Bhagavad Gītā Chapter 2, Verse 69: Krishna to Arjuna — Sāṅkhya-Yoga
Bhagavad Gītā 2.69
या निशा सर्वभूतानां तस्यां जागर्ति संयमी ।
यस्यां जाग्रति भूतानि सा निशा पश्यतो मुनेः ॥
yā← yad(218 verses)nominative feminine singular nounwhich, who (relative pronoun) niśā← niśā(2 verses)nominative feminine singular nounnightattested in commentariesadvaitaरात्रिः सर्वपदार्थानामविवेककरी तमःस्वभावत्वात् सर्वभूतानां सर्वेषां भूतानाम्viśiṣṭādvaitaनिशा इव अप्रकाशिकाdvaitaपरमेश्वरस्वरूपलक्षणाbhaktiनिशेव निशा आत्मनिष्ठा आत्माज्ञानध्वान्तावृतमतीनां तस्यां दर्शनादिव्यवहाराभावात् तस्यामात्मनिष्ठायां संयमी निगृहीतेन्द्रadvaita-bhaktiतां प्रत्यप्रकाशरूपत्वात्तस्यां ब्रह्मविद्यालक्षणायां सर्वभूतनिशायां जागर्ति अज्ञाननिद्रायाः प्रबुद्धः सन्सावधानो वर्तत sarva← sarva(138 verses)compound (compound member)all, entire-bhūtānāṃ← bhūta(67 verses)genitive neuter plural nounbeing, creature; element; past, gone tasyāṃ← tad(305 verses)locative feminine singular nounthat (distal demonstrative); also 3rd-person pronoun jāgarti← √jāgṛ(3 verses)present indicative 3rd person singular verbto be awake, watchful (verbal root)attested in commentariesadvaitaसंयमी संयमवान् जितेन्द्रियो योगीत्यर्थःviśiṣṭādvaitaआत्मानम् अवलोकयन् आस्ते इत्यर्थःdvaitaसम्यगापरोक्ष्येण पश्यति परमात्मानमित्यर्थःśuddhādvaita। यस्यां च शब्दादिविषयिण्याम्। एवं विलक्षणलक्षणो मुनिर्दर्शितः।bhaktiप्रबुध्यते यस्यां तु विषयबुद्ध्या भूतानि जाग्रति प्रबुद्ध्यन्ते सा आत्मतत्त्वं पश्यतो मुनेर्निशाadvaita-bhaktiअज्ञाननिद्रायाः प्रबुद्धः सन्सावधानो वर्तते saṃyamī← saṃyaminnominative masculine singular noun(saṃyam + -in: to restrain)attested in commentariesadvaitaसंयमवान् जितेन्द्रियो योगीत्यर्थःviśiṣṭādvaitaप्रसन्नमना जागर्ति आत्मानम् अवलोकयन् आस्ते इत्यर्थःśuddhādvaitaजागर्तिbhaktiनिगृहीतेन्द्रियो जागर्ति प्रबुध्यते यस्यां तु विषयबुद्ध्या भूतानि जाग्रति प्रबुद्ध्यन्ते सा आत्मतत्त्वं पश्यतो मुनेर्निadvaita-bhaktiइन्द्रियसंयमवान् स्थितप्रज्ञ इत्यर्थः
yasyāṃ← yad(218 verses)locative feminine singular nounwhich, who (relative pronoun) jāgrati← √jāgṛ(3 verses)present indicative 3rd person plural verbto be awake, watchful (verbal root)attested in commentariesadvaitaइति उच्यन्ते यस्यां निशायां प्रसुप्ता इव स्वप्नदृशः सा निशा अविद्यारूपत्वात् परमार्थतत्त्वं पश्यतो मुनेःviśiṣṭādvaitaप्रबुद्धानि भवन्ति सा शब्दादिविषया बुद्धिः आत्मानं पश्यतो मुनेः निशा इव अप्रकाशिका भवतिdvaitaतस्यां निशायामिव सुप्तः प्रायो न जानातिbhaktiप्रबुद्ध्यन्ते सा आत्मतत्त्वं पश्यतो मुनेर्निशाadvaita-bhaktiस्वप्नवद्व्यवहरन्ति सा निशा न प्रकाशत आत्मतत्त्वं पश्यतोऽपरोक्षतया मुनेः स्थितप्रज्ञस्य bhūtāni← bhūta(67 verses)nominative neuter plural nounbeing, creature; element; past, goneattested in commentariesadvaitaजाग्रति इति उच्यन्ते यस्यां निशायां प्रसुप्ता इव स्वप्नदृशः सा निशा अविद्यारूपत्वात् परमार्थतत्त्वं पश्यतो मुनेःviśiṣṭādvaitaजाग्रति प्रबुद्धानि भवन्ति सा शब्दादिविषया बुद्धिः आत्मानं पश्यतो मुनेः निशा इव अप्रकाशिका भवतिdvaitaजाग्रति तस्यां निशायामिव सुप्तः प्रायो न जानातिbhaktiजाग्रति प्रबुद्ध्यन्ते सा आत्मतत्त्वं पश्यतो मुनेर्निशाadvaita-bhaktiजाग्रति स्वप्नवद्व्यवहरन्ति सा निशा न प्रकाशत आत्मतत्त्वं पश्यतोऽपरोक्षतया मुनेः स्थितप्रज्ञस्य sā← tad(305 verses)nominative feminine singular nounthat (distal demonstrative); also 3rd-person pronoun niśā← niśā(2 verses)nominative feminine singular nounnightattested in commentariesadvaitaरात्रिः सर्वपदार्थानामविवेककरी तमःस्वभावत्वात् सर्वभूतानां सर्वेषां भूतानाम्viśiṣṭādvaitaनिशा इव अप्रकाशिकाdvaitaपरमेश्वरस्वरूपलक्षणाbhaktiनिशेव निशा आत्मनिष्ठा आत्माज्ञानध्वान्तावृतमतीनां तस्यां दर्शनादिव्यवहाराभावात् तस्यामात्मनिष्ठायां संयमी निगृहीतेन्द्रadvaita-bhaktiतां प्रत्यप्रकाशरूपत्वात्तस्यां ब्रह्मविद्यालक्षणायां सर्वभूतनिशायां जागर्ति अज्ञाननिद्रायाः प्रबुद्धः सन्सावधानो वर्तत paśy← dṛś(41 verses)genitive masculine singular present participle verbto see (verbal root)ato muneḥ← muni(8 verses)genitive masculine singular nounsage, silent ascetic (from √man 'think')attested in commentariesadvaita।। अतः कर्माणि अविद्यावस्थायामेव चोद्यन्ते न विद्यावस्थायाम्। विद्यायां हि सत्याम् उदिते सवितरि शार्वरमिव तमः प्रणाशमुपगviśiṣṭādvaitaनिशा इव अप्रकाशिका भवतिdvaitaइति कथं इत्यत आह पश्यत इतिadvaita-bhaktiस्थितप्रज्ञस्य
spoken
What is night for all creatures, the disciplined sage stays awake in; what all creatures are awake to is night for the sage who sees.