Chapter 9 (Rāja-Vidyā-Rāja-Guhya-Yoga (The Yoga of Royal Knowledge and Royal Mystery)), verse 19
Krishna → Arjuna · vocative: Arjuna · meter: anuṣṭubh
तपाम्य् अहम् अहं वर्षं निगृह्णाम्य् उत्सृजामि च | अमृतं चैव मृत्युश् च सद् असच् चाहम् अर्जुन
tapāmy aham ahaṃ varṣaṃ nigṛhṇāmy utsṛjāmi ca | amṛtaṃ caiva mṛtyuś ca sad asac cāham arjuna
Word-by-word
- tapāmi← tap1st person singular present indicative active verb[advaita]अहम् आदित्यो भूत्वा कैश्चित् रश्मिभिः उल्बणैः[viśiṣṭādvaita]? ग्रीष्मादौ अहम्[bhakti]जगतस्तापं करोमि वृष्टिसमये
- aham← ahanominative singular neuter noun[advaita]आदित्यो भूत्वा कैश्चित् रश्मिभिः उल्बणैः[viśiṣṭādvaita]एव तपामि? ग्रीष्मादौ अहम् एव वर्षं निगृह्णामि तथा वर्षासु अपि च अहम् एव उत्सृजामि। अमृतं च एव मृत्युः च येन जीवति लोको
- aham← ahanominative singular neuter noun[advaita]आदित्यो भूत्वा कैश्चित् रश्मिभिः उल्बणैः[viśiṣṭādvaita]एव तपामि? ग्रीष्मादौ अहम् एव वर्षं निगृह्णामि तथा वर्षासु अपि च अहम् एव उत्सृजामि। अमृतं च एव मृत्युः च येन जीवति लोको
- varṣam← vṛṣaccusative singular masculine noun
- nigṛhṇāmi← nigrah1st person singular present indicative active verb[advaita]कैश्चित् रश्मिभिः अष्टभिः मासैः पुनः उत्सृजामि प्रावृषि[viśiṣṭādvaita]तथा वर्षासु[bhakti]आकर्षामि अमृतं जीवनं मृत्युश्च नाशः सत्स्थूलं दृश्यम् असच्च सूक्ष्ममदृश्यम् एतत्सर्वमहमेवेति मत्वा मामेव बहुधा उपासत इत
- utsṛjāmi← utsṛj1st person singular present indicative active verb[advaita]। उत्सृज्य पुनः निगृह्णामि कैश्चित् रश्मिभिः अष्टभिः मासैः पुनः उत्सृजामि प्रावृषि। अमृतं चैव देवानाम्? मृत्युश्च मर्त्य[viśiṣṭādvaita]। अमृतं च एव मृत्युः च येन जीवति लोको येन च म्रियते? तद् उभयम् अपि अहम् एव। किम अत्र बहुना उक्तेन सद् असत् च अपि अहम् एव[śuddhādvaita]च चतुर्षु सूर्यात्मना वृष्टिं करोमि। तद्वारान्नजननात् सृष्ट्यादिसम्पादकोऽहं यज्ञोपयोगित्वार्थं तथैतदुपास्यमुक्तम्। अमृत
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]ित् रश्मिभिः उल्बणैः[viśiṣṭādvaita]अहम् एव उत्सृजामि। अमृतं च एव मृत्युः च येन जीवति लोको येन च म्रियते? तद् उभयम् अपि अहम् एव। किम अत्र बहुना उक्तेन सद्[dvaita]्यते बुधैः[śuddhādvaita]म्यामाहुतावापः पुरुषवचसो भवन्ति [छां.उ.5[bhakti]-- तपामीति[advaita-bhakti]-- तपाम्यहमादित्यः सन् ततश्च तापवशादहं वर्षं पूर्ववृष्टिरूपं रसं पृथिव्या निगृह्णाम्याकर्षामि
- amṛtam← amṛtaaccusative singular masculine noun
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]ित् रश्मिभिः उल्बणैः[viśiṣṭādvaita]अहम् एव उत्सृजामि। अमृतं च एव मृत्युः च येन जीवति लोको येन च म्रियते? तद् उभयम् अपि अहम् एव। किम अत्र बहुना उक्तेन सद्[dvaita]्यते बुधैः[śuddhādvaita]म्यामाहुतावापः पुरुषवचसो भवन्ति [छां.उ.5[bhakti]-- तपामीति[advaita-bhakti]-- तपाम्यहमादित्यः सन् ततश्च तापवशादहं वर्षं पूर्ववृष्टिरूपं रसं पृथिव्या निगृह्णाम्याकर्षामि
- eva← evavocative singular neuter noun[advaita]अहम् अर्जुन[viśiṣṭādvaita]तपामि? ग्रीष्मादौ अहम्[śuddhādvaita]हि पिता हरिः[advaita-bhakti]कारस्याहमित्यनेन संबन्धः
- mṛti← mṛlocative singular masculine noun[advaita]मवष्टभ्य व्याचष्टे -- कैश्चिदिति[viśiṣṭādvaita]कारणाभिधायिमृत्युशब्दसहप्रयोगात् मृतिप्रतिबन्धकमात्रविषयोऽयममृतशब्दः सुधापरत्वे तु विषेण सह पठितव्यम् अमृतसहपाठाच्च मृत्
- us← unominative singular masculine noun
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]ित् रश्मिभिः उल्बणैः[viśiṣṭādvaita]अहम् एव उत्सृजामि। अमृतं च एव मृत्युः च येन जीवति लोको येन च म्रियते? तद् उभयम् अपि अहम् एव। किम अत्र बहुना उक्तेन सद्[dvaita]्यते बुधैः[śuddhādvaita]म्यामाहुतावापः पुरुषवचसो भवन्ति [छां.उ.5[bhakti]-- तपामीति[advaita-bhakti]-- तपाम्यहमादित्यः सन् ततश्च तापवशादहं वर्षं पूर्ववृष्टिरूपं रसं पृथिव्या निगृह्णाम्याकर्षामि
- sat← satnominative singular masculine noun[advaita]यस्य यत् संबन्धितया विद्यमानं तत्? तद्विपरीतम् असच्च एव अहम् अर्जुन। न पुनः अत्यन्तमेव असत् भगवान्? स्वयं कार्यकारणे वा[viśiṣṭādvaita]च अपि अहम् एव। सद् यद् वर्तते? असद् यद् अतीतम् अनागतं च? सर्वावस्थावस्थितचिदचिद्वस्तुशरीरतया तत्तत्प्रकारः अहम् एव अवस्[dvaita]कार्यमसत्कारणम्[bhakti]स्थूलं दृश्यम् असच्च सूक्ष्ममदृश्यम् एतत्सर्वमहमेवेति मत्वा मामेव बहुधा उपासत इति पूर्वेणैवान्वयः[advaita-bhakti]यत्संबन्धितया यद्विद्यते तत्तत्र सत्। असच्च यत्संबन्धितया तत्र विद्यते तत्तत्रासत्। एतत्सर्वमहमेव हे अर्जुन? तस्मात्सर्
- asat← asnominative singular neuter noun[advaita]भगवान्? स्वयं कार्यकारणे वा सदसती[viśiṣṭādvaita]च अपि अहम् एव। सद् यद् वर्तते? असद् यद् अतीतम् अनागतं च? सर्वावस्थावस्थितचिदचिद्वस्तुशरीरतया तत्तत्प्रकारः अहम् एव अवस्
- cās← canominative plural masculine noun
- ham← haaccusative singular masculine noun[advaita]आदित्यो भूत्वा कैश्चित् रश्मिभिः उल्बणैः[viśiṣṭādvaita]एव तपामि? ग्रीष्मादौ अहम् एव वर्षं निगृह्णामि तथा वर्षासु अपि च अहम् एव उत्सृजामि। अमृतं च एव मृत्युः च येन जीवति लोको
- arjuna← arjunavocative singular neuter noun[advaita]। न पुनः अत्यन्तमेव असत् भगवान्? स्वयं कार्यकारणे वा सदसती।।ये पूर्वोक्तैः निवृत्तिप्रकारैः एकत्वपृथक्त्वादिविज्ञानैः यज[advaita-bhakti]? तस्मात्सर्वात्मानं मां विदित्वा स्वस्वाधिकारानुसारेण बहुभिः प्रकारैर्मामेवोपासत इत्युपपन्नम्
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 9.19, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_9.19 · anandgiri_9.19
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_9.19 · vedantadeshika_9.19
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_9.19 · jayatirtha_9.19
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_9.19
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_9.19
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_9.19
Theme-list memberships (2)
Show all theme-lists this verse participates in
- अर्जुनwith 1.1, 2.2, 2.54, 3.1, 3.7, 3.36, …
- वासुदेवः सर्वम्with 4.24, 6.31, 6.35, 7.2, 7.4, 7.5, …