Chapter 2 (Sāṅkhya-Yoga (The Yoga of Knowledge)), verse 72
Krishna → Arjuna · vocative: Pārtha · meter: anuṣṭubh
एषा ब्राह्मी स्थितिः पार्थ नैनां प्राप्य विमुह्यति | स्थित्वास्याम् अन्त-काले ऽपि ब्रह्म-निर्वाणम् ऋच्छति
eṣā brāhmī sthitiḥ pārtha naināṃ prāpya vimuhyati | sthitvāsyām anta-kāle 'pi brahma-nirvāṇam ṛcchati
Word-by-word
- eṣā← eṣnominative singular masculine noun[advaita]यथोक्ता ब्राह्मी ब्रह्मणि भवा इयं स्थितिः सर्वं कर्म संन्यस्य ब्रह्मरूपेणैव अवस्थानम् इत्येतत्[viśiṣṭādvaita]नित्यात्मज्ञानपूर्विका असङ्गकर्मणि स्थितिः स्थितधीलक्षणा ब्राह्मी ब्रह्मप्रापिका[dvaita]इत्यनेनेत्यसत् प्रथमवाक्ये तददर्शनादिति भावेनाह उपसंहरती ति[bhakti]एवंविधा[advaita-bhakti]स्थितप्रज्ञलक्षणव्याजेन कथिताएषा तेऽभिहिता सांख्ये बुद्धिः इति
- brāhmī← brāhmīnominative singular feminine noun[advaita]ब्रह्मणि भवा इयं स्थितिः सर्वं कर्म संन्यस्य ब्रह्मरूपेणैव अवस्थानम् इत्येतत्[viśiṣṭādvaita]ब्रह्मप्रापिका[dvaita]स्थितिः ब्रह्मविषया स्थितिः लक्षणम्[śuddhādvaita]ब्रह्मसम्बन्धिनी वा स्थितिः स्थितधीलक्षणा[bhakti]स्थितिर्ब्रह्मज्ञाननिष्ठा एषा एवंविधा[advaita-bhakti]ब्रह्मविषया
- sthitis← sthānominative singular masculine noun
- pārtha← pārthavocative singular masculine noun[advaita]न एनां स्थितिं प्राप्य लब्ध्वा न विमुह्यति न मोहं प्राप्नोति[advaita-bhakti]एनां स्थितिं प्राप्य
- na← navocative singular neuter noun[advaita]्यस्य ब्रह्मरूपेणैव अवस्थानम् इत्येतत्[viśiṣṭādvaita]ित्यात्मज्ञानपूर्विका असङ्गकर्मणि स्थितिः स्थितधीलक्षणा ब्राह्मी ब्रह्मप्रापिका[dvaita]्तकालेऽप्यस्यां स्थित्वैव ब्रह्म गच्छति अन्यथा जन्मान्तरं प्राप्नोति[śuddhādvaita]्निष्ठां स्तुवन्नुपसंहरति एषेति[bhakti]निष्ठां स्तुवन्नुपसंहरति एषेति[advaita-bhakti]ानामुत्तरव्याजेन सर्वाणि स्थितप्रज्ञलक्षणानि मुमुक्षुकर्तव्यतया कथितानि संप्रति कर्मयोगफलभूतां सांख्यनिष्ठां फलेन स्तुवन
- ena← ainstrumental singular masculine noun[advaita]ां स्थितिं प्राप्य लब्ध्वा न विमुह्यति न मोहं प्राप्नोति[bhakti]ां परमेश्वराराधनेन शुद्धान्तःकरणः पुमान् प्राप्य न विमुह्यति पुनः संसारमोहं न प्राप्नोति[advaita-bhakti]ां स्थितिं प्राप्य
- am← aaccusative singular masculine noun
- pra← pravocative singular neuter noun[advaita]ाप्य लब्ध्वा न विमुह्यति न मोहं प्राप्नोति[viśiṣṭādvaita]ापिका। ईदृशीं कर्मस्थितिं प्राप्य न विमुह्यति न पुनः संसारम् आप्नोति। अस्यां स्थित्याम् अन्तिमे अपि वयसि स्थित्वा ब्रह्म[dvaita]ाप्नोति[śuddhādvaita]ाप्नोति[bhakti]ाप्य न विमुह्यति पुनः संसारमोहं न प्राप्नोति[advaita-bhakti]श्नानामुत्तरव्याजेन सर्वाणि स्थितप्रज्ञलक्षणानि मुमुक्षुकर्तव्यतया कथितानि संप्रति कर्मयोगफलभूतां सांख्यनिष्ठां फलेन स्त
- apya← apyavocative singular neuter noun
- vim← viaccusative singular masculine noun
- uhi← vahlocative singular neuter noun
- ati← atinominative singular masculine noun[dvaita]परिपूर्णतमज्ञानैश्वर्यवीर्यानन्दयशश्श्रीशक्त्यादिमांश्च भगवान्
- sthitvā← sthānominative singular masculine noun[advaita]अस्यां स्थितौ ब्राह्म्यां यथोक्तायां अन्तकालेऽपि अन्त्ये वयस्यपि ब्रह्मनिर्वाणं ब्रह्मनिर्वृतिं मोक्षम् ऋच्छति गच्छति[viśiṣṭādvaita]ब्रह्म निर्वाणम् ऋच्छति निर्वाणमयं ब्रह्म गच्छति सुखैकतानम् आत्मानम् आप्नोति इत्यर्थः[śuddhādvaita]ब्रह्मसुखं प्राप्नोति[bhakti]ब्रह्मणि निर्वाणं लयमृच्छति प्राप्नोति किं पुनर्वक्तव्यं बाल्यमारभ्य स्थित्वा प्राप्नोतीति[advaita-bhakti]ब्रह्मनिर्वाणं ब्रह्मणि निर्वाणं निर्वृतिं ब्रह्मरूपं निर्वाणमिति वा ऋच्छति गच्छत्यभेदेन
- āsyām← asaccusative singular feminine noun
- anta← antivocative singular masculine noun[advaita]कालेऽपि अन्त्ये वयस्यपि ब्रह्मनिर्वाणं ब्रह्मनिर्वृतिं मोक्षम् ऋच्छति गच्छति[viśiṣṭādvaita]िमे अपि वयसि स्थित्वा ब्रह्म निर्वाणम् ऋच्छति निर्वाणमयं ब्रह्म गच्छति सुखैकतानम् आत्मानम् आप्नोति इत्यर्थः। एवम् आत्मया[dvaita]कालेऽप्यस्यां स्थित्वैव ब्रह्म गच्छति अन्यथा जन्मान्तरं प्राप्नोति[bhakti]काले मृत्युसमयेऽप्यस्यां क्षणमात्रमपि स्थित्वा ब्रह्मणि निर्वाणं लयमृच्छति प्राप्नोति किं पुनर्वक्तव्यं बाल्यमारभ्य स्थि
- kāle← kallocative singular masculine noun[advaita]ऽपि अन्त्ये वयस्यपि ब्रह्मनिर्वाणं ब्रह्मनिर्वृतिं मोक्षम् ऋच्छति गच्छति[dvaita]ऽप्यस्यां स्थित्वैव ब्रह्म गच्छति अन्यथा जन्मान्तरं प्राप्नोति[bhakti]मृत्युसमयेऽप्यस्यां क्षणमात्रमपि स्थित्वा ब्रह्मणि निर्वाणं लयमृच्छति प्राप्नोति किं पुनर्वक्तव्यं बाल्यमारभ्य स्थित्वा[advaita-bhakti]ऽप्यन्त्येऽपि वयसि स्थित्वा ब्रह्मनिर्वाणं ब्रह्मणि निर्वाणं निर्वृतिं ब्रह्मरूपं निर्वाणमिति वा ऋच्छति गच्छत्यभेदेन
- api← apinominative singular masculine noun[advaita]शब्दसूचितं कैमुतिकन्यायमाह किमु वक्तव्यमिति[viśiṣṭādvaita]वयसि स्थित्वा ब्रह्म निर्वाणम् ऋच्छति निर्वाणमयं ब्रह्म गच्छति सुखैकतानम् आत्मानम् आप्नोति इत्यर्थः[dvaita]तच्छब्देनोच्यन्ते इति बहुवचनम्
- brahma← brahmanvocative singular neuter noun[advaita]णि भवा इयं स्थितिः सर्वं कर्म संन्यस्य ब्रह्मरूपेणैव अवस्थानम् इत्येतत्[viśiṣṭādvaita]प्रापिका[dvaita]विषया स्थितिः लक्षणम्[śuddhādvaita]हि निर्दोषं समम् तस्यैवेति ब्राह्मी ब्रह्मसम्बन्धिनी वा स्थितिः स्थितधीलक्षणा[bhakti]ज्ञाननिष्ठा एषा एवंविधा[advaita-bhakti]विषया। हे पार्थ एनां स्थितिं प्राप्य यः कश्चिदपि पुनर्न विमुह्यति। नहि ज्ञानबाधितस्याज्ञानस्य पुनः संभवोऽस्ति अनादित्वेन
- nis← ninominative singular masculine noun
- vās← vānominative singular masculine noun
- ṇam← ṇaaccusative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]ऋच्छति निर्वाणमयं ब्रह्म गच्छति सुखैकतानम् आत्मानम् आप्नोति इत्यर्थः[dvaita]। अन्तकालेऽप्यस्यां स्थित्वैव ब्रह्म गच्छति अन्यथा जन्मान्तरं प्राप्नोति।यं यं वाऽपि 8।6 इति वक्ष्यमाणत्वात्। ज्ञानिनामप
- ṛcchati← ṛlocative singular masculine noun[advaita]गच्छति[viśiṣṭādvaita]निर्वाणमयं ब्रह्म गच्छति सुखैकतानम् आत्मानम् आप्नोति इत्यर्थः[advaita-bhakti]गच्छत्यभेदेन
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 2.72, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_2.72 · anandgiri_2.72
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_2.72
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_2.72 · jayatirtha_2.72
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_2.72
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_2.72
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_2.72
Theme-list memberships (5)
Show all theme-lists this verse participates in
- निरहङ्कारःwith 2.71
- नैनां प्राप्य विमुह्यतिwith 2.55
- पार्थwith 1.25, 1.26, 1.28, 1.29, 1.30, 2.3, …
- ब्रह्मwith 1.1, 3.14, 3.15, 4.21, 4.24, 4.25, …
- ब्रह्मनिर्वाणम्with 5.24