Chapter 10 (Vibhūti-Yoga (The Yoga of Divine Manifestations)), verse 18
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
विस्तरेणात्मनो योगं विभूतिं च जनार्दन | भूयः कथय तृप्तिर् हि शृण्वतो नास्ति मे ऽमृतम्
vistareṇātmano yogaṃ vibhūtiṃ ca janārdana | bhūyaḥ kathaya tṛptir hi śṛṇvato nāsti me 'mṛtam
Word-by-word
- vistareṇa← vistṛinstrumental singular masculine noun[advaita]आत्मनः योगं योगैश्वर्यशक्तिविशेषं विभूतिं[viśiṣṭādvaita]कथय। त्वया उच्यमानं त्वन्माहात्म्यामृतं श्रृण्वतो मे तृप्तिः न अस्ति हि -- मम अतृप्तिः त्वया एव विदिता इति अभिप्रायः।[śuddhādvaita]ेति समस्तप्रश्नस्फोरणं विभूतिं योगं चेति[bhakti]कथयेत्याह -- विस्तरेणेति[advaita-bhakti],संक्षेपेण सप्तमे नवमे चोक्तमपि भूयः पुनः कथय
- āt← aablative singular masculine noun[advaita]मनः योगं योगैश्वर्यशक्तिविशेषं विभूतिं[bhakti]मनस्तव योगं सर्वज्ञत्वसर्वशक्तित्वादिलक्षणं योगैश्वर्यं विभूतिं[advaita-bhakti]मनस्तव योगं सर्वज्ञत्वसर्वशक्तित्वादिलक्षणमैश्वर्यातिशयं विभूतिं
- manas← mannominative singular masculine noun[bhakti]तव योगं सर्वज्ञत्वसर्वशक्तित्वादिलक्षणं योगैश्वर्यं विभूतिं[advaita-bhakti]तव योगं सर्वज्ञत्वसर्वशक्तित्वादिलक्षणमैश्वर्यातिशयं विभूतिं
- yogam← yujaccusative singular masculine noun
- vibhūtim← vibhūaccusative singular masculine noun
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]विस्तरं ध्येयपदार्थानां[viśiṣṭādvaita]भूयः विस्तरेण कथय[dvaita]संसारमिति जनार्दनः[śuddhādvaita]चिन्तनं युक्तमेवेति[bhakti]ित्ते तत्र तत्र विभूतिभेदेन त्वच्चिन्तैव यथा भवेत्तथा विस्तरेण कथयेत्याह -- विस्तरेणेति[advaita-bhakti]ध्यानालम्बनं विस्तरेण,संक्षेपेण सप्तमे नवमे चोक्तमपि भूयः पुनः कथय
- janārdana← janārdanavocative singular masculine noun[advaita]? अर्दतेः गतिकर्मणः रूपम्? असुराणां देवप्रतिपक्षभूतानां जनानां नरकादिगमयितृत्वात् जनार्दनः अभ्युदयनिःश्रेयसपुरुषार्थप्रय[viśiṣṭādvaita]ः। विस्तरबुभुत्साहेतुज्ञापनार्थं योगशब्दविवक्षितव्यक्त्यर्थं च भूयश्शब्दफलितमाह -- अहं सर्वस्येति। अमृतशब्दोऽत्रातृप्तिस[dvaita]ः। तथा च बाभ्रव्यशाखायाम् -- स भूतः स जनार्दनः इति। स ह्यासीत्स नासीत्सोऽर्दयत् इति।[advaita-bhakti]? अतो ममापि याञ्चा त्वय्युचितैव
- bhūyas← bhūyasvocative singular neuter noun
- kathaya← kathi2nd person singular imperative active verb[advaita]तृप्तिः परितोषः हि यस्मात् नास्ति मे मम शृण्वतः त्वन्मुखनिःसृतवाक्या मृतम्[viśiṣṭādvaita]। त्वया उच्यमानं त्वन्माहात्म्यामृतं श्रृण्वतो मे तृप्तिः न अस्ति हि -- मम अतृप्तिः त्वया एव विदिता इति अभिप्रायः।[bhakti]ेत्याह -- विस्तरेणेति[advaita-bhakti]। सर्वैर्जनैरभ्युदयनिःश्रेयसप्रयोजनं याच्यस इति हे जनार्दन? अतो ममापि याञ्चा त्वय्युचितैव। उक्तस्य पुनः कथनं कुतो याचसे
- tṛptis← tṛpnominative singular masculine noun
- hi← hinominative singular masculine noun[advaita]यस्मात् नास्ति मे मम शृण्वतः त्वन्मुखनिःसृतवाक्या मृतम्[viśiṣṭādvaita]-- मम अतृप्तिः त्वया[bhakti]र्मुखेऽपि चित्ते तत्र तत्र विभूतिभेदेन त्वच्चिन्तैव यथा भवेत्तथा विस्तरेण कथयेत्याह -- विस्तरेणेति[advaita-bhakti]यस्माच्छृण्वतः श्रवणेन पिबतस्त्वद्वाक्यामृतममृतवत्पदे पदे स्वादु स्वादु
- śṛṇvatas← śruaccusative plural masculine noun
- na← navocative singular neuter noun[advaita]ः योगं योगैश्वर्यशक्तिविशेषं विभूतिं[viśiṣṭādvaita]ियमनं च भूयः विस्तरेण कथय। त्वया उच्यमानं त्वन्माहात्म्यामृतं श्रृण्वतो मे तृप्तिः न अस्ति हि -- मम अतृप्तिः त्वया एव वि[dvaita]जायतेऽर्दयति[śuddhādvaita]ं इत्यपेक्षायामाह -- कथं विद्यामिति[bhakti]त्वच्चिन्तैव यथा भवेत्तथा विस्तरेण कथयेत्याह -- विस्तरेणेति[advaita-bhakti]स्तव योगं सर्वज्ञत्वसर्वशक्तित्वादिलक्षणमैश्वर्यातिशयं विभूतिं
- asti← as3rd person singular present indicative active verb[viśiṣṭādvaita]हि -- मम अतृप्तिः त्वया
- me← mālocative singular neuter noun[advaita]मम शृण्वतः त्वन्मुखनिःसृतवाक्या मृतम्[viśiṣṭādvaita]तृप्तिः न अस्ति हि -- मम अतृप्तिः त्वया[śuddhādvaita]वेति। केषुकेषूभयविधेषु भावेषु मया चिन्त्योऽसि।योगिन् इति पाठे तद्वत्त्वात्तव योगमपि कथमहं विद्यामिति प्रश्न उपलभ्यते। तत[advaita-bhakti]नवमे चोक्तमपि भूयः पुनः कथय
- amṛtam← amṛtaaccusative singular masculine noun
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 10.18, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_10.18 · anandgiri_10.18
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_10.18 · vedantadeshika_10.18
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_10.18 · jayatirtha_10.18
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_10.18
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_10.18
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_10.18
Theme-list memberships (2)
Show all theme-lists this verse participates in
- जनार्दनwith 1.36, 1.39, 1.44, 3.1, 3.2, 11.51
- विभूतिwith 10.7, 10.16, 10.41