Chapter 3 (Karma-Yoga (The Yoga of Action)), verse 24
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
उत्सीदेयुर् इमे लोका न कुर्यां कर्म चेद् अहम् | संकरस्य च कर्ता स्याम् उपहन्याम् इमाः प्रजाः
utsīdeyur ime lokā na kuryāṃ karma ced aham | saṃkarasya ca kartā syām upahanyām imāḥ prajāḥ
Word-by-word
- utsīdeyus← utsad3rd person plural optative active verb
- im← iaccusative singular masculine noun
- e← alocative singular masculine noun[advaita]व कर्तव्य इत्याह[viśiṣṭādvaita]वम् एव सर्वे शिष्ट लोका मदाचारायत्तधर्मनिश्चया अकरणाद् एव उत्सीदेयुः नष्टा भवेयुः शास्त्रीयाचाराणाम् अपालनात् सर्वेषां श[bhakti]वमहमेव प्रजा उपहन्यां मलिनीकुर्याम्[advaita-bhakti]व मदनुवर्तिना त्वयानुष्ठेयो न स्वातन्त्र्येणान्य इत्यर्थः
- loka← lok2nd person singular imperative active verb[advaita]ाः लोकस्थितिनिमित्तस्य कर्मणः अभावात् न कुर्यां कर्म चेत् अहम्[viśiṣṭādvaita]ा मदाचारायत्तधर्मनिश्चया अकरणाद्[advaita-bhakti]स्थितिहेतोः कर्मणो लोपेनेमे सर्वे लोका उत्सीदेयुर्विनश्येयुः
- ās← anominative plural masculine noun
- na← navocative singular neuter noun[advaita]श्येयुः इमे सर्वे लोकाः लोकस्थितिनिमित्तस्य कर्मणः अभावात् न कुर्यां कर्म चेत् अहम्[viśiṣṭādvaita]चेत् कुर्याम् एवम्[bhakti]नश्येयुः[advaita-bhakti]ुवर्तित्वं मनुष्याणामुचितमेव अनुवर्तित्वे को दोष इत्यत आह अहमीश्वश्चेद्यदि कर्म न कुर्यां तदा मदनुवर्तिनां मन्वादीनामपि
- kuryām← kṛ1st person singular optative active verb[advaita]इत्यर्थः[viśiṣṭādvaita]एवम् एव सर्वे शिष्ट लोका मदाचारायत्तधर्मनिश्चया अकरणाद् एव उत्सीदेयुः नष्टा भवेयुः शास्त्रीयाचाराणाम् अपालनात् सर्वेषां
- karma← karmanvocative singular neuter noun[advaita]णः अभावात् न कुर्यां कर्म चेत् अहम्[viśiṣṭādvaita]न चेत् कुर्याम् एवम्[bhakti]लोपेन नश्येयुः[advaita-bhakti]न कुर्यां तदा मदनुवर्तिनां मन्वादीनामपि कर्मानुपपत्तेर्लोकस्थितिहेतोः कर्मणो लोपेनेमे सर्वे लोका उत्सीदेयुर्विनश्येयुः
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]ेत् अहम्[viśiṣṭādvaita]ितं कर्म न चेत् कुर्याम् एवम्[bhakti]वर्णसंकरो भवेत्तस्याप्यहमेव कर्ता स्यां भवेयम्[advaita-bhakti]ितमेव अनुवर्तित्वे को दोष इत्यत आह अहमीश्वश्चेद्यदि कर्म न कुर्यां तदा मदनुवर्तिनां मन्वादीनामपि कर्मानुपपत्तेर्लोकस्थित
- it← inominative singular masculine noun[advaita]यर्थः। मम ईश्वरस्य अननुरूपमापद्येत।।यदि पुनः अहमिव त्वं कृतार्थबुद्धिः आत्मवित् अन्यो वा तस्यापि आत्मनः कर्तव्याभावेऽपि[viśiṣṭādvaita]युक्तम्[advaita-bhakti]यत आह अहमीश्वश्चेद्यदि कर्म न कुर्यां तदा मदनुवर्तिनां मन्वादीनामपि कर्मानुपपत्तेर्लोकस्थितिहेतोः कर्मणो लोपेनेमे सर्वे
- aham← ahanominative singular neuter noun[advaita]। किञ्च संकरस्य च कर्ता स्याम् । तेन कारणेन उपहन्याम् इमाः प्रजाः । प्रजानामनुग्रहाय प्रवृत्तः उपहतिम् उपहननं कुर्याम्
- saṃkarasya← saṃskṛVibhakti.Sasthi singular masculine noun[advaita]च कर्ता स्याम् । तेन कारणेन उपहन्याम् इमाः प्रजाः । प्रजानामनुग्रहाय प्रवृत्तः उपहतिम् उपहननं कुर्याम् इत्यर्थः। मम ईश्[viśiṣṭādvaita]च कर्ता स्याम् अता एव इमाः प्रजा उपहन्याम्। एवम् एव त्वम् अपि शिष्टजनाग्रेसरपाण्डुतनयः युधिष्ठिरानुजः अर्जुनः सन् शिष्ट[advaita-bhakti]च कर्ताहमेव स्याम् तेन चेमाः सर्वाः प्रजा अहमेवोपहन्यां धर्मलोपेन विनाशयेयम्. कथंच प्रजानामनुग्रहार्थं प्रवृत्त ईश्वरोऽ
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]ेत् अहम्[viśiṣṭādvaita]ितं कर्म न चेत् कुर्याम् एवम्[bhakti]वर्णसंकरो भवेत्तस्याप्यहमेव कर्ता स्यां भवेयम्[advaita-bhakti]ितमेव अनुवर्तित्वे को दोष इत्यत आह अहमीश्वश्चेद्यदि कर्म न कुर्यां तदा मदनुवर्तिनां मन्वादीनामपि कर्मानुपपत्तेर्लोकस्थित
- kartā← kṛnominative singular masculine noun[advaita]स्याम्[viśiṣṭādvaita]स्याम् अता[bhakti]स्यां भवेयम्[advaita-bhakti]हमेव स्याम् तेन चेमाः सर्वाः प्रजा अहमेवोपहन्यां धर्मलोपेन विनाशयेयम्. कथंच प्रजानामनुग्रहार्थं प्रवृत्त ईश्वरोऽहं ताः स
- syām← as1st person singular optative active verb[advaita]। तेन कारणेन उपहन्याम् इमाः प्रजाः । प्रजानामनुग्रहाय प्रवृत्तः उपहतिम् उपहननं कुर्याम् इत्यर्थः। मम ईश्वरस्य अननुरूपमा[viśiṣṭādvaita]अता एव इमाः प्रजा उपहन्याम्। एवम् एव त्वम् अपि शिष्टजनाग्रेसरपाण्डुतनयः युधिष्ठिरानुजः अर्जुनः सन् शिष्टतया यदि ज्ञाननि[advaita-bhakti]तेन चेमाः सर्वाः प्रजा अहमेवोपहन्यां धर्मलोपेन विनाशयेयम्. कथंच प्रजानामनुग्रहार्थं प्रवृत्त ईश्वरोऽहं ताः सर्वा विनाशय
- upahanyām← upahan1st person singular optative active verb[advaita]इमाः प्रजाः[viśiṣṭādvaita]। एवम् एव त्वम् अपि शिष्टजनाग्रेसरपाण्डुतनयः युधिष्ठिरानुजः अर्जुनः सन् शिष्टतया यदि ज्ञाननिष्ठायाम् अधिकरोषि ततः त्वदाच
- im← iaccusative singular masculine noun
- ās← anominative plural masculine noun
- prajās← prajasnominative singular masculine noun
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 3.24, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_3.24 · anandgiri_3.24
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_3.24 · vedantadeshika_3.24
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_3.24 · jayatirtha_3.24
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_3.24
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_3.24
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_3.24
Theme-list memberships (12)
Show all theme-lists this verse participates in
- अतन्द्रितःwith 3.23
- अधो गच्छन्ति तामसाःwith 2.47, 3.23, 14.18
- उत्सीदेयुरिमे लोका न कुर्यां कर्म चेदहम्with 3.23
- प्रजाwith 1.1, 3.10, 10.6, 11.31, 11.39, 18.31
- प्रजाःwith 3.10, 3.11, 10.6
- मम वर्त्मानुवर्तन्ते मनुष्याः पार्थ सर्वशःwith 3.23, 4.11
- मा ते सङ्गोऽस्त्वकर्मणिwith 2.47, 3.8, 3.23, 12.11
- यदि ह्यहं न वर्तेयं जातु कर्मण्यतन्द्रितःwith 3.23
- वर्त एव च कर्मणिwith 3.22, 3.23
- विशेष बातwith 2.22, 2.24, 3.18, 3.21, 3.23
- संकरस्य च कर्ता स्यामुपहन्यामिमाः प्रजाःwith 3.23
- समाचरwith 3.9, 3.19, 3.23, 3.26