Chapter 16 (Daivāsura-Sampad-Vibhāga-Yoga (The Yoga of Distinction Between Divine and Demonic Endowments)), verse 6
Krishna → Arjuna · vocative: Pārtha · meter: anuṣṭubh
द्वौ भूत-सर्गौ लोके ऽस्मिन् दैव आसुर एव च | दैवो विस्तरशः प्रोक्त आसुरं पार्थ मे शृणु
dvau bhūta-sargau loke 'smin daiva āsura eva ca | daivo vistaraśaḥ prokta āsuraṃ pārtha me śṛṇu
Word-by-word
- dvau← dvanominative dual masculine noun[advaita]द्विसंख्याकौ भूतसर्गौ भूतानां मनुष्याणां सर्गौ सृष्टी भूतसर्गौ सृज्येतेति सर्गौ भूतान्येव सृज्यमानानि दैवासुरसंपद्द्वयय[viśiṣṭādvaita]द्विविधौ? दैवः[śuddhādvaita]भूतसर्गाविति[bhakti]द्विप्रकारौ भूतानां सर्गौ मे मद्वचनाच्छृणु[advaita-bhakti]द्विप्रकारावेव भूतसर्गौ मनुष्यसर्गौ भवतः
- bhūta← bhūvocative singular masculine noun[advaita]सर्गौ भूतानां मनुष्याणां सर्गौ सृष्टी भूतसर्गौ सृज्येतेति सर्गौ भूतान्येव सृज्यमानानि दैवासुरसंपद्द्वययुक्तानि इति द्वौ[viśiṣṭādvaita]ानां सर्गौ द्वौ द्विविधौ? दैवः[śuddhādvaita]सर्गाविति[bhakti]ानां सर्गौ मे मद्वचनाच्छृणु[advaita-bhakti]ा शास्त्रनिषिद्धक्रियोन्मुखत्वेन सामान्यात्कामोपभोगप्राधान्यप्राणिहिंसाप्राधान्याभ्यां क्वचिद्भेदेन व्यपदेशोपपत्तेः मानु
- sargau← sṛjnominative dual masculine noun[advaita]भूतानां मनुष्याणां सर्गौ सृष्टी भूतसर्गौ सृज्येतेति सर्गौ भूतान्येव सृज्यमानानि दैवासुरसंपद्द्वययुक्तानि इति द्वौ भूतसर[viśiṣṭādvaita]द्वौ द्विविधौ? दैवः[śuddhādvaita]दैव आसुरश्चेति[bhakti]मे मद्वचनाच्छृणु[advaita-bhakti]मनुष्यसर्गौ भवतः
- loke← lok1st person singular present indicative active verb[advaita]अस्मिन्? संसारे इत्यर्थः? सर्वेषां द्वैविध्योपपत्तेः[viśiṣṭādvaita]कर्मकराणां भूतानां सर्गौ द्वौ द्विविधौ? दैवः[śuddhādvaita]देवमायांशानां भूतानां द्वौ सर्गौ दैव आसुरश्चेति[advaita-bhakti]सर्वस्मिन्नपि संसारमार्गे द्वौ द्विप्रकारावेव भूतसर्गौ मनुष्यसर्गौ भवतः
- as← anominative singular masculine noun[advaita]मिन्? संसारे इत्यर्थः? सर्वेषां द्वैविध्योपपत्तेः[viśiṣṭādvaita]मिन् कर्म लोके कर्मकराणां भूतानां सर्गौ द्वौ द्विविधौ? दैवः[śuddhādvaita]मिन् लोके देवमायांशानां भूतानां द्वौ सर्गौ दैव आसुरश्चेति[advaita-bhakti]िमँल्लोके सर्वस्मिन्नपि संसारमार्गे द्वौ द्विप्रकारावेव भूतसर्गौ मनुष्यसर्गौ भवतः
- min← mindnominative singular masculine noun[advaita]? संसारे इत्यर्थः? सर्वेषां द्वैविध्योपपत्तेः[viśiṣṭādvaita]कर्म लोके कर्मकराणां भूतानां सर्गौ द्वौ द्विविधौ? दैवः[śuddhādvaita]लोके देवमायांशानां भूतानां द्वौ सर्गौ दैव आसुरश्चेति[advaita-bhakti]नपि संसारमार्गे द्वौ द्विप्रकारावेव भूतसर्गौ मनुष्यसर्गौ भवतः
- daiva← daivavocative singular neuter noun[advaita]ासुरसंपद्द्वययुक्तानि इति द्वौ भूतसर्गौ इति उच्येते? द्वया ह वै प्राजापत्या देवाश्चासुराश्च (बृह0 उ 0 1[viśiṣṭādvaita]ः च आसुरः च इति। सर्गः उत्पत्तिः? प्राचीनपुण्यपापरूपकर्मवशाद् भगवदाज्ञानुवृत्तितद्विपरीतकरणाय उत्पत्तिकाले एव विभागेन भू[śuddhādvaita]आसुरश्चेति[advaita-bhakti]आसुरश्च नतु राक्षसो मानुषो वाऽधिकः सर्गोऽस्तीत्यर्थः
- āsura← āsuravocative singular neuter noun[advaita]एव च। उक्तयोरेव पुनः अनुवादे प्रयोजनम् आह -- दैवः भूतसर्गः अभयं सत्त्वसंशुद्धिः (गीता 16।1) इत्यादिना विस्तरशः विस्तरप्[viśiṣṭādvaita]ः च इति। सर्गः उत्पत्तिः? प्राचीनपुण्यपापरूपकर्मवशाद् भगवदाज्ञानुवृत्तितद्विपरीतकरणाय उत्पत्तिकाले एव विभागेन भूतानि उत्[śuddhādvaita]श्चेति[bhakti]ीसंपत्सर्वात्मना वर्जयितव्येत्येतदर्थमासुरीं संपदं प्रपञ्चयितुमाह -- द्वाविति[advaita-bhakti]श्च नतु राक्षसो मानुषो वाऽधिकः सर्गोऽस्तीत्यर्थः
- eva← evavocative singular neuter noun[advaita]च। उक्तयोरेव पुनः अनुवादे प्रयोजनम् आह -- दैवः भूतसर्गः अभयं सत्त्वसंशुद्धिः (गीता 16।1) इत्यादिना विस्तरशः विस्तरप्रका[viśiṣṭādvaita]विभागेन भूतानि उत्पद्यन्ते इत्यर्थः[śuddhādvaita]च इत्यनेनाधुना तु दैवेऽप्यासुरभावोदयकाल आयात इति द्योतयति। अत्रेदं तत्त्वमुक्तम् -- द्वौ भूतसर्गावित्युक्तेः प्रवाहोऽपि[advaita-bhakti]देवा ज्यायसा असुरा इति दमदानदयाविधिः इति
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]्येते? द्वया ह वै प्राजापत्या देवाश्चासुराश्च (बृह0 उ 0 1[viśiṣṭādvaita]आसुरः[śuddhādvaita]ेति।एव च इत्यनेनाधुना तु दैवेऽप्यासुरभावोदयकाल आयात इति द्योतयति। अत्रेदं तत्त्वमुक्तम् -- द्वौ भूतसर्गावित्युक्तेः प्रव[bhakti]यितुमाह -- द्वाविति[advaita-bhakti]िद्भेदेन व्यपदेशोपपत्तेः मानुषी तु प्रकृतिस्तृतीया पृथगस्ति
- daivas← daivanominative singular masculine noun
- vistaraśas← vistaraśasnominative singular masculine noun
- prokta← pravacvocative singular masculine noun[advaita]ः कथितः? न तु आसुरः विस्तरशः अतः तत्परिवर्जनार्थम् आसुरं पार्थ? मे मम वचनात् उच्यमानं विस्तरशः श्रृणु अवधारय[viśiṣṭādvaita]ः। देवानां मदाज्ञानुवर्तिशीलानाम् उत्पत्तिः यदाचारकरणार्था स आचारः कर्मयोगज्ञानयोगभक्तियोगरूपो विस्तरशः प्रोक्तः। असुराण[śuddhādvaita]एवेत्यतस्त्वमादौ मत्त आसुरं शृणु अवधारय[advaita-bhakti]ः स्थितप्रज्ञलक्षणे द्वितीये? भक्तिलक्षणे द्वादशे? ज्ञानलक्षणे,त्रयोदशे? गुणातीतलक्षणे चतुर्दशे? इह चाभयमित्यादिना
- āsuram← āsuraaccusative singular masculine noun
- pārtha← pārthavocative singular masculine noun[advaita]? मे मम वचनात् उच्यमानं विस्तरशः श्रृणु अवधारय[viśiṣṭādvaita][9।13] इत्यादिभिर्ज्ञानयोगकर्मयोगभक्तियोगनिष्ठाः पुरुषा निर्दिष्टाः तथापि तत्कर्तव्यप्रपञ्चन एव तत्रापि तात्पर्यम् अतोऽ[advaita-bhakti]ेति संबन्धसूचनेनानुपेक्षणीयतां दर्शयति
- me← mālocative singular neuter noun[advaita]मम वचनात् उच्यमानं विस्तरशः श्रृणु अवधारय[viśiṣṭādvaita]श्रृणु? मम सकाशाच्छृणु[bhakti]मद्वचनाच्छृणु[advaita-bhakti]वान्तर्भवतीति युक्तमुक्तं दौ भूतसर्गाविति
- śṛṇu← śru2nd person singular imperative active verb[śuddhādvaita]अवधारय[advaita-bhakti]सौहार्दमवधारय
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 16.6, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_16.6 · anandgiri_16.6
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_16.6 · vedantadeshika_16.6
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_16.6 · jayatirtha_16.6
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_16.6
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_16.6
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_16.6
Theme-list memberships (1)
Show all theme-lists this verse participates in
- पार्थwith 1.25, 1.26, 1.28, 1.29, 1.30, 2.3, …