Chapter 6 (Dhyāna-Yoga (The Yoga of Meditation)), verse 12
Krishna → Arjuna · meter: other
प्रतिष्ठाप्य, किम् ? तत्रैकाग्रं मनः कृत्वा यत-चित्तेन्द्रिय-क्रियः | उपविश्यासने युञ्ज्याद् योगम् आत्म-विशुद्धये
pratiṣṭhāpya, kim ? tatraikāgraṃ manaḥ kṛtvā yata-cittendriya-kriyaḥ | upaviśyāsane yuñjyād yogam ātma-viśuddhaye
Word-by-word
- pratiṣṭha← pratiṣṭhāvocative singular masculine noun[advaita]ाप्येति[viśiṣṭādvaita]ाय तस्मिन् मनःप्रसादकरे सापाश्रये उपविश्य योगैकाग्रम् अव्याकुलम् मनः कृत्वा यतचित्तेन्द्रियक्रियः सर्वात्मना उपसंहृतचित्[advaita-bhakti]ाप्य किं कुर्यादिति तत्राह तत्र तस्मिन्नासन उपविश्यैव नतु शयानस्तिष्ठन्वा
- apya← apyavocative singular neuter noun
- kim← kimnominative singular masculine noun
- tat← tadvocative singular neuter noun[advaita]र तस्मिन् आसने उपविश्य योगं युञ्ज्यात्[viśiṣṭādvaita]वम् तस्य कठिनत्वान्मृदुत्वार्थं चेलम् तत्रापि निस्तरङ्गत्वार्थं शुद्ध्यर्थं चाजिनम् सर्वस्योपरि शुद्ध्यर्थं सत्वोन्मेषार[bhakti]रेति। तत्र तस्मिन्नासने उपविश्य एकाग्रं विक्षेपरहितं मनः कृत्वा योगं युञ्ज्यादभ्यसेत्। यताः संयताश्चित्तस्येन्द्रियाणां[advaita-bhakti]राह तत्र तस्मिन्नासन उपविश्यैव नतु शयानस्तिष्ठन्वा
- rā← ṛinstrumental singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]येणाहअशुचिभिरिति[dvaita]पि योगशब्द एवमेव व्याख्येय इत्याह योगमिति[advaita-bhakti]ह तत्र तस्मिन्नासन उपविश्यैव नतु शयानस्तिष्ठन्वा
- ekāgram← ekāgraaccusative singular masculine noun
- manas← mannominative singular masculine noun
- kṛtvā← kṛnominative singular masculine noun[advaita]यतचित्तेन्द्रियक्रियः चित्तं[viśiṣṭādvaita]यतचित्तेन्द्रियक्रियः सर्वात्मना उपसंहृतचित्तेन्द्रियक्रियः आत्मविशुद्धये बन्धविमुक्तये योगं यु़ञ्ज्यात् आत्मावलोकनं कु[bhakti]योगं युञ्ज्यादभ्यसेत्[advaita-bhakti]योगमभ्यसेदिति तत्राह एकाग्रं राजसतामसव्युत्थानाख्यप्रागुक्तभूमित्रयपरित्यागेनैकविषयकधारावाहिकानेकवृत्तियुक्तमुद्रिक्तसत
- yata← yatvocative singular masculine noun[advaita]चित्तेन्द्रियक्रियः चित्तं[viśiṣṭādvaita]चित्तेन्द्रियक्रियः सर्वात्मना उपसंहृतचित्तेन्द्रियक्रियः आत्मविशुद्धये बन्धविमुक्तये योगं यु़ञ्ज्यात् आत्मावलोकनं कुर्व[dvaita]्रापि योगशब्द एवमेव व्याख्येय इत्याह योगमिति[bhakti]ाः संयताश्चित्तस्येन्द्रियाणां[advaita-bhakti]ाः संयता उपरताश्चित्तस्येन्द्रियाणां
- citta← citvocative singular masculine noun[advaita]ेन्द्रियक्रियः चित्तं[viśiṣṭādvaita]ेन्द्रियक्रियः सर्वात्मना उपसंहृतचित्तेन्द्रियक्रियः आत्मविशुद्धये बन्धविमुक्तये योगं यु़ञ्ज्यात् आत्मावलोकनं कुर्वीत[bhakti]स्येन्द्रियाणां[advaita-bhakti]स्येन्द्रियाणां
- indriya← indriyavocative singular neuter noun[advaita]ाणि च चित्तेन्द्रियाणि तेषां क्रियाः संयता यस्य सः यतचित्तेन्द्रियक्रियः। स किमर्थं योगं युञ्ज्यात् इत्याह आत्मविशुद्धये[viśiṣṭādvaita]ाणि च बाह्यानिएकाग्रं मनः कृत्वा इति वचनात् बाह्यविषयेभ्य एवायमुपसंहारः अन्यथाऽऽत्मावलोकनमपि न स्यात्। एतेनमनसो निश्शेषव
- upaviśyās← upaviś2nd person singular benedictive active verb
- ane← anlocative singular masculine noun
- yuñjyāt← yuj3rd person singular optative active verb[advaita]। कथम् सर्वविषयेभ्यः उपसंहृत्य एकाग्रं मनः कृत्वा यतचित्तेन्द्रियक्रियः चित्तं च इन्द्रियाणि च चित्तेन्द्रियाणि तेषां क्
- yogam← yujaccusative singular masculine noun
- āt← aablative singular masculine noun[advaita]मविशुद्धये अन्तःकरणस्य विशुद्ध्यर्थमित्येतत्[viśiṣṭādvaita]मविशुद्धये बन्धविमुक्तये योगं यु़ञ्ज्यात् आत्मावलोकनं कुर्वीत[śuddhādvaita]मानं सततं युञ्जीत[advaita-bhakti]मविशुद्धये आत्मनोऽन्तःकरणस्य सर्वविक्षेपशून्यत्वेनातिसूक्ष्मतया ब्रह्मसाक्षात्कारयोग्यतायै
- ma← mavocative singular masculine noun[advaita]िन् आसने उपविश्य योगं युञ्ज्यात्[viśiṣṭādvaita]ितं नात्युच्छ्रितं नातिनीचं चैलाजिनकुशोत्तरम् आसनं प्रतिष्ठाय तस्मिन् मनःप्रसादकरे सापाश्रये उपविश्य योगैकाग्रम् अव्याकु[dvaita]ाधियोगं युञ्ज्यात्[śuddhādvaita]ुक्त्वाऽऽरुरुक्षोः साङ्गं योगं विदधतः सिद्धिमाह योगी इत्यादिनामत्संस्थामधिगच्छति 15 इत्यन्तेन[bhakti]िन्नासने उपविश्य एकाग्रं विक्षेपरहितं मनः कृत्वा योगं युञ्ज्यादभ्यसेत्[advaita-bhakti]ासनं प्रतिष्ठाप्य किं कुर्यादिति तत्राह तत्र तस्मिन्नासन उपविश्यैव नतु शयानस्तिष्ठन्वा
- viśuddhaye← viśuddhidative singular feminine noun[advaita]अन्तःकरणस्य विशुद्ध्यर्थमित्येतत्[viśiṣṭādvaita]बन्धविमुक्तये योगं यु़ञ्ज्यात् आत्मावलोकनं कुर्वीत[bhakti]उपशान्तये[advaita-bhakti]आत्मनोऽन्तःकरणस्य सर्वविक्षेपशून्यत्वेनातिसूक्ष्मतया ब्रह्मसाक्षात्कारयोग्यतायै
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 6.12, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_6.12 · anandgiri_6.12
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_6.12 · vedantadeshika_6.12
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_6.12 · jayatirtha_6.12
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_6.12
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_6.12
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_6.12
Theme-list memberships (2)
Show all theme-lists this verse participates in
- चित्तwith 4.21, 6.10, 6.14, 6.18, 6.19, 6.20, …
- योगम्with 2.53, 3.7, 4.42, 6.19, 7.1, 9.5, …