Bhagavad Gītā Chapter 18, Verse 20: Krishna to ArjunaMokṣa-Sannyāsa-Yoga

Bhagavad Gītā 18.20Chapter 18 · Mokṣa-Sannyāsa-Yoga · KrishnaArjuna · anuṣṭubh
सर्वभूतेषु येनैकं भावमव्ययमीक्षते
अविभक्तं विभक्तेषु तज्ज्ञानं विद्धि सात्त्विकम्
sarvasarva(138 verses)compound (compound member)all, entirebhūteṣubhūta(67 verses)locative neuter plural nounbeing, creature; element; past, goneattested in commentariesadvaitaयेन ज्ञानेन एकं भावं वस्तु -- भावशब्दः वस्तुवाची, एकम् आत्मवस्तु इत्यर्थः अव्ययं न व्येति स्वात्मना स्वधर्मेण वा, कूटस्viśiṣṭādvaitaकर्माधिकारिषु येन ज्ञानेन एकाकारम् आत्माख्यं भावं तत्रbhaktiब्रह्मादिस्थावरान्तेषु विभक्तेषु परस्परं व्यावृत्तेषु अविभक्तमनुस्यूतं एकमव्ययं निर्विकारं भावं परमात्मतत्त्वं येन ज्ञाadvaita-bhaktiअव्याकृतहिरण्यगर्भविराट्संज्ञेषु बीजसूक्ष्मस्थूलरूपेषु समष्टिव्यष्ट्यात्मकेषु yenayad(218 verses)instrumental neuter singular nounwhich, who (relative pronoun)ikaṃ bhāvambhāva(29 verses)accusative masculine singular nounbeing, state, mood, emotion, conditionattested in commentariesadvaitaअविभक्तं प्रतिदेहं विभक्तेषु देहभेदेषु न विभक्तंavyayamavyaya(23 verses)accusative masculine singular nounimperishable (a- + vyaya 'perishable', from vi-√i 'go away')īkṣate√īkṣ(2 verses)present indicative 3rd person singular verbto see, behold (verbal root)
avibhaktaṃavibhakta(2 verses)accusative neuter singular nounundivided (a- + vibhakta, from vi- + √bhaj) vibhakteṣuvi-√bhaj(2 verses)locative neuter plural participle noun(vi- + bhaj: to share)attested in commentariesadvaitaदेहभेदेषु न विभक्तंviśiṣṭādvaitaसर्वेषु भूतेषु कर्माधिकारिषु येन ज्ञानेन एकाकारम् आत्माख्यं भावं तत्रbhaktiपरस्परं व्यावृत्तेषु अविभक्तमनुस्यूतं एकमव्ययं निर्विकारं भावं परमात्मतत्त्वं येन ज्ञानेनेक्षते आलोचयति तज्ज्ञानं सात्तadvaita-bhaktiपरस्परव्यावृत्तेषु नानारसेष्वव्ययमुत्पत्तिविनाशादिसर्वविक्रियाशून्यमदृश्यमविभक्तमव्यावृत्तं सर्वत्रानुस्यूतमधिष्ठानतया tajjñānaṃjñāna(64 verses)accusative neuter singular nounknowledge, wisdom, cognition viddhi√vid(76 verses)present imperative 2nd person singular verbto know; to find (verbal root)attested in commentariesadvaitaइति।।यानि द्वैतदर्शनानि तानि असम्यग्भूतानि राजसानि तामसानि च इति न साक्षात् संसारोच्छित्तये भवन्ति --,śuddhādvaita। अतएवोक्तं श्रीमद्भागवते -- [6।16।9]एष,नित्योऽव्ययः सूक्ष्म एष सर्वाश्रयः स्वदृक् इति। अत्र सर्वाश्रय एक एवात्माऽणुर्जीadvaita-bhakti। द्वैतदर्शनं तु राजसं तामसं च संसारकारणं न सात्त्विकमित्यभिप्रायः। sāttvikamsāttvika(15 verses)accusative neuter singular nounsāttvika (derived from sattva: 'pertaining to the sattva guṇa')
spokensingle-voice recital; rendered via IndicF5 conditioned on a Sanskrit reference clip
meaning

That knowledge is sattvic which sees one imperishable reality, undivided, threaded through all beings however differentiated they appear.