Chapter 6 (Dhyāna-Yoga (The Yoga of Meditation)), verse 20
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
यत्रोपरमते चित्तं निरुद्धं योग-सेवया | यत्र चैवात्मनात्मानं पश्यन्न् आत्मनि तुष्यति
yatroparamate cittaṃ niruddhaṃ yoga-sevayā | yatra caivātmanātmānaṃ paśyann ātmani tuṣyati
Word-by-word
- yatra← yatranominative singular masculine noun[advaita]यस्मिन् काले उपरमते चित्तम् उपरतिं गच्छति निरुद्धं सर्वतो निवारितप्रचारं योगसेवया योगानुष्ठानेन[viśiṣṭādvaita]योगे उपरमते अतिशयितसुखम् इदम्[dvaita]चैवात्मना इत्यत्र पदत्रयं व्याख्याति आत्मने ति[śuddhādvaita]ेति सार्धैस्त्रिभिः[bhakti]ेति सार्धैस्त्रिभिः[advaita-bhakti]यस्मिन्परिणामविशेषे योगसेवया योगाभ्यासपाटवेन जाते सति चित्तं निरुद्धमेकविषयकवृत्तिप्रवाहरूपामेकाग्रतां त्यक्त्वा निरिन्
- uparamate← uparam3rd person singular present indicative active verb[advaita]चित्तम् उपरतिं गच्छति निरुद्धं सर्वतो निवारितप्रचारं योगसेवया योगानुष्ठानेन[viśiṣṭādvaita]अतिशयितसुखम् इदम्
- cittam← citaccusative singular masculine noun[advaita]उपरतिं गच्छति निरुद्धं सर्वतो निवारितप्रचारं योगसेवया योगानुष्ठानेन
- niruddham← nirudhaccusative singular masculine noun
- yoga← yujvocative singular masculine noun[advaita]सेवया योगानुष्ठानेन[viśiṣṭādvaita]सेवया हेतुना सर्वत्र निरुद्धं चित्तं यत्र योगे उपरमते अतिशयितसुखम् इदम् एव इति रमते यत्र च योगे आत्मना मनसा आत्मानं पश्य[śuddhādvaita]ं स्वरूपतः फलतश्च लक्षयति[bhakti]ं तं विद्धि पाण्डवेत्यादौ कर्मैव योगशब्देनोक्तं नात्यश्नतस्तु योगोस्तीत्यादौ तु समाधिर्योगशब्देनोक्तः[advaita-bhakti]सेवया योगाभ्यासपाटवेन जाते सति चित्तं निरुद्धमेकविषयकवृत्तिप्रवाहरूपामेकाग्रतां त्यक्त्वा निरिन्धनाग्निवदुपशाम्यन्निर्वृ
- sevayā← sevinstrumental singular feminine noun[advaita]योगानुष्ठानेन[viśiṣṭādvaita]हेतुना सर्वत्र निरुद्धं चित्तं यत्र योगे उपरमते अतिशयितसुखम् इदम् एव इति रमते यत्र च योगे आत्मना मनसा आत्मानं पश्यन् अन[śuddhādvaita]निरुद्धं चित्तमुपरमते सर्वत इति स्वरूपलक्षणमुक्तम्[advaita-bhakti]योगाभ्यासपाटवेन जाते सति चित्तं निरुद्धमेकविषयकवृत्तिप्रवाहरूपामेकाग्रतां त्यक्त्वा निरिन्धनाग्निवदुपशाम्यन्निर्वृत्तिक
- yatra← yatranominative singular masculine noun[advaita]यस्मिन् काले उपरमते चित्तम् उपरतिं गच्छति निरुद्धं सर्वतो निवारितप्रचारं योगसेवया योगानुष्ठानेन[viśiṣṭādvaita]योगे उपरमते अतिशयितसुखम् इदम्[dvaita]चैवात्मना इत्यत्र पदत्रयं व्याख्याति आत्मने ति[śuddhādvaita]ेति सार्धैस्त्रिभिः[bhakti]ेति सार्धैस्त्रिभिः[advaita-bhakti]यस्मिन्परिणामविशेषे योगसेवया योगाभ्यासपाटवेन जाते सति चित्तं निरुद्धमेकविषयकवृत्तिप्रवाहरूपामेकाग्रतां त्यक्त्वा निरिन्
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]ित्तम् उपरतिं गच्छति निरुद्धं सर्वतो निवारितप्रचारं योगसेवया योगानुष्ठानेन[viśiṣṭādvaita]ित्तं यत्र योगे उपरमते अतिशयितसुखम् इदम् एव इति रमते यत्र च योगे आत्मना मनसा आत्मानं पश्यन् अन्यनिरपेक्षम् आत्मनि एव तुष[dvaita]ैवात्मना इत्यत्र पदत्रयं व्याख्याति आत्मने ति[śuddhādvaita]लक्षयति[bhakti]लक्षयन्स[advaita-bhakti]ित्तं निरुद्धमेकविषयकवृत्तिप्रवाहरूपामेकाग्रतां त्यक्त्वा निरिन्धनाग्निवदुपशाम्यन्निर्वृत्तिकतया सर्ववृत्तिनिरोधरूपेण पर
- evāt← evaablative singular masculine noun
- manāt← manablative singular masculine noun
- mānam← māaccusative singular masculine noun
- paśyan← dṛśnominative singular masculine noun[advaita]उपलभमानः स्वे[viśiṣṭādvaita]अन्यनिरपेक्षम् आत्मनि[dvaita]निति स्थानविवेकार्थमुक्तम्[advaita-bhakti]वेदान्तप्रमाणजया वृत्त्या साक्षात्कुर्वन्नात्मन्येव परमानन्दघने तुष्यति न देहेन्द्रियसंघाते न वा तद्भोग्येऽन्यत्र
- āt← aablative singular masculine noun[advaita]मना समाधिपरिशुद्धेन अन्तःकरणेन आत्मानं परं चैतन्यं ज्योतिःस्वरूपं पश्यन् उपलभमानः स्वे[viśiṣṭādvaita]मना मनसा आत्मानं पश्यन् अन्यनिरपेक्षम् आत्मनि[dvaita]मना मनसा आत्मनि देहे आत्मानं भगवन्तं पश्यन्[bhakti]मना शुद्धेन मनसात्मानमेव पश्यति नतु देहादि पश्यंश्चात्मन्येव तुष्यति नतु विषयेषु[advaita-bhakti]मना रजस्तमोऽनभिभूतशुद्धसत्त्वमात्रेणान्तःकरणेनात्मानं प्रत्यक्चैतन्यं परमात्माभिन्नं सच्चिदानन्दघनमनन्तद्वितीयं पश्यन् व
- man← maṅkinominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]येव तुष्यतीत्युक्तम्[bhakti]येव तुष्यति नतु विषयेषु[advaita-bhakti]येव परमानन्दघने तुष्यति न देहेन्द्रियसंघाते न वा तद्भोग्येऽन्यत्र
- i← inominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]दम् एव इति रमते यत्र च योगे आत्मना मनसा आत्मानं पश्यन् अन्यनिरपेक्षम् आत्मनि एव तुष्यति।[dvaita]त्यत्र पदत्रयं व्याख्याति आत्मने ति[śuddhādvaita]ति स्वरूपलक्षणमुक्तम्[bhakti]त्यपेक्षायां समाधिमेव स्वरूपतः फलतश्च लक्षयन्स[advaita-bhakti]ति तु व्याख्यानमसाधु तच्छब्दानन्वयात्
- tuṣyati← tuṣ3rd person singular present indicative active verb[advaita]तुष्टिं भजते[viśiṣṭādvaita]इत्येतावतैव विवक्षितसिद्धौ पुनरात्मनीति निर्देशः तदन्यव्युदासार्थ इत्यभिप्रायः[bhakti]नतु विषयेषु[advaita-bhakti]न देहेन्द्रियसंघाते न वा तद्भोग्येऽन्यत्र
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 6.20, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_6.20 · anandgiri_6.20
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_6.20 · vedantadeshika_6.20
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_6.20 · jayatirtha_6.20
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_6.20
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_6.20
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_6.20
Theme-list memberships (5)
Show all theme-lists this verse participates in
- चित्तwith 4.21, 6.10, 6.12, 6.14, 6.18, 6.19, …
- ध्यानwith 1.1, 2.28, 11.19, 12.12, 13.24, 18.52
- पश्यन्with 1.38, 3.20, 5.8, 5.9, 13.24, 13.28, …
- समाधिwith 2.54, 4.24
- सेवयाwith 4.34