Chapter 10 (Vibhūti-Yoga (The Yoga of Divine Manifestations)), verse 32
Krishna → Arjuna · vocative: Arjuna · meter: anuṣṭubh
सर्गाणाम् आदिर् अन्तश् च मध्यं चैवाहम् अर्जुन | अध्यात्म-विद्या विद्यानां वादः प्रवदताम् अहम्
sargāṇām ādir antaś ca madhyaṃ caivāham arjuna | adhyātma-vidyā vidyānāṃ vādaḥ pravadatām aham
Word-by-word
- sargāṇām← sṛjVibhakti.Sasthi plural masculine noun[viśiṣṭādvaita]इत्यविशेषवचनेन सर्वदेशकालवर्तिसृज्यप्रतियोगिकसर्वनिमित्तकारणवर्गस्य स्वाधीनत्वमभिप्रेतम्
- ādis← ādānominative singular masculine noun
- antas← antinominative singular masculine noun
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]मध्यं चैव अहम् उत्पत्तिस्थितिलयाः अहम् अर्जुन[viśiṣṭādvaita]मध्यं पालनं सर्वदा पाल्यमानानां पालयितारश्च अहम्[śuddhādvaita]ाहमादिः कारणं? उत्तमाङ्गकायरूपः पुष्टेः प्रवाहस्यान्तरमनोरूपः मर्यादायाः मध्यं हृदयं वेदरूपः कारणम्[bhakti]मध्यं चैवाहम्[advaita-bhakti]ेतनसृष्टीनामादिरन्तश्च मध्यं चोत्पत्तिस्थितिलया अहमेव
- madhyam← madhyaaccusative singular masculine noun
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]मध्यं चैव अहम् उत्पत्तिस्थितिलयाः अहम् अर्जुन[viśiṣṭādvaita]मध्यं पालनं सर्वदा पाल्यमानानां पालयितारश्च अहम्[śuddhādvaita]ाहमादिः कारणं? उत्तमाङ्गकायरूपः पुष्टेः प्रवाहस्यान्तरमनोरूपः मर्यादायाः मध्यं हृदयं वेदरूपः कारणम्[bhakti]मध्यं चैवाहम्[advaita-bhakti]ेतनसृष्टीनामादिरन्तश्च मध्यं चोत्पत्तिस्थितिलया अहमेव
- evās← evanominative plural masculine noun
- ham← haaccusative singular masculine noun[advaita]उत्पत्तिस्थितिलयाः अहम् अर्जुन[viśiṣṭādvaita]एव इत्यर्थः। तथा अन्तः सर्वदा संह्रियमाणानां तत्र तत्र संहर्तारः अपि अहम् एव। तथा च मध्यं पालनं सर्वदा पाल्यमानानां पाल[bhakti]। अहमादिश्च मध्यं चेत्यत्र सृष्ट्यादिकर्तृत्वं पारमैश्वर्यमुक्तम्। अत्र तूत्पत्तिस्थितिलया मद्विभूतित्वेन ध्येया इत्युच्[advaita-bhakti]। प्रवदतां प्रवदत्संबन्धिनां कथाभेदानां वादजल्पवितण्डात्मकानां मध्ये वादोऽहम्। भूतानामस्मि चेतनेत्यत्र यथा भूतशब्देन तत्
- arjuna← arjunavocative singular neuter noun[advaita]। भूतानां जीवाधिष्ठितानामेव आदिः अन्तश्च इत्याद्युक्तम् उपक्रमे? इह तु सर्वस्यैव सर्गमात्रस्य इति विशेषः। अध्यात्मविद्या[advaita-bhakti]? भूतानां जीवाविष्टानां चेतनत्वेन प्रसिद्धानामेवादिरन्तश्च मध्यं चेत्युक्तमुपक्रमे
- adhyātma← adhyātmavocative singular neuter noun[advaita]विद्या विद्यानां मोक्षार्थत्वात् प्रधानमस्मि[viśiṣṭādvaita]विद्या अहम् अस्मि[bhakti]विद्या आत्मविद्या प्रवदतां वादिनां संबन्धिन्यो वादजल्पवितण्डाख्यास्तिस्रः कथाः प्रसिद्धास्तासां मध्ये वादोऽहम्
- vidyās← vid2nd person singular optative active verb
- vidyānām← vidVibhakti.Sasthi plural masculine noun[viśiṣṭādvaita]इति विद्याप्रसङ्गात्तदर्थकथाविषयत्वोपपत्तेः
- vādas← vadnominative plural masculine noun[viśiṣṭādvaita]योत्कर्षप्रदर्शनम्[bhakti]तु वीतरागयोः शिष्याचार्ययोरन्ययोर्वा तत्त्वनिर्णयफलश्च[advaita-bhakti]य श्रेष्ठत्वमुक्तमेव
- pravadatām← pravad3rd person singular imperative active verb[advaita]इति।।[viśiṣṭādvaita]इति नान्योन्यविवादमात्रं विवक्षितम्? तत्र वादाख्यविशेषस्यास्मरणात्अध्यात्मविद्या विद्यानाम् इति विद्याप्रसङ्गात्तदर्थकथ
- aham← ahanominative singular neuter noun[advaita]उत्पत्तिस्थितिलयाः अहम् अर्जुन[viśiṣṭādvaita]एव इत्यर्थः। तथा अन्तः सर्वदा संह्रियमाणानां तत्र तत्र संहर्तारः अपि अहम् एव। तथा च मध्यं पालनं सर्वदा पाल्यमानानां पाल
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 10.32, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_10.32 · anandgiri_10.32
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_10.32 · vedantadeshika_10.32
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_10.32 · jayatirtha_10.32
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_10.32
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_10.32
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_10.32
Theme-list memberships (1)
Show all theme-lists this verse participates in
- अर्जुनwith 1.1, 2.2, 2.54, 3.1, 3.7, 3.36, …