Chapter 6 (Dhyāna-Yoga (The Yoga of Meditation)), verse 23
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
तं विद्याद् दुःख-संयोग-वियोगं योग-संज्ञितम् | स निश्चयेन योक्तव्यो योगो ऽनिर्विण्ण-चेतसा
taṃ vidyād duḥkha-saṃyoga-viyogaṃ yoga-saṃjñitam | sa niścayena yoktavyo yogo 'nirviṇṇa-cetasā
Word-by-word
- tam← tayaccusative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]। सर्वतो निरुद्धमित्युक्ते प्रवृत्तस्य निवारणमात्रं प्रतीयेतसर्वत्र इत्युक्ते तूत्तरोत्तरप्रवृत्त्यनुदयोऽपि सिध्यतीति सप[advaita-bhakti]। एवंभूते योगे निश्चयानिर्वेदयोः साधनत्वविधानायाह स यथोक्तफलो योगो निश्चयेन शास्त्राचार्यवचनतात्पर्यविषयोऽर्थः सत्य एवेत
- vidyāt← vid3rd person singular benedictive active verb[advaita]विजानीयात् दुःखसंयोगवियोगं दुःखैः संयोगः दुःखसंयोगः तेन वियोगः दुःखसंयोगवियोगः तं दुःखसंयोगवियोगं योग इत्येव संज्ञितं व[viśiṣṭādvaita]स एवंभूतो योगः इत्यारम्भदशायां निश्चयेन अनिर्विण्णचेतसा हृष्टचेतसा योगो योक्तव्यः[śuddhādvaita]৷৷. योगसंज्ञितं दुःखसंयोगेन वियोग
- dus← dusnominative singular masculine noun
- kha← khanvocative singular neuter noun[advaita]संयोगवियोगं दुःखैः संयोगः दुःखसंयोगः तेन वियोगः दुःखसंयोगवियोगः तं दुःखसंयोगवियोगं योग इत्येव संज्ञितं विपरीतलक्षणेन विद[viśiṣṭādvaita]संयोगवियोगं दुःखसंयोगप्रत्यनीकाकारं योगशब्दाभिधेयं ज्ञानं विद्यात् स एवंभूतो योगः इत्यारम्भदशायां निश्चयेन अनिर्विण्णचेत[dvaita]संयोगो येन वियुज्यते स दुःखसंयोगवियोगः[śuddhādvaita]संयोगेन वियोग[bhakti]शब्देन दुःखमिश्रितत्वाद्वैषयिकं सुखमपि गृह्यते[advaita-bhakti]विरोधित्वेन दुःखवियोगमिव सन्तं योगसंज्ञितं वियोगशब्दार्हमपि विरोधिलक्षणया योगशब्दवाच्यं विद्यज्जानीयान्नतु योगशब्दानुरोध
- saṃyoga← saṃyujvocative singular masculine noun[advaita]वियोगं दुःखैः संयोगः दुःखसंयोगः तेन वियोगः दुःखसंयोगवियोगः तं दुःखसंयोगवियोगं योग इत्येव संज्ञितं विपरीतलक्षणेन विद्यात्[viśiṣṭādvaita]वियोगं दुःखसंयोगप्रत्यनीकाकारं योगशब्दाभिधेयं ज्ञानं विद्यात् स एवंभूतो योगः इत्यारम्भदशायां निश्चयेन अनिर्विण्णचेतसा हृ[dvaita]ो येन वियुज्यते स दुःखसंयोगवियोगः[śuddhādvaita]ेन वियोग[bhakti]ेन स्पर्शमात्रेणापि वियोगो यस्मिंस्तमवस्थाविशेषं योगसंज्ञितं योगशब्दवाच्यं जानीयात्
- viyogam← viyujaccusative singular masculine noun
- yoga← yujvocative singular masculine noun[advaita]वियोगं दुःखैः संयोगः दुःखसंयोगः तेन वियोगः दुःखसंयोगवियोगः तं दुःखसंयोगवियोगं योग इत्येव संज्ञितं विपरीतलक्षणेन विद्यात्[viśiṣṭādvaita]वियोगं दुःखसंयोगप्रत्यनीकाकारं योगशब्दाभिधेयं ज्ञानं विद्यात् स एवंभूतो योगः इत्यारम्भदशायां निश्चयेन अनिर्विण्णचेतसा हृ[dvaita]ो येन वियुज्यते स दुःखसंयोगवियोगः[śuddhādvaita]ः समन्वितःतं विद्यात् ৷৷. योगसंज्ञितं दुःखसंयोगेन वियोग[bhakti]ेन स्पर्शमात्रेणापि वियोगो यस्मिंस्तमवस्थाविशेषं योगसंज्ञितं योगशब्दवाच्यं जानीयात्[advaita-bhakti]मिव सन्तं योगसंज्ञितं वियोगशब्दार्हमपि विरोधिलक्षणया योगशब्दवाच्यं विद्यज्जानीयान्नतु योगशब्दानुरोधात्कंचित्संबन्धं प्रत
- sam← saaccusative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]भेदरहितमित्यर्थः[dvaita]बन्धस्य वियोगो ध्वंसः स कथं योगः स्यात् इत्यत आह दुःखेति
- jñitam← jñāaccusative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]इति वक्ष्यमाणान्वयेनयत्र योग इत्युक्तम्
- sa← savocative singular masculine noun[advaita]ंयोगवियोगं दुःखैः संयोगः दुःखसंयोगः तेन वियोगः दुःखसंयोगवियोगः तं दुःखसंयोगवियोगं योग इत्येव संज्ञितं विपरीतलक्षणेन विद्[viśiṣṭādvaita]ंयोगवियोगं दुःखसंयोगप्रत्यनीकाकारं योगशब्दाभिधेयं ज्ञानं विद्यात् स एवंभूतो योगः इत्यारम्भदशायां निश्चयेन अनिर्विण्णचेतस[dvaita]ंयोगो येन वियुज्यते स दुःखसंयोगवियोगः[śuddhādvaita]मन्वितःतं विद्यात् ৷৷. योगसंज्ञितं दुःखसंयोगेन वियोग[bhakti]्थाविशेषस्तमाह तमित्यर्धेन[advaita-bhakti]्थाविशेष उक्तस्तं चित्तवृत्तिनिरोधं चित्तवृत्तिमयसर्वदुःखविरोधित्वेन दुःखवियोगमिव सन्तं योगसंज्ञितं वियोगशब्दार्हमपि विर
- niścayena← niściinstrumental singular masculine noun[advaita]अध्यवसायेन योक्तव्यः अनिर्विण्णचेतसा न निर्विण्णम् अनिर्विण्णम्[viśiṣṭādvaita]अनिर्विण्णचेतसा हृष्टचेतसा योगो योक्तव्यः[dvaita]योक्तव्यः योक्तव्य[śuddhādvaita]ेति यत्नेन।[bhakti]शास्त्राचार्योपदेशजनितेन योक्तव्योऽभ्यसनीयः[advaita-bhakti]शास्त्राचार्यवचनतात्पर्यविषयोऽर्थः सत्य एवेत्यध्यवसायेन योक्तव्योऽभ्यसनीयः
- yoktavyas← yujnominative singular masculine noun
- yogas← yujnominative singular masculine noun[advaita]य कर्तव्यता उच्यते निश्चयानिर्वेदयोः योगसाधनत्वविधानार्थम्[viśiṣṭādvaita]य पृथगुपादानात् यच्छब्दार्थस्य योगाद्व्यतिरेकः प्रतीयेतेति तद्व्युदासाययोगसंज्ञितम् इति वक्ष्यमाणान्वयेनयत्र योग इत्युक्[śuddhādvaita]तस्मात्स[bhakti]तस्मात्स
- an← añjinominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]यनिरपेक्षमित्यवधारणतोषशब्दाभ्यां अर्थसिद्धोक्तिः
- is← inominative singular masculine noun
- viṭ← viṣnominative singular masculine noun
- ṇa← ṇavocative singular masculine noun[advaita]ेन विद्यात् विजानीयादित्यर्थः[viśiṣṭādvaita]्णचेतसा हृष्टचेतसा योगो योक्तव्यः[dvaita]ेत्यर्थः[śuddhādvaita]या उच्यते[bhakti]ापि वियोगो यस्मिंस्तमवस्थाविशेषं योगसंज्ञितं योगशब्दवाच्यं जानीयात्[advaita-bhakti]ैर्यो निर्वृत्तिकः परमानन्दाभिव्यञ्जकाश्चित्तावस्थाविशेष उक्तस्तं चित्तवृत्तिनिरोधं चित्तवृत्तिमयसर्वदुःखविरोधित्वेन दुः
- cetas← citnominative singular masculine noun
- ā← āinstrumental singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]दरातिरेकाय निरतिशयपुरुषार्थत्वप्रतिपादनेन प्रपञ्च्यते[dvaita]ह दुःखेति[advaita-bhakti]ख्यायिकामाचक्षते कस्यचित्किल पक्षिणोऽण्डानि तीरस्थानि तरङ्गवेगेन समुद्रोऽपजहार
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 6.23, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_6.23 · anandgiri_6.23
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_6.23 · vedantadeshika_6.23
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_6.23 · jayatirtha_6.23
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_6.23
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_6.23
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_6.23
Theme-list memberships (1)
Show all theme-lists this verse participates in
- संयोगwith 5.14, 5.27, 5.28, 6.43, 13.26, 18.38