Bhagavad Gītā Chapter 5, Verse 19: Krishna to ArjunaKarma-Sannyāsa-Yoga

Bhagavad Gītā 5.19Chapter 5 · Karma-Sannyāsa-Yoga · KrishnaArjuna · anuṣṭubh
इहैव तैर् जितः सर्गो येषां साम्ये स्थितं मनः
निर्दोषं हि समं ब्रह्म तस्माद् ब्रह्मणि ते स्थिताः
ihaiha(21 verses)here, in this world, in this lifeiva taitad(305 verses)instrumental masculine plural nounthat (distal demonstrative); also 3rd-person pronounr jitaḥ√ji(9 verses)nominative masculine singular participle nounto conquer, win (verbal root)attested in commentariesadvaitaवशीकृतः सर्गः जन्म येषां साम्ये सर्वभूतेषु ब्रह्मणि समभावे स्थितं निश्चलीभूतं मनः अन्तःकरणम्viśiṣṭādvaitaसंसारो जितः येषाम् उक्तरीत्या सर्वेषु आत्मसु साम्ये स्थितं मनः निर्दोषं हि समं ब्रह्म प्रकृतिसंसर्गदोषवियुक्ततया समम् आśuddhādvaita।समदर्शिनः इत्यस्याथ त्वयमेव विवृणोति निर्दोष हि समं ब्रह्मेति। तस्मात्ते ब्रह्मणि स्थिता इत्यर्थो ज्ञातव्यः। sargsarga(5 verses)nominative masculine singular nouncreation, emanationo yeṣāṃyad(218 verses)genitive masculine plural nounwhich, who (relative pronoun) sāmyesāmya(2 verses)locative neuter singular nounequality, sameness (from sama)attested in commentariesadvaitaसर्वभूतेषु ब्रह्मणि समभावे स्थितं निश्चलीभूतं मनः अन्तःकरणम्viśiṣṭādvaitaस्थितं मनः निर्दोषं हि समं ब्रह्म प्रकृतिसंसर्गदोषवियुक्ततया समम् आत्मवस्तु हि ब्रह्म आत्मसाम्ये स्थिताः चेद् ब्रह्मणिśuddhādvaitaस्थितं मनस्तैः सर्गः प्रवाहमार्गो जितःbhaktiसमत्वे स्थितम्advaita-bhaktiसर्वभूतेषु विषमेष्वपि वर्तमानस्य ब्रह्मणः समभावे स्थितं निश्चलं मनः sthitaṃ√sthā(27 verses)nominative neuter singular participle nounto stand, remain (verbal root) manaḥmanas(41 verses)nominative neuter singular nounmind (lower mind), the inner organ of perception
nirdoṣaṃnirdoṣanominative neuter singular nounfaultless (nis- + doṣa) hihi(70 verses)for, indeed, because (particle) samaṃsama(27 verses)nominative neuter singular nounequal, same, even-minded brahmabrahman(53 verses)nominative neuter singular nounBrahman (the Absolute); also: the Veda; sacred utteranceattested in commentariesviśiṣṭādvaitaप्रकृतिसंसर्गदोषवियुक्ततया समम् आत्मवस्तु हि ब्रह्म आत्मसाम्ये स्थिताः चेद् ब्रह्मणि स्थिताbhaktiसमं निर्दोषं tasmtasmāt(24 verses)therefore, from thatād brahmaṇibrahman(53 verses)locative neuter singular nounBrahman (the Absolute); also: the Veda; sacred utteranceattested in commentariesadvaitaसमभावे स्थितं निश्चलीभूतं मनः अन्तःकरणम्viśiṣṭādvaitaस्थिताśuddhādvaitaस्थिता इत्यर्थो ज्ञातव्यः tetad(305 verses)nominative masculine plural nounthat (distal demonstrative); also 3rd-person pronoun sthitāḥ√sthā(27 verses)nominative masculine plural participle nounto stand, remain (verbal root)attested in commentariesadvaita। तस्मात् न दोषगन्धमात्रमपि तान् स्पृशति देहादिसंघातात्मदर्शनाभिमानाभावात् तेषाम्। देहादिसंघातात्मदर्शनाभिमानवद्विषयं तुviśiṣṭādvaitaचेद् ब्रह्मणि स्थिताbhakti। ब्रह्मभावं प्राप्ता इत्यर्थः। गौतमोक्तस्तु दोषो ब्रह्मभावप्राप्तेः पूर्वमेव। पूजात इति पूजकावस्थाश्रवणात्।advaita-bhakti। अयं भावः दुष्टत्वं हि द्वेधा भवति अदुष्टस्यापि दुष्टसंबन्धात्स्वतो दुष्टत्वाद्वा। यथा गङ्गोदकस्य मूत्रगर्तपातात् स्वतए
spokensingle-voice recital; rendered via IndicF5 conditioned on a Sanskrit reference clip
meaning

Those whose minds are settled in equanimity have conquered birth and becoming right here in this life, for Brahman is faultless and the same in all, and they already stand in it.