र। सत्यम्। नासौ ततः पृथ[advaita-bhakti]कामएव महान् शत्रुः यन्निमित्ता सर्वानर्थप्राप्तिः प्राणिनाम्
- rajā← rañjinstrumental singular masculine noun[advaita-bhakti]येयाथ वित्तं मे स्यादथ कर्म कुर्वीय इत्यादिश्रुतिसिद्धमुत्तरं श्रीभगवानुवाच
- ū← unominative dual masculine noun
- guṇa← guṇavocative singular masculine noun[advaita]समुद्भवः रजश्च[viśiṣṭādvaita]मयप्रकृतिसंसृष्टस्य प्रारब्धज्ञानयोगस्य रजोगुणसमुद्भवः प्राचीनवासनाजनितः शब्दादिविषयः अयं कामो महाशनः शत्रुः सर्वविषयेषु[dvaita]ो गुणस्योपादानं किन्तु निमित्तमेव प्रागन्वये प्रमाणमुक्तं इदानीं व्यतिरेकेऽप्याह उक्तं चे ति[śuddhādvaita]समुद्भवः काम[bhakti]ात्समुद्भवतीति तथा[advaita-bhakti]समुद्भवः दुःखप्रवृत्तिबलात्मको रजोगुण
- samudbhavas← samudbhavanominative singular masculine noun
- mahāśanas← mahāśananominative singular masculine noun
- mahā← mahinstrumental singular masculine noun[advaita]शनः महत् अशनं अस्येति महाशनः अत[viśiṣṭādvaita]शनः शत्रुः सर्वविषयेषु एनम् आकर्षति[dvaita]शनः महद्धि कामभोग्यम्[śuddhādvaita]पाप इति तेन बलादेव नियोजितः सर्वकर्मकारीति प्रायो राजसं तामसं रागं द्वेषं तद्धेतुकं पापं वैरिणमित्युत्तरपक्षार्थः[bhakti]शनः महदशनं यस्य[advaita-bhakti]न् शत्रुः यन्निमित्ता सर्वानर्थप्राप्तिः प्राणिनाम्
- pāpmā← pāpmannominative singular masculine noun[advaita]कामेन हि प्रेरितः जन्तुः पापं करोति[viśiṣṭādvaita]परहिंसादिषु प्रवर्तयति एनं रजोगुणसमुद्भवं सहजं ज्ञानयोगविरोधिनं वैरिणं विद्धि[dvaita]। सर्वपुरुषार्थविरोधित्वाद्वैरीं।[bhakti]अत्युग्रः[advaita-bhakti]ऽत्युग्रः
- viddhi← vid2nd person singular imperative active verb[advaita]एनं कामम् इह संसारे वैरिणम्[bhakti]। अयं च वक्ष्यमाणक्रमेण हन्तव्य एव। यतो नासौ दानेन संधातुं शक्य इत्याह। महाशनः महदशनं यस्य। दुष्पूर इत्यर्थः। न च साम्ना[advaita-bhakti]जानीहि एनं काममिह संसारे वैरिणम्
- a← avocative singular masculine noun[advaita]तः क्रोधः[viśiṣṭādvaita]स्य उद्भवाभिभवरूपेण वर्तमानगुणमयप्रकृतिसंसृष्टस्य प्रारब्धज्ञानयोगस्य रजोगुणसमुद्भवः प्राचीनवासनाजनितः शब्दादिविषयः अयं[śuddhādvaita]तएव कामानुज इत्युच्यते[bhakti]त्रोत्तरं श्रीभगवानुवाच काम एष इति[advaita-bhakti]थो खल्वाहुः काममय एवायं पुरुषः इतिआत्मैवेदमग्र आसीदेक
- īn← iaccusative plural masculine noun
- am← aaccusative singular masculine noun
- iha← ihanominative singular masculine noun[advaita]संसारे वैरिणम्[viśiṣṭādvaita]वैरिणं इत्यत्र इहशब्दः प्रमादवत्तया बुभुत्सितज्ञानयोगविषय इत्यभिप्रायेणोक्तं ज्ञानयोगविरोधिनमिति
- vairiṇam← vairinaccusative singular masculine noun[advaita]।।कथं वैरी इति दृष्टान्तैः प्रत्याययति[advaita-bhakti]। तदेतत्सर्वं विवृतं वार्तिककारैरात्मैवेदमग्र आसीदिति श्रुतिव्याख्यानेप्रवृत्तौ च निवृत्तौ च यथोक्तस्याधिकारिणः। स्वातन्
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 3.37, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_3.37 · anandgiri_3.37
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_3.37 · vedantadeshika_3.37
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_3.37 · jayatirtha_3.37
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_3.37
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_3.37
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_3.37
Theme-list memberships (8)
Show all theme-lists this verse participates in
- काम अछत सुख सपनेहुँ नाहींwith 3.39
- कामनाwith 2.56, 2.63, 2.71, 3.30, 3.39, 3.41, …
- क्रियाwith 1.42, 2.43, 3.22, 5.8, 5.9, 9.26, …
- क्रोधwith 1.34, 1.35, 2.56, 2.62, 2.63, 3.40, …
- चिन्तनwith 3.22, 9.22
- विकर्मwith 4.17, 4.23
- वीतरागभयक्रोधाःwith 4.10
- स्थिरताwith 3.22