Chapter 4 (Jñāna-Karma-Sannyāsa-Yoga (The Yoga of Renunciation of Action in Knowledge)), verse 22
Krishna → Arjuna · meter: other
यदृच्छा-लाभ-सन्तुष्टो द्वन्द्वातीतो विमत्सरः | समः सिद्धाव् असिद्धौ च कृत्वापि न निबध्यते
yadṛcchā-lābha-santuṣṭo dvandvātīto vimatsaraḥ | samaḥ siddhāv asiddhau ca kṛtvāpi na nibadhyate
Word-by-word
- yat← yatnominative singular masculine noun[advaita]नव्यतिरेकेणेति यावत्[viśiṣṭādvaita]नतया सन्तापो लाभे प्रहर्षश्च स्यातामिति कर्मयोग एवात्मदर्शनविरोधिसमस्तवैरिणामुत्थापकः प्रसज्यत इति शङ्कानिरासाय दृष्टफले[dvaita]वेन न पुनरुक्तिदोष इत्यर्थः[advaita-bhakti]नेनान्नादिकं संपाद्यमिति प्राप्ते नियमायाह शास्त्राननुमतप्रयत्नव्यतिरेको यदृच्छा तयैव यो लाभोऽन्नाच्छादनादेः शास्त्रानुम
- ṛt← ṛnominative singular masculine noun
- śa← śavocative singular masculine noun[advaita]ीतोष्णादिभिः हन्यमानोऽपि अविषण्णचित्तः द्वन्द्वातीतः उच्यते[viśiṣṭādvaita]रीरधारणहेतुवस्तुसन्तुष्टः द्वन्द्वातीतः यावत्साधनसमाप्त्यवर्जनीयशीतोष्णादिसहः विमत्सरः अनिष्टोपनिपातहेतुभूतस्वकर्मनिरूपे[dvaita]ेषः। व्याख्यानव्याख्येयत्वेन न पुनरुक्तिदोष इत्यर्थः।[śuddhādvaita]ितः न निबद्ध्यत इति अकर्मत्वं सूचितम्[bhakti]ीतोष्णादीन्यतीतोऽतिक्रान्तः[advaita-bhakti]रीरस्थितिमात्रप्रयोजनं कर्माभ्यनुज्ञातं तत्रान्नाच्छादनादिव्यतिरेकेणशरीरस्थितेरसंभवाद्याञ्चादिनापि स्वप्रयत्नेनान्नादिकं
- a← avocative singular masculine noun[advaita]प्रार्थितोपनतो लाभो यदृच्छालाभः तेन संतुष्टः संजातालंप्रत्ययः[viśiṣṭādvaita]निष्टोपनिपातहेतुभूतस्वकर्मनिरूपेण परेषु विगतमत्सरः समः सिद्धौ असिद्धौ[śuddhādvaita]कर्मत्वं सूचितम्[bhakti]प्रार्थितोपस्थितो लाभो यदृच्छालाभः[advaita-bhakti]याचितसंक्लृप्तमुपपन्नं यदृच्छया इति याञ्चासंकल्पादिप्रयत्नं वारयति
- lābha← labhvocative singular masculine noun[advaita]संतुष्टः अप्रार्थितोपनतो लाभो यदृच्छालाभः तेन संतुष्टः संजातालंप्रत्ययः[viśiṣṭādvaita]े प्रहर्षश्च स्यातामिति कर्मयोग एवात्मदर्शनविरोधिसमस्तवैरिणामुत्थापकः प्रसज्यत इति शङ्कानिरासाय दृष्टफलेष्वसङ्ग उच्यते य[dvaita]ेति। कथं द्वन्द्वातीतत्वं इति आह समः सिद्धाविति।[bhakti]ो यदृच्छालाभः[advaita-bhakti]ोऽन्नाच्छादनादेः शास्त्रानुमतस्य स यदृच्छालाभस्तेन संतुष्टस्तदधिकतृष्णारहितः
- santuṣṭas← saṃtuṣnominative singular masculine noun
- dvandvāt← dvaṃdvaablative singular neuter noun
- ītas← īnominative singular masculine noun
- vim← viaccusative singular masculine noun
- atsaras← tsar2nd person singular imperfect active verb
- samas← samnominative singular masculine noun[viśiṣṭādvaita]तवैरिणामुत्थापकः प्रसज्यत इति शङ्कानिरासाय दृष्टफलेष्वसङ्ग उच्यते यदृच्छेति श्लोकेन[advaita-bhakti]तुल्यो यदृच्छालाभस्य सिद्धावसिद्धौ
- siddhau← siddhanominative dual masculine noun[advaita]असिद्धौ च[viśiṣṭādvaita]असिद्धौ[dvaita]च इत्यनेनोच्यत इत्यत आह कथमि ति किम्प्रकारकं इत्यर्थः। इति जिज्ञासायामिति शेषः। व्याख्यानव्याख्येयत्वेन न पुनरुक्तिदोष[śuddhādvaita]च सम इति पूर्वोक्तसाङ्ख्ययोगार्थः प्रदर्शितः न निबद्ध्यत इति अकर्मत्वं सूचितम्।[bhakti]च समो हर्षविषादरहितः। य एवंभूतः स पूर्वोत्तरभूमिकयोर्यथायथं विहितं स्वाभाविकं वा कर्म कृत्वापि न बन्धं प्राप्नोति।[advaita-bhakti]च सिद्धौ न हृष्टः नाप्यसिद्धौ विषण्णः स स्वानुभवेनाकर्तैव परैरारोपितकर्तृत्वः शरीरस्थितिमात्रप्रयोजनं भिक्षाटनादिरूपं क
- asiddhau← asiddhilocative singular feminine noun[advaita]च। यः एवंभूतो यतिः अन्नादेः शरीरस्थितिहेतोः लाभालाभयोः समः हर्षविषादवर्जितः कर्मादौ अकर्मादिदर्शी यथाभूतात्मदर्शननिष्ठः[viśiṣṭādvaita]च युद्वादिकर्मसु जयादिसिद्ध्यसिद्ध्योः समचित्तः कर्म एव कृत्वा अपि ज्ञाननिष्ठां विना अपि न निबध्यते न संसारं प्रतिपद्यत
- ca← cavocative singular masculine noun[advaita]्छालाभसंतुष्टः अप्रार्थितोपनतो लाभो यदृच्छालाभः तेन संतुष्टः संजातालंप्रत्ययः[viśiṣṭādvaita]्छोपनतशरीरधारणहेतुवस्तुसन्तुष्टः द्वन्द्वातीतः यावत्साधनसमाप्त्यवर्जनीयशीतोष्णादिसहः विमत्सरः अनिष्टोपनिपातहेतुभूतस्वकर्[dvaita]ित्तात्मनो लक्षणमाह यदृच्छालाभेति[śuddhādvaita]्छेति। सिद्धावसिद्धौ च सम इति पूर्वोक्तसाङ्ख्ययोगार्थः प्रदर्शितः न निबद्ध्यत इति अकर्मत्वं सूचितम्।[bhakti]यदृच्छेति[advaita-bhakti]्छादनादिव्यतिरेकेणशरीरस्थितेरसंभवाद्याञ्चादिनापि स्वप्रयत्नेनान्नादिकं संपाद्यमिति प्राप्ते नियमायाह शास्त्राननुमतप्रयत्
- kṛtvā← kṛnominative singular masculine noun[advaita]पि न निबध्यते बन्धहेतोः कर्मणः सहेतुकस्य ज्ञानाग्निना दग्धत्वात् इति उक्तानुवाद[viśiṣṭādvaita]अपि ज्ञाननिष्ठां विना अपि न निबध्यते न संसारं प्रतिपद्यते।[bhakti]पि न बन्धं प्राप्नोति[advaita-bhakti]पि न निबध्यते बन्धहेतोः सहेतुकस्य कर्मणो ज्ञानाग्निना दग्धत्वादिति पूर्वोक्तानुवादः
- api← apinominative singular masculine noun[advaita]नैव किञ्चित् करोति सः इति कर्माभावः प्रदर्शितः[viśiṣṭādvaita]ज्ञाननिष्ठां विना
- na← navocative singular neuter noun[advaita]तो लाभो यदृच्छालाभः तेन संतुष्टः संजातालंप्रत्ययः[viśiṣṭādvaita]तशरीरधारणहेतुवस्तुसन्तुष्टः द्वन्द्वातीतः यावत्साधनसमाप्त्यवर्जनीयशीतोष्णादिसहः विमत्सरः अनिष्टोपनिपातहेतुभूतस्वकर्मनिरू[dvaita]ो लक्षणमाह यदृच्छालाभेति[śuddhādvaita]निबद्ध्यत इति अकर्मत्वं सूचितम्[bhakti]संतुष्टः[advaita-bhakti]ं कर्माभ्यनुज्ञातं तत्रान्नाच्छादनादिव्यतिरेकेणशरीरस्थितेरसंभवाद्याञ्चादिनापि स्वप्रयत्नेनान्नादिकं संपाद्यमिति प्राप्ते
- nibadhyate← nibandh3rd person singular present indicative passive verb[advaita]बन्धहेतोः कर्मणः सहेतुकस्य ज्ञानाग्निना दग्धत्वात् इति उक्तानुवाद[viśiṣṭādvaita]न संसारं प्रतिपद्यते[advaita-bhakti]बन्धहेतोः सहेतुकस्य कर्मणो ज्ञानाग्निना दग्धत्वादिति पूर्वोक्तानुवादः
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 4.22, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_4.22 · anandgiri_4.22
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_4.22 · vedantadeshika_4.22
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_4.22 · jayatirtha_4.22
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_4.22
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_4.22
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_4.22
Theme-list memberships (4)
Show all theme-lists this verse participates in
- समः सिद्धावसिद्धौ चwith 4.17
- सर्वभूतात्मभूतात्माwith 5.7, 6.32
- सिद्धwith 1.1, 2.48, 3.20, 4.12, 4.38, 6.37, …
- सिद्ध्यसिद्ध्योः समो भूत्वाwith 2.48