Chapter 18 (Mokṣa-Sannyāsa-Yoga (The Yoga of Liberation by Renunciation)), verse 40
Krishna → Arjuna · meter: other
न तदस्ति पृथिव्यां वा दिवि देवेषु वा पुनः | सत्त्वं प्रकृतिजैर्मुक्तं यदेभिः स्यात्त्रिभिर्गुणैः
na tadasti pṛthivyāṃ vā divi deveṣu vā punaḥ | sattvaṃ prakṛtijairmuktaṃ yadebhiḥ syāttribhirguṇaiḥ
Word-by-word
- na← navocative singular neuter noun[advaita]तत् अस्ति तत् नास्ति पृथिव्यां वा मनुष्यादिषु सत्त्वं प्राणिजातम् अन्यद्वा अप्राणि? दिवि देवेषु वा पुनः सत्त्वम्? प्रकृ[viśiṣṭādvaita]ुष्यादिषु दिवि देवेषु वा प्रकृतिसंसृष्टेषु ब्रह्मादिस्थावरान्तेषु प्रकृतिजैः एभिः त्रिभिः गुणैः मुक्तं[śuddhādvaita]्यद्वाच्यं प्राणिषु सर्वं प्राकृतत्रिगुणमयमेवेत्याह -- न तदस्तीति[bhakti]ुक्तमपि संगृह्णन्प्रकरणार्थमुपसंहरति -- न तदस्तीति[advaita-bhakti]ीमनुक्तमपि संगृह्णन्प्रकरणार्थमुपसंहरति भगवान् -- न तदस्तीति
- tat← tadvocative singular neuter noun[advaita]अस्ति[viśiṣṭādvaita]वमानशुः (महाना0 8[śuddhādvaita]रिगुणमयमेवेत्याह -- न तदस्तीति[bhakti]पृथिव्यां मनुष्यलोकादिषु दिवि देवेषु[advaita-bhakti]प्रभवैस्तत्कल्पितैः प्रकृतिजैरेभिस्त्रिभिर्गुणैर्बन्धनहेतुभिः सत्त्वादिभिर्मुक्तं हीनं सत्त्वं प्राणिजातमप्राणि वा
- asti← as3rd person singular present indicative active verb[advaita]तत् नास्ति पृथिव्यां वा मनुष्यादिषु सत्त्वं प्राणिजातम् अन्यद्वा अप्राणि? दिवि देवेषु वा पुनः सत्त्वम्? प्रकृतिजैः प्रक[viśiṣṭādvaita]।त्यागेनैके अमृतत्वमानशुः (महाना0 8।14) इत्यादिषु मोक्षसाधनतया निर्दिष्टः त्यागः संन्यासशब्दार्थाद् अनन्यः? स च क्रियमाण
- pṛthivyām← pṛthivīlocative singular feminine noun[viśiṣṭādvaita][7।9] इत्यत्रापिमनुष्यादिष्विति राजसतामसाधिकारिविवक्षाख्यापनम्।हिरण्यगर्भो भगवान् [वि.पु.6।7।56]आब्रह्मस्तम्बपर्यन्ताः
- vā← vāvocative singular neuter noun[advaita]मनुष्यादिषु सत्त्वं प्राणिजातम् अन्यद्वा अप्राणि? दिवि देवेषु वा पुनः सत्त्वम्? प्रकृतिजैः प्रकृतितः जातैः एभिः त्रिभिः[viśiṣṭādvaita]प्रकृतिसंसृष्टेषु ब्रह्मादिस्थावरान्तेषु प्रकृतिजैः एभिः त्रिभिः गुणैः मुक्तं[śuddhādvaita]च्यं प्राणिषु सर्वं प्राकृतत्रिगुणमयमेवेत्याह -- न तदस्तीति[bhakti]दिभिस्त्रिभिर्गुणैर्मुक्तं हीनं सत्त्वं प्राणिजातमन्यद्वा[advaita-bhakti]न् -- न तदस्तीति
- divi← divlocative singular masculine noun[advaita]देवेषु वा पुनः सत्त्वम्? प्रकृतिजैः प्रकृतितः जातैः एभिः त्रिभिः गुणैः सत्त्वादिभिः मुक्तं परित्यक्तं[viśiṣṭādvaita]देवेषु वा प्रकृतिसंसृष्टेषु ब्रह्मादिस्थावरान्तेषु प्रकृतिजैः एभिः त्रिभिः गुणैः मुक्तं[śuddhādvaita]ब्रह्मलोकपर्यन्तं दिव्येषु प्राकृतैर्गुणैर्मुक्तं सत्त्वं किमपि नास्ति? पृथिव्यां[bhakti]देवेषु[advaita-bhakti]देवेषु वा नास्ति
- deveṣu← devalocative plural masculine noun[advaita]वा पुनः सत्त्वम्? प्रकृतिजैः प्रकृतितः जातैः एभिः त्रिभिः गुणैः सत्त्वादिभिः मुक्तं परित्यक्तं[viśiṣṭādvaita]वा प्रकृतिसंसृष्टेषु ब्रह्मादिस्थावरान्तेषु प्रकृतिजैः एभिः त्रिभिः गुणैः मुक्तं[bhakti]च क्वापि नास्तीत्यर्थः।[advaita-bhakti]वा नास्ति
- vā← vāvocative singular neuter noun[advaita]मनुष्यादिषु सत्त्वं प्राणिजातम् अन्यद्वा अप्राणि? दिवि देवेषु वा पुनः सत्त्वम्? प्रकृतिजैः प्रकृतितः जातैः एभिः त्रिभिः[viśiṣṭādvaita]प्रकृतिसंसृष्टेषु ब्रह्मादिस्थावरान्तेषु प्रकृतिजैः एभिः त्रिभिः गुणैः मुक्तं[śuddhādvaita]च्यं प्राणिषु सर्वं प्राकृतत्रिगुणमयमेवेत्याह -- न तदस्तीति[bhakti]दिभिस्त्रिभिर्गुणैर्मुक्तं हीनं सत्त्वं प्राणिजातमन्यद्वा[advaita-bhakti]न् -- न तदस्तीति
- punar← punarnominative singular masculine noun
- sat← satnominative singular masculine noun[advaita]त्वं प्राणिजातम् अन्यद्वा अप्राणि? दिवि देवेषु वा पुनः सत्त्वम्? प्रकृतिजैः प्रकृतितः जातैः एभिः त्रिभिः गुणैः सत्त्वादि[viśiṣṭādvaita]त्वं प्राणिजातं न तद् अस्ति[śuddhādvaita]त्वं किमपि नास्ति? पृथिव्यां[bhakti]त्वादिभिस्त्रिभिर्गुणैर्मुक्तं हीनं सत्त्वं प्राणिजातमन्यद्वा[advaita-bhakti]त्वरजस्तमसां साम्यावस्था प्रकृतिस्ततो जातैर्वैषम्यावस्थां प्राप्तैः प्रकृतिजैर्नतु साक्षाद्गुणानां प्रकृतिजत्वमस्ति तद्र
- tvam← tvaaccusative singular masculine noun[advaita]? प्रकृतिजैः प्रकृतितः जातैः एभिः त्रिभिः गुणैः सत्त्वादिभिः मुक्तं परित्यक्तं
- prakṛt← prakṛnominative singular masculine noun
- ijā← yajinstrumental singular masculine noun
- ais← ainstrumental plural masculine noun
- muktam← mucaccusative singular masculine noun
- yat← yatnominative singular masculine noun[advaita]स्यात्? न[viśiṣṭādvaita]सत्त्वं प्राणिजातं न तद् अस्ति[bhakti]स्यात्तत्पृथिव्यां मनुष्यलोकादिषु दिवि देवेषु[advaita-bhakti]स्यात् तत्पुनः पृथिव्यां मनुष्यादिषु दिवि देवेषु वा नास्ति
- ebhis← einstrumental plural masculine noun
- syāt← as3rd person singular optative active verb[advaita]? न तत् अस्ति इति पूर्वेण संबन्धः।। सर्वः संसारः क्रियाकारकफललक्षणः सत्त्वरजस्तमोगुणात्मकः अविद्यापरिकल्पितः समूलः अनर्थ[bhakti]तत्पृथिव्यां मनुष्यलोकादिषु दिवि देवेषु[advaita-bhakti]तत्पुनः पृथिव्यां मनुष्यादिषु दिवि देवेषु वा नास्ति
- tribhis← triinstrumental plural masculine noun
- guṇais← guṇainstrumental plural masculine noun
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 18.40, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_18.40 · anandgiri_18.40
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_18.40 · vedantadeshika_18.40
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_18.40 · jayatirtha_18.40
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_18.40
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_18.40
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_18.40
Theme-list memberships (1)
Show all theme-lists this verse participates in
- प्रकृतिwith 1.1, 3.5, 3.28, 3.33, 4.6, 5.10, …