Chapter 6 (Dhyāna-Yoga (The Yoga of Meditation)), verse 36
Krishna → Arjuna · vocative: Tāta · meter: other
असंयतात्मना योगो दुष्प्रापेति मे मतिः | वश्यात्मना तु यतता शक्यो ऽवाप्तुम् उपायतः
asaṃyatātmanā yogo duṣprāpeti me matiḥ | vaśyātmanā tu yatatā śakyo 'vāptum upāyataḥ
Word-by-word
- asam← asaccusative singular masculine noun
- yatāt← yatablative singular masculine noun[advaita]मना अभ्यासवैराग्याभ्यामसंयतः आत्मा अन्तःकरणं यस्य सोऽयम् असंयतात्मा तेन असंयतात्मना योगो दुष्प्रापः दुःखेन प्राप्यत इति[viśiṣṭādvaita]मना अजितमनसा महता[śuddhādvaita]मन इति[bhakti]मनेति। असंयतात्मा उक्तप्रकारेणाभ्यासवैराग्याभ्यामसंयत आत्मा चित्तं यस्य तेन पुरुषेणायं योगो दुष्प्रापः प्राप्तुमशक्यः। अ[advaita-bhakti]मना तत्त्वसाक्षात्कारवतापि योगो मनोवृत्तिनिरोधः दुष्प्रापः दुःखेनापि प्राप्तुं न शक्यते
- manā← mannominative singular feminine noun[advaita]अभ्यासवैराग्याभ्यामसंयतः आत्मा अन्तःकरणं यस्य सोऽयम् असंयतात्मा तेन असंयतात्मना योगो दुष्प्रापः दुःखेन प्राप्यत इति मे[viśiṣṭādvaita]अजितमनसा महता[advaita-bhakti]तत्त्वसाक्षात्कारवतापि योगो मनोवृत्तिनिरोधः दुष्प्रापः दुःखेनापि प्राप्तुं न शक्यते
- yogas← yujnominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]य माहात्म्यं तत्रोदितं तच्च योगमाहात्म्यम् एव
- duṣprāp← duṣpraāpnominative singular masculine noun
- eti← i3rd person singular present indicative active verb
- me← mālocative singular neuter noun[advaita]मतिः। यस्तु पुनः वश्यात्मा अभ्यासवैराग्याभ्यां वश्यत्वमापादितः आत्मा मनः यस्य सोऽयं वश्यात्मा तेन वश्यात्मना तु यतता भू[viśiṣṭādvaita]मतिः इत्यनेन निस्सन्देहत्वं विवक्षितमित्याहदुष्प्राप एवेति[dvaita]व मनो नियम्यते[advaita-bhakti]मतिर्मम संमतिस्तत्तथैवेत्यर्थः
- matis← mannominative singular masculine noun[advaita-bhakti]तत्तथैवेत्यर्थः
- vaśyāt← vaśyaablative singular masculine noun[advaita]मा अभ्यासवैराग्याभ्यां वश्यत्वमापादितः आत्मा मनः यस्य सोऽयं वश्यात्मा तेन वश्यात्मना तु यतता भूयोऽपि प्रयत्नं कुर्वता शक[viśiṣṭādvaita]मना पूर्वोक्तेन मदाराधनरूपेण अन्तर्गतज्ञानेन कर्मणा जितमनसा यतमानेन अयम्[advaita-bhakti]मना तु वैराग्यपरिपाकेन वासनाक्षये सति वश्यः स्वाधीनो विषयपारतन्त्र्यशून्य आत्मान्तःकरणं यस्य तेन
- manā← mannominative singular feminine noun[advaita]अभ्यासवैराग्याभ्यामसंयतः आत्मा अन्तःकरणं यस्य सोऽयम् असंयतात्मा तेन असंयतात्मना योगो दुष्प्रापः दुःखेन प्राप्यत इति मे[viśiṣṭādvaita]अजितमनसा महता[advaita-bhakti]तत्त्वसाक्षात्कारवतापि योगो मनोवृत्तिनिरोधः दुष्प्रापः दुःखेनापि प्राप्तुं न शक्यते
- tu← tunominative singular masculine noun[advaita]पुनः वश्यात्मा अभ्यासवैराग्याभ्यां वश्यत्वमापादितः आत्मा मनः यस्य सोऽयं वश्यात्मा तेन वश्यात्मना तु यतता भूयोऽपि प्रयत्[viśiṣṭādvaita]वश्यात्मना पूर्वोक्तेन मदाराधनरूपेण अन्तर्गतज्ञानेन कर्मणा जितमनसा यतमानेन अयम्[dvaita]ष्टं मनः कदाचित्स्वयमेव नियतं भवति किमभ्यासादिना इत्येतन्नैवेत्यर्थः[bhakti]मशक्यः[advaita-bhakti]त्वमवोचः प्रारब्धभोगेन कर्मणा तत्त्वज्ञानादपि प्रबलेन स्वफलदानाय मनसो वृत्तिषूत्पद्यमानासु कथं तासां निरोधः कर्तुं शक्य
- i← inominative singular masculine noun[advaita]ति मे मतिः[viśiṣṭādvaita]त्यादौ[dvaita]ति निषेधाद्ब्राह्मे[śuddhādvaita]ति। स्पष्टमेतत्।[bhakti]त्याह असंयतात्मनेति[advaita-bhakti]ति तत्रोच्यते उत्पन्नेऽपि तत्त्वसाक्षात्कारे वेदान्तव्याख्यानादिव्यासङ्गादालस्यादिदोषाद्वाऽभ्यासवैराग्याभ्यां न संयतो नि
- atata← tan3rd person singular aorist active verb
- a← avocative singular masculine noun[advaita]संयतात्मना अभ्यासवैराग्याभ्यामसंयतः आत्मा अन्तःकरणं यस्य सोऽयम् असंयतात्मा तेन असंयतात्मना योगो दुष्प्रापः दुःखेन प्राप्[viśiṣṭādvaita]संयतात्मना अजितमनसा महता[dvaita]नेनात्र शुभेच्छादिकमप्युलक्षितमिति सूचितम्[śuddhādvaita]संयतात्मन इति[bhakti]संयतात्मनेति[advaita-bhakti]न्यथा लौकिकस्य कृष्यादिप्रयत्नस्य वैदिकानां ज्योतिष्टोमादिप्रयत्नस्य
- śakyas← śaknominative singular masculine noun
- ava← uvocative singular masculine noun[advaita]ाप्तुं योगः उपायतः यथोक्तादुपायात्[viśiṣṭādvaita]ाप्तुं शक्यः[advaita-bhakti]्युत्पन्नमना यावद्भवानज्ञाततत्पदः
- āptum← āpnominative singular masculine noun
- up← vapnominative singular masculine noun
- āyatas← āyamnominative singular masculine noun
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 6.36, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_6.36 · anandgiri_6.36
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_6.36 · vedantadeshika_6.36
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_6.36 · jayatirtha_6.36
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_6.36
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_6.36
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_6.36
Theme-list memberships (2)
Show all theme-lists this verse participates in
- अभ्यासwith 6.35, 8.8, 12.9, 12.10, 12.12, 18.36
- वैराग्यwith 1.1, 4.33, 6.35, 13.8, 18.52