Chapter 10 (Vibhūti-Yoga (The Yoga of Divine Manifestations)), verse 17
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
कथं विद्याम् अहं योगिंस् त्वां सदा परिचिन्तयन् | केषु केषु च भावेषु चिन्त्यो ऽसि भगवन् मया
kathaṃ vidyām ahaṃ yogiṃs tvāṃ sadā paricintayan | keṣu keṣu ca bhāveṣu cintyo 'si bhagavan mayā
Word-by-word
- katham← kathamnominative singular masculine noun
- vidyām← vidaccusative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]इत्यस्य चिन्तनहेतुत्वात्लक्षणहेत्वोः क्रियायाः [अष्टा.3
- aham← ahanominative singular neuter noun
- yogin← yujnominative singular masculine noun[advaita]त्वां सदा परिचिन्तयन्[viśiṣṭādvaita]इति परेषां पाठोऽनार्षः[śuddhādvaita]इति पाठे तद्वत्त्वात्तव योगमपि कथमहं विद्यामिति प्रश्न उपलभ्यते[bhakti]? कथं कैर्विभूतिभेदैः सदा परिचिन्तयन्नहं त्वां विद्यां जानीयाम्[advaita-bhakti]निरतिशयैश्वर्यादिशक्तिशालिन्? अहमतिस्थूलमतिस्त्वां देवादिभिरपि ज्ञातुमशक्यं कथं विद्यां जानीयाम्
- tvām← tvaaccusative singular feminine noun[viśiṣṭādvaita]इति धर्मिविशेषस्य प्रतिपन्नत्वात्प्रकारविशेषेषु बुभुत्सेति ज्ञापनायोक्तंपरिपूर्णेत्यादि
- sas← sanominative singular masculine noun
- dā← dāvocative singular neuter noun[advaita]परिचिन्तयन्[viśiṣṭādvaita]परिचिन्तयन् चिन्तयितुं प्रवृत्तः चिन्तनीयं त्वां परिपूर्णैश्वर्यादिकल्याणगुणगणं कथं विद्या पूर्वोक्तबुद्धिज्ञानादिभाव्य[bhakti]परिचिन्तयन्नहं त्वां विद्यां जानीयाम्[advaita-bhakti]ह द्वाभ्याम् -- योगो निरतिशयैश्वर्यादिशक्तिः सोऽस्यास्तीति
- keṣu← kevilocative plural neuter noun[advaita]केषु च भावेषु वस्तुषु चिन्त्यः असि ध्येयः असि भगवन् मया ।।[viśiṣṭādvaita]केषु च भावेषु मया नियन्तृत्वेन चिन्त्यः असि।[śuddhādvaita]केषूभयविधेषु भावेषु मया चिन्त्योऽसि[bhakti]केषु पदार्थेषु मया चिन्तनीयोऽसि[advaita-bhakti]केषु च भावेषु चेतनाचेतनात्मकेषु वस्तुषु त्वद्विभूतिभूतेषु मया चिन्त्योऽसि हे भगवन्।
- keṣu← kevilocative plural neuter noun[advaita]केषु च भावेषु वस्तुषु चिन्त्यः असि ध्येयः असि भगवन् मया ।।[viśiṣṭādvaita]केषु च भावेषु मया नियन्तृत्वेन चिन्त्यः असि।[śuddhādvaita]केषूभयविधेषु भावेषु मया चिन्त्योऽसि[bhakti]केषु पदार्थेषु मया चिन्तनीयोऽसि[advaita-bhakti]केषु च भावेषु चेतनाचेतनात्मकेषु वस्तुषु त्वद्विभूतिभूतेषु मया चिन्त्योऽसि हे भगवन्।
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]िन्तयन्[viśiṣṭādvaita]िन्तयन् चिन्तयितुं प्रवृत्तः चिन्तनीयं त्वां परिपूर्णैश्वर्यादिकल्याणगुणगणं कथं विद्या पूर्वोक्तबुद्धिज्ञानादिभाव्यतिरेक[śuddhādvaita]चिन्तनं युक्तमेवेति[bhakti]िन्तयन्नहं त्वां विद्यां जानीयाम्[advaita-bhakti]िन्तयन्सर्वदा ध्यायन्
- bhāveṣu← bhūlocative plural masculine noun[advaita]वस्तुषु चिन्त्यः असि ध्येयः असि भगवन् मया[viśiṣṭādvaita]मया नियन्तृत्वेन चिन्त्यः असि[śuddhādvaita]मया चिन्त्योऽसि[advaita-bhakti]चेतनाचेतनात्मकेषु वस्तुषु त्वद्विभूतिभूतेषु मया चिन्त्योऽसि
- cintyas← cintnominative singular masculine noun
- asi← as2nd person singular present indicative active verb[advaita]ध्येयः असि भगवन् मया
- bhagavat← bhagavatnominative singular masculine noun
- mayā← māinstrumental singular feminine noun[viśiṣṭādvaita]नियन्तृत्वेन चिन्त्यः असि[śuddhādvaita]चिन्त्योऽसि[bhakti]चिन्तनीयोऽसि[advaita-bhakti]चिन्त्योऽसि
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 10.17, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_10.17 · anandgiri_10.17
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_10.17 · vedantadeshika_10.17
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_10.17 · jayatirtha_10.17
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_10.17
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_10.17
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_10.17