Chapter 6 (Dhyāna-Yoga (The Yoga of Meditation)), verse 32
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
आत्मौपम्येन सर्वत्र समं पश्यति यो ऽर्जुन | सुखं वा यदि वा दुःखं स योगी परमो मतः
ātmaupamyena sarvatra samaṃ paśyati yo 'rjuna | sukhaṃ vā yadi vā duḥkhaṃ sa yogī paramo mataḥ
Word-by-word
- āt← aablative singular masculine noun[advaita]मौपम्येन आत्मा स्वयमेव उपमीयते अनया इत्युपमा तस्या उपमाया भावः औपम्यं तेन आत्मौपम्येन सर्वत्र सर्वभूतेषु समं तुल्यं पश्य[viśiṣṭādvaita]मनः च अन्येषां च आत्मनाम् असंकुचितज्ञानैकाकारतया औपम्येन स्वात्मनि च अन्येषु सर्वत्र वर्तमानं पुत्रजन्मादिरूपं सुखं तन्म[dvaita]मौपम्येनेति[śuddhādvaita]मौपम्येनेति[bhakti]मौपम्येनेति[advaita-bhakti]मैवौपम्यमुपमा तेनात्मदृष्टान्तेन सर्वत्र प्राणिजाते सुखं वा यदि वा दुःखं समं तुल्यं
- mā← māvocative singular neuter noun[advaita]स्वयमेव उपमीयते अनया इत्युपमा तस्या उपमाया भावः औपम्यं तेन आत्मौपम्येन सर्वत्र सर्वभूतेषु समं तुल्यं पश्यति[viśiṣṭādvaita]नं पुत्रजन्मादिरूपं सुखं तन्मरणादिरूपं[dvaita]स्थित इति स्वयमेव व्याख्यातम्[bhakti]ं भजतां योगिनां मध्ये सर्वभूतानुकम्पी श्रेष्ठ इत्याह आत्मौपम्येनेति[advaita-bhakti]धेर्व्युत्थानकाले आत्मैवौपम्यमुपमा तेनात्मदृष्टान्तेन सर्वत्र प्राणिजाते सुखं वा यदि वा दुःखं समं तुल्यं
- opam← āvapaccusative singular masculine noun
- yena← yāinstrumental singular masculine noun[advaita]आत्मा स्वयमेव उपमीयते अनया इत्युपमा तस्या उपमाया भावः औपम्यं तेन आत्मौपम्येन सर्वत्र सर्वभूतेषु समं तुल्यं पश्यति[viśiṣṭādvaita]स्वात्मनि[śuddhādvaita]ेति। स्वसादृश्येन सर्वत्र समं दुःखादिकं पश्यन् भवति स परमो योगी मतः।[bhakti]ेति। आत्मौपम्येन स्वसादृश्येन यथा मम सुखं प्रियं दुःखं चाप्रियं तथान्येषामपीति सर्वत्र समं पश्यन् सुखमेव सर्वेषां यो वाञ[advaita-bhakti]ावश्यं संपादयिष्यामीत्येवंविधोत्साहरूपो निर्बन्धः
- sas← sanominative singular masculine noun
- rū← runominative dual masculine noun[advaita]षुः ध्रुवं तत्प्राप्त्युपायम् अर्जुन उवाच[viśiṣṭādvaita]पं सुखं तन्मरणादिरूपं[advaita-bhakti]पेण परिणममानमन्तःकरणद्रव्यं मननात्मकत्वान्मन इत्युच्यते
- atra← atravocative singular neuter noun[advaita-bhakti]च स्वस्वदेशाचारकुलधर्मस्वभावभेदतद्गतापशब्दसुशब्दादिषु प्राणिनामभिनिवेशः सामान्येनोदाहरणम्
- samam← samaccusative singular masculine noun
- paśyati← dṛślocative singular masculine noun[advaita]यः अर्जुन स च किं समं पश्यति इत्युच्यते यथा मम सुखम् इष्टं तथा सर्वप्राणिनां सुखम् अनुकूलम्। वा शब्दः चार्थे। यदि वा यच[viśiṣṭādvaita]परपुत्रजन्ममरणादिसमं स्वपुत्रजन्ममरणादिकं[advaita-bhakti]स्वस्यानिष्टं यथा न संपादयति एवं परस्याप्यनिष्टं यो न संपादयति प्रद्वेषशून्यत्वात् एवंस्वस्येष्टं यथा संपादयति तथा परस्
- yas← īnominative plural masculine noun[viśiṣṭādvaita]य न पश्यतिनाऽन्वयः सममित्यनेन पौनरुक्त्यप्रसङ्गात्[dvaita]यान्यथाव्याख्यानमितोऽप्यसदिति भावेनाह साम्यमि ति[advaita-bhakti]य निमित्तस्याप्रतीतौ वासना क्षीयते
- arjuna← arjunavocative singular neuter noun[advaita]स च किं समं पश्यति इत्युच्यते यथा मम सुखम् इष्टं तथा सर्वप्राणिनां सुखम् अनुकूलम्। वा शब्दः चार्थे। यदि वा यच्च दुःखं म[advaita-bhakti]अतस्तत्त्वज्ञानमनोनाशवासनाक्षयाणामाक्रममभ्यासाय महान्प्रयत्न आस्थेय इत्यर्थः
- sukham← sukhamnominative singular masculine noun[advaita]इष्टं तथा सर्वप्राणिनां सुखम् अनुकूलम्
- vā← vāvocative singular neuter noun[advaita]शब्दः चार्थे[viśiṣṭādvaita]त्मनि च अन्येषु सर्वत्र वर्तमानं पुत्रजन्मादिरूपं सुखं तन्मरणादिरूपं च दुःखम् असम्बन्धसाम्यात् समं यः पश्यति परपुत्रजन्म[bhakti]ञ्छति नतु कस्यापि दुःखं स योगी श्रेष्ठो ममाभिमत इत्यर्थः[advaita-bhakti]सनाक्षययोरभावाज्जीवन्मुक्तिसुखं नानुभवति चित्तविक्षेपेण
- yadi← yadinominative singular masculine noun[advaita]वा यच्च दुःखं मम प्रतिकूलम् अनिष्टं यथा तथा सर्वप्राणिनां दुःखम् अनिष्टं प्रतिकूलं इत्येवम् आत्मौपम्येन सुखदुःखे अनुकूल[advaita-bhakti]वा दुःखं समं तुल्यं
- vā← vāvocative singular neuter noun[advaita]शब्दः चार्थे[viśiṣṭādvaita]त्मनि च अन्येषु सर्वत्र वर्तमानं पुत्रजन्मादिरूपं सुखं तन्मरणादिरूपं च दुःखम् असम्बन्धसाम्यात् समं यः पश्यति परपुत्रजन्म[bhakti]ञ्छति नतु कस्यापि दुःखं स योगी श्रेष्ठो ममाभिमत इत्यर्थः[advaita-bhakti]सनाक्षययोरभावाज्जीवन्मुक्तिसुखं नानुभवति चित्तविक्षेपेण
- dus← dusnominative singular masculine noun
- kham← khanaccusative singular masculine noun[advaita]इष्टं तथा सर्वप्राणिनां सुखम् अनुकूलम्[viśiṣṭādvaita]असम्बन्धसाम्यात् समं
- sa← savocative singular masculine noun[advaita]्वयमेव उपमीयते अनया इत्युपमा तस्या उपमाया भावः औपम्यं तेन आत्मौपम्येन सर्वत्र सर्वभूतेषु समं तुल्यं पश्यति[viśiṣṭādvaita]ंकुचितज्ञानैकाकारतया औपम्येन स्वात्मनि[dvaita]ाम्यं प्रकारान्तरेण व्याचष्टे आत्मौपम्येनेति[śuddhādvaita]एवंविधो योगी परमो मत इत्याह आत्मौपम्येनेति[bhakti]र्वभूतानुकम्पी श्रेष्ठ इत्याह आत्मौपम्येनेति[advaita-bhakti]नाक्षययोरभावाज्जीवन्मुक्तिसुखं नानुभवति चित्तविक्षेपेण
- yogī← yoginnominative singular masculine noun[advaita]परमः उत्कृष्टः मतः अभिप्रेतः सर्वयोगिनां मध्ये[viśiṣṭādvaita]परमयोगकाष्ठं गतो मतः[śuddhādvaita]परमो मत इत्याह आत्मौपम्येनेति[bhakti]श्रेष्ठो ममाभिमत इत्यर्थः[advaita-bhakti]देहपाते कैवल्यभागित्वाद्देहसद्भावपर्यन्तं
- paramas← paramanominative singular masculine noun
- matas← mannominative singular masculine noun
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 6.32, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_6.32 · anandgiri_6.32
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_6.32 · vedantadeshika_6.32
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_6.32 · jayatirtha_6.32
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_6.32
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_6.32
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_6.32
Theme-list memberships (9)
Show all theme-lists this verse participates in
- अत्यन्त सुखwith 6.28
- ते मे युक्ततमा मताःwith 12.2
- पश्यतिwith 2.29, 5.5, 6.30, 13.27, 13.29, 13.30, …
- ब्रह्मभूतwith 12.5, 18.54
- स मे युक्ततमो मतःwith 6.47, 12.2
- सर्वत्रwith 2.57, 6.29, 6.30, 9.6, 12.3, 12.4, …
- सर्वभूतहिते रताःwith 5.25, 12.3, 12.4, 16.2
- सर्वभूतात्मभूतात्माwith 4.22, 5.7
- स्वकर्मणा तमभ्यर्च्यwith 18.46