Chapter 16 (Daivāsura-Sampad-Vibhāga-Yoga (The Yoga of Distinction Between Divine and Demonic Endowments)), verse 20
Krishna → Arjuna · vocative: Kaunteya · meter: anuṣṭubh
आसुरीं योनिम् आपन्ना मूढा जन्मनि जन्मनि | माम् अप्राप्यैव कौन्तेय ततो यान्त्य् अधमां गतिम्
āsurīṃ yonim āpannā mūḍhā janmani janmani | mām aprāpyaiva kaunteya tato yānty adhamāṃ gatim
Word-by-word
- āsus← as3rd person plural perfect active verb
- īm← īaccusative singular masculine noun
- yonim← yoniaccusative singular masculine noun[advaita]आपन्नाः प्रतिपन्नाः मूढाः अविवेकिनः जन्मनि जन्मनि प्रतिजन्म तमोबहुलास्वेव योनिषु जायमानाः अधो गच्छन्तो मूढाः माम् ईश्वर
- āpannā← āpadnominative singular feminine noun[advaita]ः प्रतिपन्नाः मूढाः अविवेकिनः जन्मनि जन्मनि प्रतिजन्म तमोबहुलास्वेव योनिषु जायमानाः अधो गच्छन्तो मूढाः माम् ईश्वरम् अप्र
- mūḍhā← muhnominative singular feminine noun[advaita]ः अविवेकिनः जन्मनि जन्मनि प्रतिजन्म तमोबहुलास्वेव योनिषु जायमानाः अधो गच्छन्तो मूढाः माम् ईश्वरम् अप्राप्य अनासाद्य[viśiṣṭādvaita]मद्विपरीतज्ञानाः माम् अप्राप्य एव,अस्ति भगवान् वासुदेवः सर्वेश्वरः इति ज्ञानम् अप्राप्य ततः ततो जन्मनः अधमाम्[advaita-bhakti]स्तमोबहुलत्वेनाविवेकिनःस्ततस्तस्मादपि यान्त्यधमां गतिं निकृष्टतमां गतिम्
- janmani← janmanlocative singular neuter noun[advaita]जन्मनि प्रतिजन्म तमोबहुलास्वेव योनिषु जायमानाः अधो गच्छन्तो मूढाः माम् ईश्वरम् अप्राप्य अनासाद्य[viśiṣṭādvaita]जन्मनि मूढा मद्विपरीतज्ञानाः माम् अप्राप्य एव,अस्ति भगवान् वासुदेवः सर्वेश्वरः इति ज्ञानम् अप्राप्य ततः ततो जन्मनः अधमा[advaita-bhakti]जन्मनि प्रतिजन्म मूढास्तमोबहुलत्वेनाविवेकिनःस्ततस्तस्मादपि यान्त्यधमां गतिं निकृष्टतमां गतिम्
- janmani← janmanlocative singular neuter noun[advaita]जन्मनि प्रतिजन्म तमोबहुलास्वेव योनिषु जायमानाः अधो गच्छन्तो मूढाः माम् ईश्वरम् अप्राप्य अनासाद्य[viśiṣṭādvaita]जन्मनि मूढा मद्विपरीतज्ञानाः माम् अप्राप्य एव,अस्ति भगवान् वासुदेवः सर्वेश्वरः इति ज्ञानम् अप्राप्य ततः ततो जन्मनः अधमा[advaita-bhakti]जन्मनि प्रतिजन्म मूढास्तमोबहुलत्वेनाविवेकिनःस्ततस्तस्मादपि यान्त्यधमां गतिं निकृष्टतमां गतिम्
- mām← māVibhakti.Sasthi plural neuter noun[advaita]ईश्वरम् अप्राप्य अनासाद्य[viśiṣṭādvaita]अप्राप्य एव,अस्ति भगवान् वासुदेवः सर्वेश्वरः इति ज्ञानम् अप्राप्य ततः ततो जन्मनः अधमाम्
- aprāpya← aprāpyavocative singular neuter noun[advaita]अनासाद्य[viśiṣṭādvaita]एव,अस्ति भगवान् वासुदेवः सर्वेश्वरः इति ज्ञानम् अप्राप्य ततः ततो जन्मनः अधमाम्
- eva← evavocative singular neuter noun[advaita]हे कौन्तेय? ततः तस्मादपि यान्ति अधमां गतिं निकृष्टतमां गतिम्। माम् अप्राप्यैव इति न मत्प्राप्तौ काचिदपि आशङ्का अस्ति? अ[viśiṣṭādvaita],अस्ति भगवान् वासुदेवः सर्वेश्वरः इति ज्ञानम् अप्राप्य ततः ततो जन्मनः अधमाम्[śuddhādvaita]कारेण मत्प्राप्त्युपायभूतसन्मार्गप्राप्तिरपि नास्ति तेषां कुतः पुनर्मत्प्राप्तिः ततोऽन्धन्तमो मायैवाधमगतिरित्युक्तम्[advaita-bhakti]कारस्तिर्यक्स्थावरादिषु वेदमार्गप्राप्यस्वरूपायोग्यतां दर्शयति
- kaunteya← kaunteyavocative singular masculine noun[advaita]? ततः तस्मादपि यान्ति अधमां गतिं निकृष्टतमां गतिम्[advaita-bhakti]ेति निजसंबन्धकथनेन त्वमितो निस्तीर्ण इति सूचयति
- tatas← tatasnominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]ततो जन्मन इति[advaita-bhakti]तस्मादपि यान्त्यधमां गतिं निकृष्टतमां गतिम्
- yānti← yāvocative singular feminine noun[advaita]अधमां गतिं निकृष्टतमां गतिम्[viśiṣṭādvaita]।अस्य आसुरस्वभावस्य आत्मनाशस्य मूलहेतुम् आह --[śuddhādvaita]। एवकारेण मत्प्राप्त्युपायभूतसन्मार्गप्राप्तिरपि नास्ति तेषां कुतः पुनर्मत्प्राप्तिः ततोऽन्धन्तमो मायैवाधमगतिरित्युक्तम्
- adhamām← adhamaaccusative singular feminine noun[viśiṣṭādvaita]एव गतिं यान्ति।अस्य आसुरस्वभावस्य आत्मनाशस्य मूलहेतुम् आह --
- gatim← gamaccusative singular masculine noun[advaita]। माम् अप्राप्यैव इति न मत्प्राप्तौ काचिदपि आशङ्का अस्ति? अतः मच्छिष्टसाधुमार्गम् अप्राप्य इत्यर्थः।।सर्वस्या आसुर्याः स[advaita-bhakti]। मामप्राप्येति न मत्प्राप्तौ काचिदाशङ्काप्यस्त्यतो मदुपदिष्टं वेदमार्गमप्राप्येत्यर्थः। एवकारस्तिर्यक्स्थावरादिषु वेदमा
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 16.20, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_16.20 · anandgiri_16.20
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_16.20 · vedantadeshika_16.20
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_16.20 · jayatirtha_16.20
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_16.20
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_16.20
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_16.20
Theme-list memberships (1)
Show all theme-lists this verse participates in
- कौन्तेयwith 1.27, 2.14, 2.37, 2.60, 3.9, 3.39, …