Chapter 6 (Dhyāna-Yoga (The Yoga of Meditation)), verse 45
Krishna → Arjuna · meter: anuṣṭubh
प्रयत्नाद् यतमानस् तु योगी संशुद्ध-किल्बिषः | अनेक-जन्म-संसिद्धस् ततो याति परां गतिम्
prayatnād yatamānas tu yogī saṃśuddha-kilbiṣaḥ | aneka-janma-saṃsiddhas tato yāti parāṃ gatim
Word-by-word
- prayatnāt← prayatablative singular masculine noun[advaita]यतमानः अधिकं यतमान इत्यर्थः[viśiṣṭādvaita]इति।ततः इति पदं यथास्थानान्वये प्रयोजनाभावात्प्रकृतहेतुपरमाहयत इति। अनेकजन्मसंसिद्धः अनेकैर्जन्मभिः सम्यग्योगयोग्यो जात[advaita-bhakti]पूर्वकृतादप्यधिकधिकं यतमानः प्रयत्नातिरेकं कुर्वन् योगी पूर्वोपचितसंस्कारवांस्तेनैव योगप्रयत्नपुण्येन संशुद्धकिल्बिषो धौ
- yatamānas← yatnominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]तुइन्द्रियनियमनादिप्रयत्नेन योगे यतमानः इत्यपुनरुक्तिः[śuddhādvaita]तु योगी भ्रंशाभावात् संशुद्धकिल्विषोऽनेकजन्मसंसिद्धः अनेकजन्मसु तत्त्वज्ञानवान् सन् ततोऽन्तिमजन्मनि सिद्धज्ञानतः परांगति
- tu← tunominative singular masculine noun[advaita]मुत्तरश्लोकमवतारयति कुतश्चेति[viśiṣṭādvaita]योगी चलितः[dvaita]कथञ्चन इति नारदीये[śuddhādvaita]योगी भ्रंशाभावात् संशुद्धकिल्विषोऽनेकजन्मसंसिद्धः अनेकजन्मसु तत्त्वज्ञानवान् सन् ततोऽन्तिमजन्मनि सिद्धज्ञानतः परांगतिमक[bhakti]योगी प्रयत्नादुत्तरोत्तरमधिकं योगे यतमानो
- yogī← yoginnominative singular masculine noun[advaita]विद्वान् संशुद्धकिल्बिषः विशुद्धकिल्बिषः संशुद्धपापः अनेकजन्मसंसिद्धः अनेकेषु जन्मसु किञ्चित्किञ्चित् संस्कारजातम् उपचि[viśiṣṭādvaita]चलितः[śuddhādvaita]भ्रंशाभावात् संशुद्धकिल्विषोऽनेकजन्मसंसिद्धः अनेकजन्मसु तत्त्वज्ञानवान् सन् ततोऽन्तिमजन्मनि सिद्धज्ञानतः परांगतिमक्षरं[bhakti]परां गतिं याति तदा यस्तु योगी प्रयत्नादुत्तरोत्तरमधिकं योगे यतमानो[advaita-bhakti]पूर्वोपचितसंस्कारवांस्तेनैव योगप्रयत्नपुण्येन संशुद्धकिल्बिषो धौतज्ञानप्रतिबन्धकपापमलः अतएव संस्कारोपचयात्पुण्योपचयाच्च
- sam← saaccusative singular masculine noun[advaita]यग्दर्शनः सन् याति परां प्रकृष्टां गतिम्[viśiṣṭādvaita]यग्योगयोग्यो जात इत्यर्थः[dvaita]पूर्णे संसिद्धेर्विलम्बे कारणाभावादिति भावः[bhakti]यग्ज्ञानी भूत्वा ततः श्रेष्ठां गतिं यातीति किं वक्तव्यमित्यर्थः
- śuddha← śudhvocative singular masculine noun[advaita]किल्बिषः विशुद्धकिल्बिषः संशुद्धपापः अनेकजन्मसंसिद्धः अनेकेषु जन्मसु किञ्चित्किञ्चित् संस्कारजातम् उपचित्य तेन उपचितेन अ[viśiṣṭādvaita]किल्बिषः संसिद्धः संजातः प्रयत्नाद् यतमानः तु योगी चलितः[śuddhādvaita]किल्विषोऽनेकजन्मसंसिद्धः अनेकजन्मसु तत्त्वज्ञानवान् सन् ततोऽन्तिमजन्मनि सिद्धज्ञानतः परांगतिमक्षरं मत्स्वरूपं याति[bhakti]किल्बिषो विधूतपापः सोऽनेकेषु जन्मसूपचितेन योगेन संसिद्धः सम्यग्ज्ञानी भूत्वा ततः श्रेष्ठां गतिं यातीति किं वक्तव्यमित्यर[advaita-bhakti]किल्बिषो धौतज्ञानप्रतिबन्धकपापमलः अतएव संस्कारोपचयात्पुण्योपचयाच्चानेकैर्जन्मभिः संसिद्धः संस्कारातिरेकेण पुण्यातिरेकेण
- an← añjinominative singular masculine noun
- ek← ejnominative singular masculine noun
- a← avocative singular masculine noun[advaita]धिकं यतमान इत्यर्थः[viśiṣṭādvaita]नेकजन्मा र्जितपुण्यसञ्चयैः संशुद्धकिल्बिषः संसिद्धः संजातः प्रयत्नाद् यतमानः तु योगी चलितः[dvaita]तीव श्रद्धया युक्तो जिज्ञासुर्विष्णुतत्परः[śuddhādvaita]यं चायतिरेव निर्दिष्टः[advaita-bhakti]नेकभोगवासनाव्यवहितमपि विविधप्रमादकारणवति महाराजकुलेऽपि जन्म लब्ध्वापि योगभ्रष्टः पूर्वोपचितज्ञानसंस्कारप्राबल्येन कर्माध
- janma← janmanvocative singular neuter noun[advaita]संसिद्धः अनेकेषु जन्मसु किञ्चित्किञ्चित् संस्कारजातम् उपचित्य तेन उपचितेन अनेकजन्मकृतेन संसिद्धः अनेकजन्मसंसिद्धः ततः लब[viśiṣṭādvaita]ा र्जितपुण्यसञ्चयैः संशुद्धकिल्बिषः संसिद्धः संजातः प्रयत्नाद् यतमानः तु योगी चलितः[dvaita]नीत्याह प्रयत्नादिति[śuddhādvaita]संसिद्धः अनेकजन्मसु तत्त्वज्ञानवान् सन् ततोऽन्तिमजन्मनि सिद्धज्ञानतः परांगतिमक्षरं मत्स्वरूपं याति[bhakti]सूपचितेन योगेन संसिद्धः सम्यग्ज्ञानी भूत्वा ततः श्रेष्ठां गतिं यातीति किं वक्तव्यमित्यर्थः[advaita-bhakti]लब्ध्वापि योगभ्रष्टः पूर्वोपचितज्ञानसंस्कारप्राबल्येन कर्माधिकारमतिक्रम्य ज्ञानाधिकारी भवति तदा किमु वक्तव्यं द्वितीयाय
- sam← saaccusative singular masculine noun[advaita]यग्दर्शनः सन् याति परां प्रकृष्टां गतिम्[viśiṣṭādvaita]यग्योगयोग्यो जात इत्यर्थः[dvaita]पूर्णे संसिद्धेर्विलम्बे कारणाभावादिति भावः[bhakti]यग्ज्ञानी भूत्वा ततः श्रेष्ठां गतिं यातीति किं वक्तव्यमित्यर्थः
- siddhas← siddhanominative singular masculine noun
- tatas← tatasnominative singular masculine noun
- yāti← yatnominative singular neuter noun[advaita]परां प्रकृष्टां गतिम्[viśiṣṭādvaita]एव।अतिशयितपुरुषार्थनिष्ठतया योगिनः सर्वस्माद् आधिक्यम् आह[dvaita]। आह च अतीव श्रद्धया युक्तो जिज्ञासुर्विष्णुतत्परः। ज्ञात्वा ध्यात्वा तथा दृष्ट्वा जन्मभिर्बहुभिः पुमान्। विशेन्नारायणं[śuddhādvaita]। यद्वाऽनेकजन्मविपाकेन भक्तिमान् भवति। ततो भक्तितः परां गतिं भगवद्धाम वैकुण्ठाख्यं याति। एवमेवोक्तं निबन्धेईश्वरालम्बनं[bhakti]तदा यस्तु योगी प्रयत्नादुत्तरोत्तरमधिकं योगे यतमानो[advaita-bhakti]रेकेण च प्राप्तचरमजन्मा ततः साधनपरिपाकाद्याति परां प्रकृष्टां गतिं मुक्तिम्। नास्त्येवात्र कश्चित्संशय इत्यर्थः।
- parām← parāaccusative singular feminine noun
- gatim← gamaccusative singular masculine noun[advaita]।।यस्मादेवं तस्मात्[viśiṣṭādvaita]इति योग
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 6.45, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_6.45 · anandgiri_6.45
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_6.45 · vedantadeshika_6.45
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_6.45 · jayatirtha_6.45
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_6.45
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_6.45
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_6.45
Theme-list memberships (3)
Show all theme-lists this verse participates in
- ततो याति परां गतिम्with 13.28, 16.22
- संसिद्धwith 3.20, 4.38, 6.37, 6.43, 8.15, 18.45
- सिद्धwith 1.1, 2.48, 3.20, 4.12, 4.22, 4.38, …