Chapter 2 (Sāṅkhya-Yoga (The Yoga of Knowledge)), verse 14
Krishna → Arjuna · vocative: Bhārata (also: Kaunteya) · meter: anuṣṭubh
मात्रा-स्पर्शास् तु कौन्तेय शीतोष्ण-सुख-दुःखदाः | आगमापायिनो ऽनित्यास् तांस् तितिक्षस्व भारत
mātrā-sparśās tu kaunteya śītoṣṇa-sukha-duḥkhadāḥ | āgamāpāyino 'nityās tāṃs titikṣasva bhārata
Word-by-word
- mātrā← māinstrumental singular masculine noun[advaita]आभिः मीयन्ते शब्दादय इति श्रोत्रादीनि इन्द्रियाणि[viśiṣṭādvaita]कार्यत्वात् मात्रा इति उच्यन्ते[dvaita]स्पर्शा इति[śuddhādvaita]स्पर्शा इति[bhakti]स्पर्शा इति[advaita-bhakti]इन्द्रियाणि तासां स्पर्शा विषयैः संबन्धास्तत्तद्विषयाकारान्तःकरणपरिणामा वा ते आगमापायिन उत्पत्तिविनाशवतोऽन्तःकरणस्यैव श
- sparśās← spṛśnominative plural masculine noun[advaita-bhakti]तेऽप्यनित्या अनियतरूपाः एकदा सुखजनकस्यैव शीतोष्णादेरन्यदा दुःखजनकत्वदर्शनात्
- tu← tunominative singular masculine noun[advaita]पृथक्कथनं तदन्तर्भूतयोरेव तयोः सुखदुःखहेत्वोरानुकूल्यप्रातिकूल्ययोरुपलक्षणार्थम्[viśiṣṭādvaita]ं योग्याः[dvaita]ः। तेषु मृतेषु तद्दर्शनाद्यभावात्सुखहानिः। तथा तेषां छेदभेदादिदर्शनेन दुःखावाप्तिश्चेति एतन्निषेधपूर्वकं श्लोकमवतारयति न[bhakti]दद्वियोगादिदुःखभाजमात्मानमेवेति चेत्तत्राह मात्रास्पर्शा इति[advaita-bhakti]न सहामहे
- kaunteya← kaunteyavocative singular masculine noun[advaita]भारतेति संबोधनाभ्यामुभयकुलशुद्धस्यैव विद्याधिकारित्वमित्येतदेव द्योत्यते[viśiṣṭādvaita]भारत शब्दाभ्यां क्षत्ित्रयायामुत्पन्नस्य विशिष्टक्षत्ित्रयसान्तानिकस्य ते धैर्यमेवोचितमिति सूचितम्[advaita-bhakti]भारतेति संबोधनद्वयेनोभयकुलविशुद्धस्य तवाज्ञानमनुचितमिति सूचयति
- śīta← śītavocative singular neuter noun[advaita]ोष्णसुखदुःखदाः शीतम् उष्णं सुखं दुःखं[viśiṣṭādvaita]ोष्ण मृदुपरुषादिरूपसुखदुःखदा भवन्ति[dvaita]ोष्णसुखदुःखदाः[śuddhādvaita]ादिद्वन्द्वाः ते चागमापायिनोऽनित्यास्तान्विशिष्टानेव सहस्व[bhakti]ोष्णादिप्रदा भवन्ति ते त्वागमापायित्वादनित्या अस्थिराः अतस्तांस्तितिक्षस्व सहस्व[advaita-bhakti]ोष्णादिद्वारा सुखदुःखदाः नतु नित्यस्य विभोरात्मनः
- uṣṇa← uṣṇavocative singular neuter noun[advaita]ं सुखं दुःखं
- sukha← sukhivocative singular masculine noun[advaita]दुःखदाः शीतम् उष्णं सुखं दुःखं[viśiṣṭādvaita]दुःखदा भवन्ति[dvaita]दुःखदाः[bhakti]दुःखादि प्रयच्छन्ति तेषां चास्थिरत्वात्सहनं तव धीरस्योचितं नतु तन्निमित्तहर्षविषादपारवश्यमित्यर्थः[advaita-bhakti]दुःखेच्छाद्वेषप्रयत्नधर्माधर्मभावनाख्यनवविशेषगुणवन्तः प्रतिदेहं भिन्नाः एवं नित्या विभवश्चात्मानः इति वैशेषिका मन्यन्ते
- āgama← āgamvocative singular masculine noun[advaita]ापायिनः आगमापायशीलाः तस्मात् अनित्याः[viśiṣṭādvaita]ापायि त्वाद् धैर्यवतां क्षन्तुं योग्याः[dvaita]ापायित्वात्[advaita-bhakti]ापायिन उत्पत्तिविनाशवतोऽन्तःकरणस्यैव शीतोष्णादिद्वारा सुखदुःखदाः नतु नित्यस्य विभोरात्मनः
- āpāyinas← āpānominative plural masculine noun
- anityās← anityanominative plural masculine noun
- tān← tamnominative singular masculine noun[advaita]शीतोष्णादीन् तितिक्षस्व प्रसहस्व[viśiṣṭādvaita]धैर्येण यावद्युद्धादिशास्त्रीयकर्मसमाप्ति तितिक्षस्व[dvaita]शीतोष्णादींस्तितिक्षस्व[śuddhādvaita]विशिष्टानेव सहस्व[advaita-bhakti]तःकरणभेदादेव सर्वव्यवस्थोपपत्तेर्न निर्विकारस्य सर्वभासकस्यात्मनो भेदे मानमस्ति सद्रूपेण स्फुरणरूपेण
- titikṣasva← titikṣa2nd person singular imperative active verb[advaita]प्रसहस्व[viśiṣṭādvaita]। ते च आगमापायि त्वाद् धैर्यवतां क्षन्तुं योग्याः। अनित्याः च एते बन्धहेतुभूतकर्मनाशे सति आगमापायित्वेन अपि निवर्तन्ते इ[dvaita]विफलीकुर्विति भावः[bhakti]सहस्व[advaita-bhakti]नैते मम किंचित्करा इति विवेकेनोपेक्षस्व
- bhās← bhūnominative singular masculine noun
- rata← ramvocative singular masculine noun[advaita]ः। अतः ताभ्यां पृथक् शीतोष्णयोः ग्रहणम्। यस्मात् ते मात्रास्पर्शादयः आगमापायिनः आगमापायशीलाः तस्मात् अनित्याः । अतः तान्[viśiṣṭādvaita]्वमुपपन्नमिति भावः[dvaita]िनिधिलाभात्[bhakti]्वात्सहनं तव धीरस्योचितं नतु तन्निमित्तहर्षविषादपारवश्यमित्यर्थः[advaita-bhakti]िदेहमेकत्वं तु न सहामहे
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 2.14, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_2.14 · anandgiri_2.14
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_2.14 · vedantadeshika_2.14
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_2.14 · jayatirtha_2.14
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_2.14
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_2.14
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_2.14
Theme-list memberships (5)
Show all theme-lists this verse participates in
- कौन्तेयwith 1.27, 2.37, 2.60, 3.9, 3.39, 5.22, …
- नित्यwith 1.1, 2.12, 2.18, 2.20, 2.21, 2.24, …
- शीतोष्णwith 6.7, 12.18, 12.19
- सुख-दुःखwith 2.38, 6.7, 12.13, 12.18, 13.20, 15.5
- स्पर्शwith 5.21, 5.22, 5.27, 6.28, 15.9