Chapter 4 (Jñāna-Karma-Sannyāsa-Yoga (The Yoga of Renunciation of Action in Knowledge)), verse 26
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
श्रोत्रादीनीन्द्रियाण्य् अन्ये संयमाग्निषु जुह्वति | शब्दादीन् विषयान् अन्य इन्द्रियाग्निषु जुह्वति
śrotrādīnīndriyāṇy anye saṃyamāgniṣu juhvati | śabdādīn viṣayān anya indriyāgniṣu juhvati
Word-by-word
- śrotṛ← śrunominative singular neuter noun
- ādīni← ādānominative plural neuter noun
- indriyāṇi← indriyavocative plural neuter noun[advaita]अन्ये योगिनः संयमाग्निषु[bhakti]निरुध्य संयमप्रधानास्तिष्ठन्तीत्यर्थः[advaita-bhakti]जुह्वति धारणाध्यानसमाधिसिद्ध्यर्थं सर्वाणीन्द्रियाणि स्वस्वविषयेभ्यः प्रत्याहरन्तीतत्यर्थः
- anye← anyavocative dual neuter noun[advaita]योगिनः संयमाग्निषु[viśiṣṭādvaita]श्रोत्रादीनाम् इन्द्रियाणां संयमने प्रयतन्ते[śuddhādvaita]नैष्ठिकाः संयमरूपेष्वग्निषु प्रविलापयन्ति[bhakti]नैष्ठिकब्रह्मचारिणस्तत्तदिन्द्रियसंयमरूपेष्वग्निषु श्रोत्रादीनि जुह्वति प्रविलापयन्ति[advaita-bhakti]व्युत्थितावस्थाः श्रोत्रादिभिरविरुद्धविषयग्रहणं स्पृहाशून्यत्वेनान्यसाधारणं कुर्वन्ति स
- saṃyamāgniṣu← saṃyamāgnilocative plural masculine noun[advaita]। प्रतीन्द्रियं संयमो भिद्यते इति बहुवचनम्। संयमा एव अग्नयः तेषु जुह्वति इन्द्रियसंयममेव कुर्वन्ति इत्यर्थः। शब्दादीन् व[viśiṣṭādvaita]इति बहुवचनम्[advaita-bhakti]धारणा ध्यानं समाधिरिति त्रयमेकविषयं संयमशब्देनोच्यते
- juhvati← hulocative singular masculine noun[advaita]इन्द्रियसंयममेव कुर्वन्ति इत्यर्थः[bhakti]प्रविलापयन्ति[advaita-bhakti]धारणाध्यानसमाधिसिद्ध्यर्थं सर्वाणीन्द्रियाणि स्वस्वविषयेभ्यः प्रत्याहरन्तीतत्यर्थः
- śabda← śabdavocative singular masculine noun[advaita]ादीन् विषयान् अन्ये इन्द्रियाग्निषु इन्द्रियाण्येव अगन्यः तेषु इन्द्रियाग्निषु जुह्वति श्रोत्रादिभिरविरुद्धविषयग्रहणं हो[viśiṣṭādvaita]ादीन् विषयान् अन्ये योगिनः इन्द्रियाणां शब्दादिविषयप्रवणतानिवारणे प्रयतन्ते[bhakti]ादीनन्ये गृहस्था जुह्वति विषयान्[advaita-bhakti]ादिविषयेभ्यः प्रत्याहृत्यान्ये प्रत्याहारपराः संयमाग्निषु धारणा ध्यानं समाधिरिति त्रयमेकविषयं संयमशब्देनोच्यते
- ādīn← ādāaccusative plural masculine noun
- viṣayān← viṣayaaccusative plural masculine noun[advaita]अन्ये इन्द्रियाग्निषु इन्द्रियाण्येव अगन्यः तेषु इन्द्रियाग्निषु जुह्वति श्रोत्रादिभिरविरुद्धविषयग्रहणं होमं मन्यन्ते[viśiṣṭādvaita]अन्ये योगिनः इन्द्रियाणां शब्दादिविषयप्रवणतानिवारणे प्रयतन्ते[bhakti]। भोगसमयेऽप्यनासक्ताः सन्तोऽग्नित्वेन भावितेष्विन्द्रियेषु हविष्ट्वेन भाविताञ्शब्दादीन्प्रक्षिपन्तीत्यर्थः।
- anye← anyavocative dual neuter noun[advaita]योगिनः संयमाग्निषु[viśiṣṭādvaita]श्रोत्रादीनाम् इन्द्रियाणां संयमने प्रयतन्ते[śuddhādvaita]नैष्ठिकाः संयमरूपेष्वग्निषु प्रविलापयन्ति[bhakti]नैष्ठिकब्रह्मचारिणस्तत्तदिन्द्रियसंयमरूपेष्वग्निषु श्रोत्रादीनि जुह्वति प्रविलापयन्ति[advaita-bhakti]व्युत्थितावस्थाः श्रोत्रादिभिरविरुद्धविषयग्रहणं स्पृहाशून्यत्वेनान्यसाधारणं कुर्वन्ति स
- juhvati← hu3rd person plural present indicative active verb[advaita]इन्द्रियसंयममेव कुर्वन्ति इत्यर्थः[bhakti]प्रविलापयन्ति[advaita-bhakti]धारणाध्यानसमाधिसिद्ध्यर्थं सर्वाणीन्द्रियाणि स्वस्वविषयेभ्यः प्रत्याहरन्तीतत्यर्थः
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 4.26, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_4.26 · anandgiri_4.26
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_4.26 · vedantadeshika_4.26
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_4.26 · jayatirtha_4.26
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_4.26
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_4.26
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_4.26