Chapter 6 (Dhyāna-Yoga (The Yoga of Meditation)), verse 33
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
यो ऽयं योगस् त्वया प्रोक्तः साम्येन मधुसूदन | एतस्याहं न पश्यामि चञ्चलत्वात् स्थितिं स्थिराम्
yo 'yaṃ yogas tvayā proktaḥ sāmyena madhusūdana | etasyāhaṃ na paśyāmi cañcalatvāt sthitiṃ sthirām
Word-by-word
- yas← īnominative plural masculine noun[viśiṣṭādvaita]तु पूर्ववत्[dvaita]य योगस्य
- ayam← iaccusative singular masculine noun
- yogas← yujnominative singular masculine noun[advaita]य अहं न पश्यामि नोपलभे चञ्चलत्वात् मनसः[viśiṣṭādvaita]य स्थिरां स्थितिं न पश्यामि मनसः चञ्चलत्वात्[dvaita]य स्थिरां स्थितिं न पश्यामि मनसश्चञ्चलत्वात्[śuddhādvaita]यासम्भवं मन्वानोऽर्जुन उवाच द्वाभ्यां योऽयं योग इति[bhakti]यासंभवं मन्वानोऽर्जुन उवाच योऽयमिति[advaita-bhakti]य स्थितिं विद्यमानतां स्थिरां दीर्घकालानुवर्तिनीं न पश्यामि न संभावयामि अहमस्मद्विधोऽन्यो वा योगाभ्यासनिपुणः
- tvayā← tvainstrumental singular feminine noun[advaita]प्रोक्तः साम्येन समत्वेन[viśiṣṭādvaita]उक्तः एतस्य योगस्य स्थिरां स्थितिं न पश्यामि मनसः चञ्चलत्वात्[bhakti]प्रोक्त एतस्य योगस्य स्थिरां दीर्घकालं स्थितिं न पश्यामि[advaita-bhakti]सर्वज्ञेनेश्वरेणोक्तः
- proktas← pravacnominative singular masculine noun
- sāmyena← sāmiinstrumental singular masculine noun[advaita]समत्वेन[viśiṣṭādvaita]अकर्मवश्यतया[śuddhādvaita]ोक्तः तदेव दुष्करतरं यतः चञ्चलं मन इति[bhakti]मनसो लयविक्षेपशून्यतया केवलात्माकारावस्थानेन योऽयं योगस्त्वया प्रोक्त एतस्य योगस्य स्थिरां दीर्घकालं स्थितिं न पश्यामि[advaita-bhakti]समत्वेन चित्तगतानां रागद्वेषादीनां विषमदृष्टिहेतूनां निराकरणेन त्वया सर्वज्ञेनेश्वरेणोक्तः
- madhusūdana← madhusūdanavocative singular masculine noun[advaita]एतस्य योगस्य अहं न पश्यामि नोपलभे चञ्चलत्वात् मनसः[viśiṣṭādvaita]रजस्तमोमयप्रबलविरोधिनिरसनशीलस्त्वमेव मनोनिग्रहोपायमुपदिशेति भावः
- etasyās← etadablative singular feminine noun
- ham← haaccusative singular masculine noun
- na← navocative singular neuter noun[advaita]समत्वेन[viśiṣṭādvaita]उवाच यः अयं देवमनुष्यादिभेदेन जीवेश्वरभेदेन च अत्यन्तभिन्नतया एतावन्तं कालम् अनुभूतेषु सर्वेषु आत्मसु ज्ञानैकाकारतया पर[dvaita]पश्यामि मनसश्चञ्चलत्वात्[śuddhādvaita]्वानोऽर्जुन उवाच द्वाभ्यां योऽयं योग इति[bhakti]्वानोऽर्जुन उवाच योऽयमिति[advaita-bhakti]् अर्जुन उवाच योऽयं सर्वत्र समदृष्टिलक्षणः परमो योगः साम्येन समत्वेन चित्तगतानां रागद्वेषादीनां विषमदृष्टिहेतूनां निराकर
- paśyāmi← dṛś1st person singular present indicative active verb[advaita]नोपलभे चञ्चलत्वात् मनसः[viśiṣṭādvaita]मनसः चञ्चलत्वात्[dvaita]मनसश्चञ्चलत्वात्[bhakti]। मनसश्चञ्चलत्वात्।[advaita-bhakti]न संभावयामि अहमस्मद्विधोऽन्यो वा योगाभ्यासनिपुणः
- cañcalatvāt← cañcalatvaablative singular neuter noun[advaita]मनसः। किम् स्थिराम् अचलां स्थितिम् ।।प्रसिद्धमेतत्[advaita-bhakti]मनस इति शेषः
- sthitim← sthāaccusative singular masculine noun[advaita]।।प्रसिद्धमेतत्
- sthirām← sthiraaccusative singular feminine noun[advaita]अचलां स्थितिम्
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 6.33, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_6.33 · anandgiri_6.33
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_6.33 · vedantadeshika_6.33
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_6.33 · jayatirtha_6.33
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_6.33
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_6.33
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_6.33
Theme-list memberships (2)
Show all theme-lists this verse participates in
- चञ्चलwith 6.26, 6.34
- मधुसूदनwith 1.35, 2.1, 2.4, 8.2