Chapter 2 (Sāṅkhya-Yoga (The Yoga of Knowledge)), verse 15
Krishna → Arjuna · vocative: Puruṣarṣabha · meter: anuṣṭubh
यं हि न व्यथयन्त्य् एते पुरुषं पुरुषर्षभ | सम-दुःख-सुखं धीरं सो ऽमृतत्वाय कल्पते
yaṃ hi na vyathayanty ete puruṣaṃ puruṣarṣabha | sama-duḥkha-sukhaṃ dhīraṃ so 'mṛtatvāya kalpate
Word-by-word
- yam← īaccusative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]इत्यर्थः[dvaita]अस्य पूर्वकक्ष्यागतत्वादित्याशङ्क्य तदुपायप्रदर्शनार्थं पूर्वावस्थानुवादोऽयमिति क्रमेण पृच्छापूर्वकमाशयमाह कथमि ति[advaita-bhakti]तथाच तद्व्यतिरिक्ते तद्भासके भोक्तरि मानाभावान्नाममात्रे विवादः स्यात् तदभ्युपगमे
- hi← hinominative singular masculine noun[advaita]पुरुषं समे दुःखसुखे यस्य तं समदुःखसुखं सुखदुःखप्राप्तौ हर्षविषादरहितं धीरं धीमन्तं न व्यथयन्ति न चालयन्ति नित्यात्मदर्श[viśiṣṭādvaita]तफलं कुर्वाणं तदन्तर्गताः शस्त्रपातादिमृढुक्रूरस्पर्शा न व्यथयन्ति स[advaita-bhakti]मा ब्राह्मणस्य न कर्मणा वर्धते नो कनीयान् इति श्रुत्या वृद्धिकनीयस्तारूपयोः सुखदुःखयोः प्रतिषेधात्
- na← navocative singular neuter noun[advaita]्तं न व्यथयन्ति न चालयन्ति नित्यात्मदर्शनाद् एते यथोक्ताः शीतोष्णादयः स नित्यात्मस्वरूपदर्शननिष्ठो द्वन्द्वसहिष्णुः अमृत[viśiṣṭādvaita]ीयदुःखं सुखवन्मन्यमानम् अमृतत्वसाधनतया स्ववर्णोचितं युद्धादिकर्म अनभिसंहितफलं कुर्वाणं तदन्तर्गताः शस्त्रपातादिमृढुक्रूर[dvaita]माह यं हीति[śuddhādvaita]मेवाऽमृतत्वे[bhakti]ादपि तत्सहनमेवोचितं महाफलत्वादित्याह यमिति[advaita-bhakti]न्वन्तःकरणस्य सुखदुःखाद्याश्रयत्वे तस्यैव कर्तृत्वेन भोक्तृत्वेन
- vyathayanti← vyāthivocative singular feminine noun[advaita]न चालयन्ति नित्यात्मदर्शनाद् एते यथोक्ताः शीतोष्णादयः स नित्यात्मस्वरूपदर्शननिष्ठो द्वन्द्वसहिष्णुः अमृतत्वाय अमृतभावाय[viśiṣṭādvaita]स एव अमृतत्वं साधयति न त्वादृशो दुःखासहिष्णुः इत्यर्थः। अतः आत्मनां नित्यत्वाद् एतावद् अत्र कर्तव्यम् इत्यर्थः। यत्तु आ[dvaita]। पुरिशयमेव सन्तं शरीरसम्बधाभावे सर्वेषां व्यथाभावात्पुरुषमिति विशेषणम्। कथं न व्यथयन्ति समदुःखसुखत्वात् तत्कथं धैर्येण।[śuddhādvaita]धीरं सोऽमृतत्वाय क्षमो भवति[bhakti]नाभिभवन्ति[advaita-bhakti]परमार्थतो न विकुर्वन्ति सर्वविकारभासकत्वेन विकारायोग्यत्वात्सूर्यो यथा सर्वलोकस्य चक्षुर्न लिप्यते चाक्षुषैर्बाह्यदोषैः
- a← avocative singular masculine noun[advaita]मृतत्वाय अमृतभावाय मोक्षायेत्यर्थः कल्पते समर्थो भवति[viśiṣṭādvaita]वर्जनीयदुःखं सुखवन्मन्यमानम् अमृतत्वसाधनतया स्ववर्णोचितं युद्धादिकर्म अनभिसंहितफलं कुर्वाणं तदन्तर्गताः शस्त्रपातादिमृढु[dvaita]तः प्रयोजनमाह यं हीति[bhakti]मृतत्वाय मोक्षाय कल्पते योग्यो भवति[advaita-bhakti]न्तःकरणस्य सुखदुःखाश्रयत्वेन बद्धत्वात् आत्मनश्च तद्व्यतिरिक्तस्य मुक्तत्वादित्याशङ्कामर्जुनस्यापनेतुमाह भगवान् यं स्वप्
- ite← itivocative singular feminine noun
- puruṣam← puruṣaaccusative singular masculine noun
- puruṣarṣabha← puruṣarṣabhavocative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]इति विपरीतकाक्वा[advaita-bhakti]ेति संबोधयन्स्वप्रकाशचैतन्यरूपत्वेन पुरुषत्वं परमानन्दरूपत्वेन चात्मन ऋषभत्वं सर्वद्वैतापेक्षया श्रेष्ठत्वमजानन्नेव शोचस
- sama← samvocative singular masculine noun[advaita]े दुःखसुखे यस्य तं समदुःखसुखं सुखदुःखप्राप्तौ हर्षविषादरहितं धीरं धीमन्तं न व्यथयन्ति न चालयन्ति नित्यात्मदर्शनाद् एते य[viśiṣṭādvaita]परिमाणत्वादिभ्रमं[dvaita]्बधाभावे सर्वेषां व्यथाभावात्पुरुषमिति विशेषणम्[bhakti]े सुख दुःखे यस्य तम्[advaita-bhakti]दुःखसुखं समे दुःखसुखे अनात्मधर्मतया भास्यतया
- dus← dusnominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]पर्शस्याप्युपाद्रानात्
- kha← khanvocative singular neuter noun[advaita]सुखे यस्य तं समदुःखसुखं सुखदुःखप्राप्तौ हर्षविषादरहितं धीरं धीमन्तं न व्यथयन्ति न चालयन्ति नित्यात्मदर्शनाद् एते यथोक्ता[viśiṣṭādvaita]ं सुखवन्मन्यमानम् अमृतत्वसाधनतया स्ववर्णोचितं युद्धादिकर्म अनभिसंहितफलं कुर्वाणं तदन्तर्गताः शस्त्रपातादिमृढुक्रूरस्पर्श[dvaita]सुखत्वात् तत्कथं धैर्येण[bhakti]दुःखे यस्य तम्[advaita-bhakti]दुःखाद्याश्रयत्वे तस्यैव कर्तृत्वेन भोक्तृत्वेन
- sukham← sukhamnominative singular masculine noun
- dhīram← dhīraaccusative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]इति पदम्
- sas← sanominative singular masculine noun
- am← aaccusative singular masculine noun
- ṛt← ṛnominative singular masculine noun
- at← adnominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]र कर्तव्यम् इत्यर्थः[advaita-bhakti]रायं पुरुषः स्वयंज्योतिर्भवति इति श्रुतेः
- vāya← vāvocative singular masculine noun[advaita]अमृतभावाय मोक्षायेत्यर्थः कल्पते समर्थो भवति[viśiṣṭādvaita]ः धैर्याद्यभावनिमित्ताकीर्त्यादिप्रसङ्गश्च स्यादिति भावः[dvaita]ाभिमानत्यागेनेत्येतदाशङ्कापरिहारायेति शेषः[śuddhādvaita]क्षमो भवति[bhakti]मोक्षाय कल्पते योग्यो भवति[advaita-bhakti]मोक्षाय कल्पते
- kalpate← kṛp3rd person singular present indicative active verb[advaita]समर्थो भवति[bhakti]योग्यो भवति[advaita-bhakti]। योग्यो भवतीत्यर्थः। यदि ह्यात्मा स्वाभाविकबन्धाश्रयः स्यात्तदा स्वाभाविकधर्माणां धर्मिनिवृत्तिमन्तरेणानिवृत्तेर्न कदाप
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 2.15, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_2.15 · anandgiri_2.15
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_2.15 · vedantadeshika_2.15
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_2.15 · jayatirtha_2.15
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_2.15
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_2.15
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_2.15
Theme-list memberships (1)
Show all theme-lists this verse participates in
- पुरुषwith 1.1, 2.16, 2.21, 2.60, 7.11, 8.1, …