Chapter 7 (Jñāna-Vijñāna-Yoga (The Yoga of Knowledge and Realization)), verse 18
Krishna → Arjuna · vocative: Tāta · meter: anuṣṭubh
उदाराः सर्व एवैते ज्ञानी त्व् आत्मैव मे मतम् | आस्थितः स हि युक्तात्मा माम् एवानुत्तमां गतिम्
udārāḥ sarva evaite jñānī tv ātmaiva me matam | āsthitaḥ sa hi yuktātmā mām evānuttamāṃ gatim
Word-by-word
- udārās← udāranominative plural masculine noun
- sarva← sarvavocative singular masculine noun[advaita]एव एते त्रयोऽपि मम प्रिया एवेत्यर्थः। न हि कश्चित् मद्भक्तः मम वासुदेवस्य अप्रियः भवति। ज्ञानी तु अत्यर्थं प्रियो भवतीत[viśiṣṭādvaita]े एव एते माम् एव उपासते इति उदाराः वदान्याः ये मत्तो यत् किञ्चिद् अपि गृह्णन्ति ते हि मम सर्वस्वदायिनः। ज्ञानी तु आत्मा[śuddhādvaita]इति। एते मद्भक्ताः सर्व एवोदारा देवान्तरोपासकेभ्यो महान्तो वदान्याश्च मत्तो यत्किञ्चित् गृह्णन्ति मम सर्वसमर्पकाः प्रथम[bhakti]ेऽप्येत उदारा महान्तः[advaita-bhakti]े त्रयोऽप्युदारा
- eva← evavocative singular neuter noun[advaita]एते त्रयोऽपि मम प्रिया एवेत्यर्थः[viśiṣṭādvaita]एते माम्[śuddhādvaita]ोदारा देवान्तरोपासकेभ्यो महान्तो वदान्याश्च मत्तो[bhakti]ेत्यर्थः[advaita-bhakti]उत्कृष्टा
- a← avocative singular masculine noun[advaita]प्रियः भवति[viśiṣṭādvaita]पि गृह्णन्ति ते हि मम सर्वस्वदायिनः[śuddhādvaita]न्यथा फलसिद्धिर्न स्यात्[advaita-bhakti]त्यर्थमिति विशेषणादित्याह एते आर्तादयः सकामा
- ite← itivocative singular feminine noun
- jñānī← jñānominative singular feminine noun[advaita]तु अत्यर्थं प्रियो भवतीति विशेषः[viśiṣṭādvaita]तु आत्मा[śuddhādvaita]पुनरात्मैवेति मे मतम्[bhakti]पुरात्मैवेति मे मतं निश्चयः[advaita-bhakti]भक्तो मम प्रिय इत्युक्तेर्योज्ञानव्यतिरेकेण भक्तः सोऽपि प्रिय इति पर्यवस्यत्येव अत्यर्थमिति विशेषणस्य विवक्षितत्वात्
- tu← tunominative singular masculine noun[advaita]अत्यर्थं प्रियो भवतीति विशेषः[viśiṣṭādvaita]आत्मा[advaita-bhakti]यस्य यादृशी मयि प्रीतिर्ममापि तत्र तादृशी प्रीतिरिति स्वभावसिद्धमेवैतत्
- āt← aablative singular masculine noun[advaita]मैव न अन्यो मत्तः इति मे मम मतं निश्चयः[viśiṣṭādvaita]मा एव मे मतं तदायत्तात्मधारणः अहम् इति मन्ये।कस्माद् एवं यस्माद् अयं मया विना आत्मधारणासंभावनया माम् एव अनुत्तमं प्राप्य[advaita-bhakti]मैव न मत्तो भिन्नः किं त्वहमेव स इति मम मतं निश्चयः
- mā← māvocative singular neuter noun[advaita]त् इत्यत आह ज्ञानी तु आत्मैव न अन्यो मत्तः इति मे मम मतं निश्चयः[viśiṣṭādvaita]म् एव उपासते इति उदाराः वदान्याः ये मत्तो यत् किञ्चिद् अपि गृह्णन्ति ते हि मम सर्वस्वदायिनः। ज्ञानी तु आत्मा एव मे मतं त[śuddhādvaita]मेवानुत्तमां गतिं मुक्तिं फलभूतामास्थितश्च मे मतः[bhakti]त् स ज्ञानी युक्तात्मा मदेकचित्तः सन् न विद्यत उत्तमा यस्यास्तामनुत्तमां सर्वोत्तमां गतिं मामेवास्थित आश्रितवान्[advaita-bhakti]र्तादयस्तव न प्रियाः न अत्यर्थमिति विशेषणादित्याह एते आर्तादयः सकामा
- eva← evavocative singular neuter noun[advaita]एते त्रयोऽपि मम प्रिया एवेत्यर्थः[viśiṣṭādvaita]एते माम्[śuddhādvaita]ोदारा देवान्तरोपासकेभ्यो महान्तो वदान्याश्च मत्तो[bhakti]ेत्यर्थः[advaita-bhakti]उत्कृष्टा
- me← mālocative singular neuter noun[advaita]मम मतं निश्चयः[viśiṣṭādvaita]मतं तदायत्तात्मधारणः अहम् इति मन्ये[śuddhādvaita]व च। नित्यं हरौ विदधते यान्ति तन्मयतां हि ते भाग.10।29।15 इति चान्ते तन्मयत्वफलमननादुदारास्ते। यथाकथञ्चित्कार्यापेक्षयाप[bhakti]मतं निश्चयः[advaita-bhakti]वैतत्। तत्र सकामानां त्रयाणां काम्यमानमपि प्रियमहमपि प्रियः। ज्ञानिनस्तु प्रियान्तरशून्यस्याहमेव निरतिशयप्रीतिविषयः। अतः
- matam← manaccusative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]इति नपुंसकत्वान्न ज्ञानीत्यनेनान्वयःमतः इति परोक्तपाठस्त्वप्रसिद्धः तस्मादितिशब्दोऽध्याहृतः[śuddhādvaita]। ब्रह्मवादानुरोधि भगवन्मतं वा आस्थितः आश्रितः मामेवानुत्तमां गतिं मुक्तिं फलभूतामास्थितश्च मे मतः। तत्रात्मत्वं मन्ये।
- āsthitas← āsthānominative singular masculine noun
- sa← savocative singular masculine noun[advaita]र्व एव एते त्रयोऽपि मम प्रिया एवेत्यर्थः। न हि कश्चित् मद्भक्तः मम वासुदेवस्य अप्रियः भवति। ज्ञानी तु अत्यर्थं प्रियो भव[viśiṣṭādvaita]र्वे एव एते माम् एव उपासते इति उदाराः वदान्याः ये मत्तो यत् किञ्चिद् अपि गृह्णन्ति ते हि मम सर्वस्वदायिनः। ज्ञानी तु आत्[śuddhādvaita]्त्रिविधाः संसृताः इति नहि नहीत्याह उदाराः सर्व इति[bhakti]्त्वद्भक्ताः संसरन्ति नहि नहीत्याह उदारा इति[advaita-bhakti]्तव न प्रियाः न अत्यर्थमिति विशेषणादित्याह एते आर्तादयः सकामा
- hi← hinominative singular masculine noun[advaita]कश्चित् मद्भक्तः मम वासुदेवस्य अप्रियः भवति[viśiṣṭādvaita]मम सर्वस्वदायिनः[śuddhādvaita]किमितरे त्वद्भक्तास्त्रिविधाः संसृताः इति नहि नहीत्याह उदाराः सर्व इति[bhakti]किमितरे त्रयस्त्वद्भक्ताः संसरन्ति नहि नहीत्याह उदारा इति[advaita-bhakti]मां न भजेयुरेव
- yuktāt← yujablative singular masculine noun[advaita]मा समाहितचित्तः सन् मामेव परं ब्रह्म गन्तव्यम् अनुत्तमां गतिं गन्तुं प्रवृत्त इत्यर्थः[viśiṣṭādvaita]मा इत्याशंसायां क्तः परमात्मयोगाशंसाविशिष्ट[bhakti]मा मदेकचित्तः सन् न विद्यत उत्तमा यस्यास्तामनुत्तमां सर्वोत्तमां गतिं मामेवास्थित आश्रितवान्[advaita-bhakti]मा सदा मयि समाहितचित्तः सन् मां भगवन्तमनन्तमानन्दघनमात्मानमेवानुत्तमां सर्वोत्कृष्टां गतिं गन्तव्यं परमं फलमास्थितोऽङ्गी
- mā← māvocative singular neuter noun[advaita]त् इत्यत आह ज्ञानी तु आत्मैव न अन्यो मत्तः इति मे मम मतं निश्चयः[viśiṣṭādvaita]म् एव उपासते इति उदाराः वदान्याः ये मत्तो यत् किञ्चिद् अपि गृह्णन्ति ते हि मम सर्वस्वदायिनः। ज्ञानी तु आत्मा एव मे मतं त[śuddhādvaita]मेवानुत्तमां गतिं मुक्तिं फलभूतामास्थितश्च मे मतः[bhakti]त् स ज्ञानी युक्तात्मा मदेकचित्तः सन् न विद्यत उत्तमा यस्यास्तामनुत्तमां सर्वोत्तमां गतिं मामेवास्थित आश्रितवान्[advaita-bhakti]र्तादयस्तव न प्रियाः न अत्यर्थमिति विशेषणादित्याह एते आर्तादयः सकामा
- mām← māVibhakti.Sasthi plural neuter noun[viśiṣṭādvaita]एव उपासते इति उदाराः वदान्याः ये मत्तो यत् किञ्चिद् अपि गृह्णन्ति ते हि मम सर्वस्वदायिनः। ज्ञानी तु आत्मा एव मे मतं तदा
- evān← evaaccusative plural masculine noun
- ut← unominative singular masculine noun[advaita]कृष्टाः सर्व[bhakti]तमा यस्यास्तामनुत्तमां सर्वोत्तमां गतिं मामेवास्थित आश्रितवान्[advaita-bhakti]कृष्टा
- tamām← tamaccusative singular feminine noun
- gatim← gamaccusative singular masculine noun
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 7.18, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_7.18 · anandgiri_7.18
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_7.18 · vedantadeshika_7.18
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_7.18 · jayatirtha_7.18
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_7.18
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_7.18
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_7.18
Theme-list memberships (5)
Show all theme-lists this verse participates in
- उदाराःwith 7.16
- ज्ञानwith 1.1, 3.1, 3.2, 3.3, 3.26, 3.32, …
- ज्ञानीwith 6.46, 7.16, 7.17
- ज्ञानी त्वात्मैव मे मतम्with 7.16
- युक्तwith 1.14, 2.28, 2.39, 2.50, 2.51, 2.61, …