Chapter 11 (Viśvarūpa-Darśana-Yoga (The Yoga of the Vision of the Universal Form)), verse 40
Krishna → Arjuna · meter: triṣṭubh
नमः पुरस्ताद् अथ पृष्ठतस् ते नमो ऽस्तु ते सर्वत एव सर्व | अनन्त-वीर्यामित-विक्रमस् त्वं सर्वं समाप्नोषि ततो ऽसि सर्वः
namaḥ purastād atha pṛṣṭhatas te namo 'stu te sarvata eva sarva | ananta-vīryāmita-vikramas tvaṃ sarvaṃ samāpnoṣi tato 'si sarvaḥ
Word-by-word
- namas← namnominative singular masculine noun[advaita]कुर्वन्नभिमुखीकरोति -- तथेति[viśiṣṭādvaita]तेऽस्तु इत्यादिनोक्तनमने विश्वरूपप्रदर्शनप्रकटितपरत्वसौलभ्यानुभवजनितभयहर्षावेव[dvaita]यन्ति [11
- purastāt← purastātnominative singular masculine noun[advaita]पूर्वस्यां दिशि तुभ्यम्? अथ पृष्ठतः ते पृष्ठतः[advaita-bhakti]अग्रभागे नमोस्तु? तुभ्यं पुरो नमःस्तादिति वा
- atha← athanominative singular masculine noun[advaita]पृष्ठतः ते पृष्ठतः[advaita-bhakti]शब्दः समुच्चये
- pṛṣṭhatas← pṛṣṭhatasnominative singular masculine noun
- te← tānominative dual feminine noun[advaita]पृष्ठतः[viśiṣṭādvaita]ऽस्तु इत्यादिनोक्तनमने विश्वरूपप्रदर्शनप्रकटितपरत्वसौलभ्यानुभवजनितभयहर्षावेव[dvaita]-- यच्चाप्नोति यदादत्ते यच्चात्ति विषयानिह[advaita-bhakti]तुभ्यं सर्वत
- namas← namnominative singular masculine noun[advaita]कुर्वन्नभिमुखीकरोति -- तथेति[viśiṣṭādvaita]तेऽस्तु इत्यादिनोक्तनमने विश्वरूपप्रदर्शनप्रकटितपरत्वसौलभ्यानुभवजनितभयहर्षावेव[dvaita]यन्ति [11
- astu← as3rd person singular imperative active verb
- te← tānominative dual feminine noun[advaita]पृष्ठतः[viśiṣṭādvaita]ऽस्तु इत्यादिनोक्तनमने विश्वरूपप्रदर्शनप्रकटितपरत्वसौलभ्यानुभवजनितभयहर्षावेव[dvaita]-- यच्चाप्नोति यदादत्ते यच्चात्ति विषयानिह[advaita-bhakti]तुभ्यं सर्वत
- sarvatas← sarvatasnominative singular masculine noun
- eva← evavocative singular neuter noun[advaita]सर्वासु दिक्षु सर्वत्र स्थिताय[viśiṣṭādvaita]सर्वशब्दवाच्यः असि इत्यर्थः[dvaita]ायमिति ज्ञापयन् तन्निवर्त्याशङ्काप्रदर्शनपूर्वकमवतारयति -- कथ मिति[advaita-bhakti]सर्वासु दिक्षु स्थिताय
- sarva← sarvavocative singular masculine noun[advaita]त एव सर्वासु दिक्षु सर्वत्र स्थिताय हे सर्व। अनन्तवीर्यामितविक्रमः अनन्तं वीर्यम् अस्य? अमितः विक्रमः अस्य। वीर्यं सामर्[viśiṣṭādvaita]म् आत्मतया समाप्नोषि ततः सर्वः असि? यतः त्वं सर्वं चितचिद्वस्तुजातम् आत्मतया समाप्नोषि[dvaita]े नमस्यन्ति [11[śuddhādvaita]रूपत्वेन वीर्यं तस्योपपादयति -- परं ब्रह्म तु कृष्णो हि सच्चिदानन्दकं बृहत्[bhakti]सर्वात्मन्? सर्वास्वपि दिक्षु तुभ्यं नमोऽस्तु[advaita-bhakti]त एव सर्वासु दिक्षु स्थिताय। हे सर्व? वीर्यं शारीरबलं विक्रमः शिक्षा शस्त्रप्रयोगकौशलंएकं वीर्याधिकं मन्य उतैकं शिक्षयाध
- an← añjinominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]तः प्रविष्टः शास्ता जनानां सर्वात्मा [चित्यु.11
- anta← antivocative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]ः प्रविष्टः शास्ता जनानां सर्वात्मा [चित्यु.11
- ū← unominative dual masculine noun
- īryās← īrnominative plural masculine noun
- mita← māvocative singular masculine noun[advaita]विक्रमः अनन्तं वीर्यम् अस्य? अमितः विक्रमः अस्य[viśiṣṭādvaita]विक्रमः त्वं सर्वम् आत्मतया समाप्नोषि ततः सर्वः असि? यतः त्वं सर्वं चितचिद्वस्तुजातम् आत्मतया समाप्नोषि[dvaita]ि स्वयमेवोक्त्वाकस्माच्च ते न नमेरन् इति विरुद्धं कथं पृच्छति इत्यत आक्षेप एवायमिति ज्ञापयन् तन्निवर्त्याशङ्काप्रदर्शनपू[śuddhādvaita]्याशयेनानन्तवीर्य[bhakti]ो विक्रमः पराक्रमो यस्य सः? एंवभूतस्त्वं सर्वं विश्वं सम्यगन्तर्बहिश्च सर्वात्मधापि समाप्नोषि व्याप्नोषि सुवर्णमिव कटककु[advaita-bhakti]विक्रमश्चेति समस्तमेकं पदं
- vikramas← vikramnominative singular masculine noun
- tvam← tvaaccusative singular masculine noun[advaita]? त्वया विनाभूतं न किञ्चित् अस्ति इति अभिप्रायः[viśiṣṭādvaita]एव सर्वशब्दवाच्यः असि इत्यर्थः। त्वमक्षरं सदसत् (गीता 11।37)वायुर्यमोऽग्निः (गीता 11।39) इत्यादिसर्वसामानाधिकरण्यनिर्दे[dvaita]। आङ्पूर्वाददो मन्। तत्वं च। इह देहे। सन्ततो भावो नित्या सत्ता। आङ्पूर्वात्तनोतेर्ङ्मन्। सदसद्भावात्मकं विश्वं त्वमेवेति
- sarvam← sarvaaccusative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]आत्मतया समाप्नोषि ततः सर्वः असि? यतः त्वं सर्वं चितचिद्वस्तुजातम् आत्मतया समाप्नोषि
- samāpnoṣi← samāp2nd person singular present indicative active verb[advaita]सम्यक् एकेन आत्मना व्याप्नोषि यतः? ततः तस्मात् असि भवसि सर्वः त्वम्? त्वया विनाभूतं न किञ्चित् अस्ति इति अभिप्रायः[viśiṣṭādvaita]ततः सर्वः असि? यतः त्वं सर्वं चितचिद्वस्तुजातम् आत्मतया समाप्नोषि[bhakti]व्याप्नोषि सुवर्णमिव कटककुण्डलादि स्वकार्यं व्याप्य वर्तसे सर्वरूपोऽसि[advaita-bhakti]सम्यगेकेन सद्रूपेणाप्नोषि सर्वात्मना व्याप्नोषि ततस्तस्मात्सर्वोऽसि
- tatas← tatasnominative singular masculine noun[advaita-bhakti]तस्मात्सर्वोऽसि
- asi← as2nd person singular present indicative active verb[advaita]भवसि सर्वः त्वम्? त्वया विनाभूतं न किञ्चित् अस्ति इति अभिप्रायः[viśiṣṭādvaita]? यतः त्वं सर्वं चितचिद्वस्तुजातम् आत्मतया समाप्नोषि
- sarvas← sarvanominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]य चिदचिद्वस्तुजातस्य त्वच्छरीरतया त्वत्प्रकारत्वात् सर्वप्रकारः त्वम्
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 11.40, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_11.40 · anandgiri_11.40
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_11.40 · vedantadeshika_11.40
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_11.40 · jayatirtha_11.40
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_11.40
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_11.40
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_11.40
Theme-list memberships (1)
Show all theme-lists this verse participates in
- अनन्तwith 1.16, 2.41, 10.29, 10.40, 11.11, 11.19, …