Summon
Chapter 2 (Sāṅkhya-Yoga (The Yoga of Knowledge)), verse 26
KrishnaArjuna · vocative: Mahābāho · meter: anuṣṭubh
अथ चैनं नित्यजातं नित्यं वा मन्यसे मृतम् | तथापि त्वं महाबाहो नैवं शोचितुम् अर्हसि
atha cainaṃ nityajātaṃ nityaṃ vā manyase mṛtam | tathāpi tvaṃ mahābāho naivaṃ śocitum arhasi

Word-by-word

  • athaathanominative singular masculine noun
    [advaita]च इति अभ्युपगमार्थः। एनं प्रकृतमात्मानं नित्यजातं लोकप्रसिद्ध्या प्रत्यनेकशरीरोत्पत्ति जातो जात इति मन्यसे तथा प्रतितत्
    [viśiṣṭādvaita]नित्यजातं नित्यमृतं देहम्
    [dvaita]चेति।
    [śuddhādvaita]ेति पक्षान्तरे
    [bhakti]चेति। अथ च यद्यप्येनमात्मानं नित्यं सर्वदा तत्तद्देहे जाते जातं मन्यसे तथा तद्देहे मृते मृतं मन्यसे पुण्यपापयोस्तत्फलभू
    [advaita-bhakti]ेति पक्षान्तरे
  • cacavocative singular masculine noun
    [advaita]इति अभ्युपगमार्थः
    [viśiṣṭādvaita]ितुं न अर्हसि
    [dvaita]इति पुनरुच्यते इत्यतोऽङ्गीकृत्यात्मनित्यत्वं प्रकारान्तरेण शोकशङ्केयमित्याशयेनाह अस्त्वेव मिति
    [śuddhādvaita]ितुमर्हसि
    [bhakti]विनाशमङ्गीकृत्यापि शोको न कार्य इत्याह अथ चेति
    [advaita-bhakti]्यत्वमुक्तम्
  • aavocative singular masculine noun
    [advaita]थ च इति अभ्युपगमार्थः। एनं प्रकृतमात्मानं नित्यजातं लोकप्रसिद्ध्या प्रत्यनेकशरीरोत्पत्ति जातो जात इति मन्यसे तथा प्रतितत
    [viśiṣṭādvaita]थ नित्यजातं नित्यमृतं देहम्
    [dvaita]स्त्वेवमात्मनो नित्यत्वम् तथापि देहसंयोगवियोगात्मकजनिमृती स्त एवेत्यत आह अथ चेति
    [śuddhādvaita]थेति पक्षान्तरे
    [bhakti]थ चेति
    [advaita-bhakti]नित्यस्य तु कृतहान्यकृताभ्यागमप्रसङ्गेन धर्माधर्माधारत्वानुपपत्तेर्न जन्ममरणे मुख्ये इति वदन्ति
  • īniaccusative plural masculine noun
  • amaaccusative singular masculine noun
  • nityajātamnityajātaaccusative singular masculine noun
    [viśiṣṭādvaita]इतिवत्नित्यमृतम् इति समस्योक्तम्
  • nityamnityaaccusative singular masculine noun
  • vocative singular neuter noun
    [advaita]मन्यसे मृतं मृतो मृत इति तथापि तथाभावेऽपि आत्मनि त्वं महाबाहो न एवं शोचितुमर्हसि जन्मवतो नाशो नाशवतो जन्मश्चेत्येताववश्
    [viśiṣṭādvaita]देऽपि शोकनिमित्तं नास्तीत्युच्यते अथ चेत्यादिना श्लोकत्रयेण
    [dvaita]र्धोऽपि व्याख्यातः
    [śuddhādvaita]ऽऽत्मानं नित्यं सदा जातं मृतं मन्यसे तथापि न शोचितुमर्हसि
    [bhakti]न्न शोकः कार्य इत्युक्तम्
    [advaita-bhakti]न् तत्र आत्मा ज्ञानस्वरूपः प्रतिक्षणविनाशीत सौगताः देह एवात्मा स
  • manyaseman2nd person singular present indicative active verb
    [advaita]तथा प्रतितत्तद्विनाशं नित्यं वा मन्यसे मृतं मृतो मृत इति तथापि तथाभावेऽपि आत्मनि त्वं महाबाहो न एवं शोचितुमर्हसि जन्मवत
    [śuddhādvaita]तथापि न शोचितुमर्हसि
    [bhakti]तथा तद्देहे मृते मृतं मन्यसे पुण्यपापयोस्तत्फलभूतयोर्जन्ममरणयोरात्मगामित्वात् तथापि त्वं शोचितुं नार्हसि
    [advaita-bhakti]। वाशब्दाश्चार्थे। क्षणिकत्वपक्षे नित्यं प्रतिक्षणं पक्षान्तरे आवश्यकत्वान्नित्यं नियतं जातोऽयं मृतोऽयमिति लौकिकप्रत्ययव
  • mṛtammṛaccusative singular masculine noun
    [viśiṣṭādvaita]इति समस्योक्तम्
  • tathātathānominative singular masculine noun
    [advaita]प्रतितत्तद्विनाशं नित्यं वा मन्यसे मृतं मृतो मृत इति तथापि तथाभावेऽपि आत्मनि त्वं महाबाहो न एवं शोचितुमर्हसि जन्मवतो ना
    [viśiṣṭādvaita]पि एवम् अतिमात्रं शोचितुं न अर्हसि
    [dvaita]पि देहसंयोगवियोगात्मकजनिमृती स्त एवेत्यत आह अथ चेति
    [śuddhādvaita]पि न शोचितुमर्हसि
    [bhakti]तद्देहे मृते मृतं मन्यसे पुण्यपापयोस्तत्फलभूतयोर्जन्ममरणयोरात्मगामित्वात् तथापि त्वं शोचितुं नार्हसि
    [advaita-bhakti]हि प्रेत्यभावो जन्म सचापूर्वदेहेन्द्रियादिसंबन्धः
  • āpiāp3rd person singular aorist passive verb
  • tvamtvaaccusative singular masculine noun
    [dvaita]तथापि देहसंयोगवियोगात्मकजनिमृती स्त एवेत्यत आह अथ चेति
  • mahābāhomahābāhuvocative singular masculine noun
    [advaita]न एवं शोचितुमर्हसि जन्मवतो नाशो नाशवतो जन्मश्चेत्येताववश्यंभाविनाविति
    [viśiṣṭādvaita]स्तव अतिमात्रप्रीतिस्थाने कथमतिमात्रशोक इति भावः
    [advaita-bhakti]पुरुषधौरेयेति सोपहासम्
  • nanavocative singular neuter noun
    [advaita]ं प्रकृतमात्मानं नित्यजातं लोकप्रसिद्ध्या प्रत्यनेकशरीरोत्पत्ति जातो जात इति मन्यसे तथा प्रतितत्तद्विनाशं नित्यं वा मन्य
    [viśiṣṭādvaita]ित्यजातं नित्यमृतं देहम्
    [dvaita]ो नित्यत्वम् तथापि देहसंयोगवियोगात्मकजनिमृती स्त एवेत्यत आह अथ चेति
    [śuddhādvaita]्तरे। लौकायतिकमते स्थित्वाऽऽत्मानं नित्यं सदा जातं मृतं मन्यसे तथापि न शोचितुमर्हसि।
    [bhakti]ो जन्मविनाशाभावान्न शोकः कार्य इत्युक्तम्
    [advaita-bhakti]ो निर्विकारत्वेनाशोच्यत्वमुक्तम्
  • evamevaaccusative singular masculine noun
    [viśiṣṭādvaita]अतिमात्रं शोचितुं न अर्हसि
  • śocitumśucnominative singular masculine noun
  • arhasiarh2nd person singular present indicative active verb
    [viśiṣṭādvaita]। परिणामस्वभावस्य देहस्य उत्पत्तिविनाशयोः अवर्जनीयत्वात्।

Intertextual panel

The 8 verses most likely to be intertexts of 2.26, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.

Doctrinal projections

How each major school's commentary tradition reads this verse.

Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_2.26 · anandgiri_2.26
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_2.26 · vedantadeshika_2.26
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_2.26 · jayatirtha_2.26
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_2.26
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_2.26
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_2.26

Theme-list memberships (3)

Show all theme-lists this verse participates in
  • नित्यwith 1.1, 2.12, 2.14, 2.18, 2.20, 2.21, …
  • मन्यसेwith 2.19, 3.9, 11.4, 18.59
  • महाबाहोwith 2.68, 3.28, 3.43, 5.3, 5.6, 6.35, …