Bhagavad Gītā Chapter 7, Verse 9: Krishna to Arjuna — Jñāna-Vijñāna-Yoga
Bhagavad Gītā 7.9
गन्धः पृथिव्यां च तेजश् चास्मि विभावसौ ।
जीवनं सर्वभूतेषु तपश् चास्मि तपस्विषु ॥
gandhaḥ← gandha(3 verses)nominative masculine singular nounsmell, odor, fragranceattested in commentariesadvaitaपृथिव्यांviśiṣṭādvaitaतुलस्यादिगन्धः सुरभिगन्धमात्रं वा तद्योगेन हि पृथिवी सत्त्वोन्मेषस्य सुखस्य वाdvaitaइत्यस्य ग्रहणम्bhakti। गन्धतन्मात्रं पृथिव्या आश्रयभूतमहमित्यर्थः। यद्वा विभूतिरूपेणाश्रयधत्वस्य विवक्षितत्वात्सुरभिगन्धस्यैवोत्कृष्टतया विभूadvaita-bhaktiसर्वपृथिवीसामान्यरूपस्तन्मात्राख्यः पृथिव्यामनुस्यूतोऽहम् pṛthivyāṃ← pṛthivī(4 verses)locative feminine singular nounthe earth ca← ca(391 verses)and; (homonym: also the consonant ca) teja← tejas(12 verses)nominative neuter singular nounsplendor, brilliance, energyś cāsmi vibhāvasau← vibhāvasulocative masculine singular nounfire, the sun ('rich in light')attested in commentariesadvaitaअग्नौ। तथा जीवनं सर्वभूतेषु येन जीवन्ति सर्वाणि भूतानि तत् जीवनम्। तपश्च अस्मि तपस्विषु तस्मिन् तपसि मयि तपस्विनः प्रोतśuddhādvaita। स्पष्टमेव। सर्वभूतेषु जीवनं प्राणनं तपः कायशोधनम्।
jīvanaṃ← jīvananominative neuter singular nounlife, living (from √jīv) sarva← sarva(138 verses)compound (compound member)all, entire-bhūteṣu← bhūta(67 verses)locative neuter plural nounbeing, creature; element; past, goneattested in commentariesviśiṣṭādvaitaदेवमनुष्यादिरूपेणावस्थितेषु जन्तुषु tapa← tapas(25 verses)nominative neuter singular nounausterity, ascetic heat, spiritual disciplineś cāsmi tapasviṣu← tapasvin(2 verses)locative masculine plural nounascetic, one who practices tapas (tapas + -vin)attested in commentariesadvaitaतस्मिन् तपसि मयि तपस्विनः प्रोताःbhaktiवानप्रस्थादिषु द्वन्द्वसहनरूपं तपोऽस्मिadvaita-bhaktiनित्यं तपोयुक्तेषु वानप्रस्थादिषु
spoken
I am the pure fragrance of earth, the brightness in fire, the life in every creature, and the discipline in those who practice austerity.