Chapter 9 (Rāja-Vidyā-Rāja-Guhya-Yoga (The Yoga of Royal Knowledge and Royal Mystery)), verse 12
Krishna → Arjuna · meter: other
मोघाशा मोघ-कर्माणो मोघ-ज्ञाना विचेतसः | राक्षसीम् आसुरीं चैव प्रकृतिं मोहिनीं श्रिताः
moghāśā mogha-karmāṇo mogha-jñānā vicetasaḥ | rākṣasīm āsurīṃ caiva prakṛtiṃ mohinīṃ śritāḥ
Word-by-word
- mogha← moghavocative singular neuter noun[advaita]ाशाः वृथा आशाः आशिषः येषां ते मोघाशाः? तथा मोघकर्माणः यानि[viśiṣṭādvaita]ाशाः मोघवाञ्छिता निष्फलवाञ्छिताः? मोघकर्माणः मोघारम्भाः? मोघज्ञानाः सर्वेषु मदीयेषु चराचरेषु अर्थेषु मयि[dvaita]ाशा इति[śuddhādvaita]ाशाः परमार्थतो मोघे स्वर्गादौ देवतायां[bhakti]ाशा इति[advaita-bhakti]ा निष्फलैवाशा फलप्रार्थना येषां ते
- āśā← āśānominative singular feminine noun[advaita]ः आशिषः येषां ते मोघाशाः? तथा मोघकर्माणः यानि[śuddhādvaita]येषां ते? अतएव मोघकर्माणः मोघमेव
- mogha← moghavocative singular neuter noun[advaita]ाशाः वृथा आशाः आशिषः येषां ते मोघाशाः? तथा मोघकर्माणः यानि[viśiṣṭādvaita]ाशाः मोघवाञ्छिता निष्फलवाञ्छिताः? मोघकर्माणः मोघारम्भाः? मोघज्ञानाः सर्वेषु मदीयेषु चराचरेषु अर्थेषु मयि[dvaita]ाशा इति[śuddhādvaita]ाशाः परमार्थतो मोघे स्वर्गादौ देवतायां[bhakti]ाशा इति[advaita-bhakti]ा निष्फलैवाशा फलप्रार्थना येषां ते
- karma← karmanvocative singular neuter noun[advaita]ाणः यानि[viśiṣṭādvaita]ाणः मोघारम्भाः? मोघज्ञानाः सर्वेषु मदीयेषु चराचरेषु अर्थेषु मयि[dvaita]ाणि च वृथैव तेषां? ज्ञानं च। केनापि ब्रह्मरुद्रादिभक्त्याद्युपायेन न कश्चित् पुरुषार्थ आमुष्मिकस्तैराप्यत इत्यर्थः। वक्ष[śuddhādvaita]ैव फलदमिति मोघा वा आशा येषां ते? अतएव मोघकर्माणः मोघमेव[bhakti]ाणि येषां ते[advaita-bhakti]ाण्येव नः फलं दास्यन्तीत्येवंरूपा मोघा निष्फलैवाशा फलप्रार्थना येषां ते
- aṇo← aṇuvocative singular masculine noun
- mogha← moghavocative singular neuter noun[advaita]ाशाः वृथा आशाः आशिषः येषां ते मोघाशाः? तथा मोघकर्माणः यानि[viśiṣṭādvaita]ाशाः मोघवाञ्छिता निष्फलवाञ्छिताः? मोघकर्माणः मोघारम्भाः? मोघज्ञानाः सर्वेषु मदीयेषु चराचरेषु अर्थेषु मयि[dvaita]ाशा इति[śuddhādvaita]ाशाः परमार्थतो मोघे स्वर्गादौ देवतायां[bhakti]ाशा इति[advaita-bhakti]ा निष्फलैवाशा फलप्रार्थना येषां ते
- jñānās← jñānominative plural masculine noun
- vicetasas← vicetasnominative plural masculine noun
- rākṣasīm← rākṣasīaccusative singular feminine noun[viśiṣṭādvaita]आसुरीं
- āsus← as3rd person plural perfect active verb
- īm← īaccusative singular masculine noun
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]अग्निहोत्रादीनि तैः अनुष्ठीयमानानि कर्माणि तानि च? तेषां भगवत्परिभवात्? स्वात्मभूतस्य अवज्ञानात्? मोघान्येव निष्फलानि क[viśiṣṭādvaita]मोहिनीं प्रकृतिम् आश्रिताः? मोघाशाः मोघवाञ्छिता निष्फलवाञ्छिताः? मोघकर्माणः मोघारम्भाः? मोघज्ञानाः सर्वेषु मदीयेषु चराच[dvaita]िदाप्यते[śuddhādvaita]ते मोघाशाः परमार्थतो मोघे स्वर्गादौ देवतायां[bhakti]-- मोघाशा इति[advaita-bhakti]भगवदवज्ञाननिन्दनजनितमहादुरितप्रतिबद्धबुद्धयो निरन्तरं निरयनिवासार्हा
- eva← evavocative singular neuter noun[viśiṣṭādvaita]तत्कारणस्य[dvaita]हि ते पूर्वं शिशुपालादयः शापबलात् द्वेषिणः[śuddhādvaita]मोघकर्माणः मोघमेव[bhakti]मद्विमुखत्वान्मोघानि व्यर्थानि कर्माणि येषां ते[advaita-bhakti]-- ईश्वरमन्तरेण कर्माण्येव नः फलं दास्यन्तीत्येवंरूपा मोघा निष्फलैवाशा फलप्रार्थना येषां ते
- prakṛtim← prakṛaccusative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]आश्रिताः? मोघाशाः मोघवाञ्छिता निष्फलवाञ्छिताः? मोघकर्माणः मोघारम्भाः? मोघज्ञानाः सर्वेषु मदीयेषु चराचरेषु अर्थेषु मयि च
- mohinīm← muhaccusative singular feminine noun[viśiṣṭādvaita]इत्यनेन भगवत्परत्वतिरोधानादिकमभिप्रेतम्
- śritās← śrinominative plural masculine noun
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 9.12, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_9.12 · anandgiri_9.12
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_9.12 · vedantadeshika_9.12
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_9.12 · jayatirtha_9.12
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_9.12
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_9.12
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_9.12
Theme-list memberships (6)
Show all theme-lists this verse participates in
- कर्म चैव तदर्थीयं सदित्येवाभिधीयतेwith 4.12
- कामात्क्रोधोऽभिजायतेwith 2.62, 2.63
- क्रोधाद्भवति सम्मोहःwith 2.62, 2.63, 3.40
- ज्ञानwith 1.1, 3.1, 3.2, 3.3, 3.26, 3.32, …
- प्रकृतिwith 1.1, 3.5, 3.28, 3.33, 4.6, 5.10, …
- राक्षसीमासुरीं चैव प्रकृतिं मोहिनीं श्रिताःwith 9.34