Bhagavad Gītā Chapter 18, Verse 54: Krishna to ArjunaMokṣa-Sannyāsa-Yoga

Bhagavad Gītā 18.54Chapter 18 · Mokṣa-Sannyāsa-Yoga · KrishnaArjuna · anuṣṭubh
ब्रह्मभूतः प्रसन्नात्मा न शोचति न काङ्क्षति
समः सर्वेषु भूतेषु मद्भक्तिं लभते पराम्
brahmabrahman(53 verses)compound (compound member)Brahman (the Absolute); also: the Veda; sacred utterancebhūtaḥ√bhū(51 verses)nominative masculine singular participle nounto be, become; the earth (verbal root / noun) prasannpra-√sad(6 verses)compound participle (compound member)to be gracious, become clear (pra- + √sad)ātmāātman(114 verses)nominative masculine singular nounthe Self, soul; one's own self nana(252 verses)not (negation particle) śocati√śuc(4 verses)present indicative 3rd person singular verbto grieve (verbal root)attested in commentariesadvaita, किञ्चित् अर्थवैकल्यम्, आत्मनः वैगुण्यं वा उद्दिश्य न शोचति न संतप्यते न काङ्क्षति, न हि अप्राप्तविषयाकाङ्क्षा ब्रह्मविviśiṣṭādvaitaन कञ्चन काङ्क्षतिbhakti। न चाप्राप्तं काङ्क्षति देहाद्यभिमानाभावात्। अतएव सर्वेष्वपि भूतेषु समः सन् रागद्वेषादिकृतविक्षेपाभावात्सर्वभूतेषु मद्भadvaita-bhaktiनष्टं, न,काङ्क्षत्यप्राप्तम् nana(252 verses)not (negation particle) kāṅkṣati√kāṅkṣ(7 verses)present indicative 3rd person singular verbto desire, long for (verbal root)attested in commentariesadvaita, न हि अप्राप्तविषयाकाङ्क्षा ब्रह्मविदः उपपद्यते अतः ब्रह्मभूतस्य अयं स्वभावः अनूद्यते -- न शोचति न काङ्क्षति इतिviśiṣṭādvaitaअपि तु मद्व्यतिरिक्तेषु सर्वेषु भूतेषु अनादरणीयतायां समो निखिलं वस्तुजातं तृणवत् मन्यमानो मद्भक्तिं लमते पराम्bhaktiदेहाद्यभिमानाभावात्
samaḥsama(27 verses)nominative masculine singular nounequal, same, even-minded sarveṣusarva(138 verses)locative neuter plural nounall, entireattested in commentariesadvaitaभूतेषु, आत्मौपम्येन सर्वभूतेषु सुखं दुःखं वा सममेव पश्यति इत्यर्थःviśiṣṭādvaitaभूतेषु अनादरणीयतायां समो निखिलं वस्तुजातं तृणवत् मन्यमानो मद्भक्तिं लमते पराम्advaita-bhaktiभूतेष्वात्मौपम्येन सर्वत्र सुखं दुःखं bhūteṣubhūta(67 verses)locative neuter plural nounbeing, creature; element; past, goneattested in commentariesadvaita, आत्मौपम्येन सर्वभूतेषु सुखं दुःखं वा सममेव पश्यति इत्यर्थःviśiṣṭādvaitaअनादरणीयतायां समो निखिलं वस्तुजातं तृणवत् मन्यमानो मद्भक्तिं लमते पराम्bhaktiसमः सन् रागद्वेषादिकृतविक्षेपाभावात्सर्वभूतेषु मद्भावनालक्षणां परां मद्भक्तिं लभते madmad(383 verses)compound (compound member)I, me (1st person pronoun stem); also: to rejoice (verbal root)bhaktiṃbhakti(13 verses)accusative feminine singular noundevotion, loving surrender labhate√labh(14 verses)present indicative 3rd person singular verbto obtain, get (verbal root)attested in commentariesadvaita, चतुर्विधा भजन्ते माम् (गीता 7viśiṣṭādvaita।तत्फलम् आह --śuddhādvaita, आत्मारामाश्च मुनयो निर्ग्रन्था अप्युरुक्रमेadvaita-bhaktiपरां श्रेष्ठामव्यवधानेन साक्षात्कारफलां, चतुर्विधा भजन्ते मामित्यत्रोक्तस्य भक्तिचतुष्टयस्यान्त्यां ज्ञानलक्षणमिति वा parāmpara(58 verses)accusative feminine singular nounhighest, supreme, beyond, otherattested in commentariesadvaitaउत्तमां ज्ञानलक्षणां चतुर्थीं लभते, चतुर्विधा भजन्ते माम् (गीता 7viśiṣṭādvaita। (गीता 7।5) इति हि स्वशेषता उक्ता। प्रसन्नात्मा क्लेशकर्मादिभिः अकलुषस्वरूपो मद्व्यतिरिक्तं न कञ्चन भूतविशेषं प्रति शोच
spokensingle-voice recital; rendered via IndicF5 conditioned on a Sanskrit reference clip
meaning

Settled in the self, serene, free of grief and craving, you hold all beings with an equal heart, and from that ground supreme devotion to me arises.