Chapter 10 (Vibhūti-Yoga (The Yoga of Divine Manifestations)), verse 42
Krishna → Arjuna · meter: other
अथ वा बहुनैतेन किं ज्ञातेन तवार्जुन | विष्टभ्याहम् इदं कृत्स्नम् एकांशेन स्थितो जगत्
atha vā bahunaitena kiṃ jñātena tavārjuna | viṣṭabhyāham idaṃ kṛtsnam ekāṃśena sthito jagat
Word-by-word
- atha← athanominative singular masculine noun[advaita]वा बहुना एतेन एवमादिना किं ज्ञातेन तव अर्जुन स्यात् सावशेषेण[viśiṣṭādvaita]सङ्क्षेपादपि सङ्क्षेपेण प्रधानाप्रधानसमस्तविभूतिसंग्रहमाहअथवा इति श्लोकेन[dvaita]वा बहुनैतेन किं ज्ञातेन इति पूर्वोक्तव्यस्तज्ञानाक्षेपात्[śuddhādvaita]वेति। अथवा बहुनैतेनोच्यमानेनेह ज्ञातेन विशेषेण तव किं अहं पुरुषोत्तमोऽधिदेव एकांशेनाक्षरमहिम्नाऽध्यात्मरूपेण कृत्स्नमिदं[bhakti]वा किमनेन परिच्छिन्नज्ञानेन सर्वत्र समदृष्टिमेव कुर्वित्याह -- अथवेति[advaita-bhakti]वेति पक्षान्तरे
- vā← vāvocative singular neuter noun[advaita]बहुना एतेन एवमादिना किं ज्ञातेन तव अर्जुन स्यात् सावशेषेण[viśiṣṭādvaita]इति श्लोकेन[dvaita]त्र किंशब्दः[śuddhādvaita]बहुनैतेनोच्यमानेनेह ज्ञातेन विशेषेण तव किं अहं पुरुषोत्तमोऽधिदेव एकांशेनाक्षरमहिम्नाऽध्यात्मरूपेण कृत्स्नमिदं चेतनाचेतन[bhakti]किमनेन परिच्छिन्नज्ञानेन सर्वत्र समदृष्टिमेव कुर्वित्याह -- अथवेति[advaita-bhakti]साकल्येन तामाह -- अथवेति पक्षान्तरे
- kim← kimnominative singular masculine noun
- jñātena← jñāinstrumental singular masculine noun[advaita]तव अर्जुन स्यात् सावशेषेण[dvaita]इति पूर्वोक्तव्यस्तज्ञानाक्षेपात्[śuddhādvaita]विशेषेण तव किं अहं पुरुषोत्तमोऽधिदेव एकांशेनाक्षरमहिम्नाऽध्यात्मरूपेण कृत्स्नमिदं चेतनाचेतनात्मकं जगदधिभूतं कार्यशरीराव[bhakti]किं तव कार्यं[advaita-bhakti]किं,तव स्यात्
- tava← tuvocative singular masculine noun[advaita]अर्जुन स्यात् सावशेषेण[viśiṣṭādvaita]िभूतिसंग्रहमाहअथवा इति श्लोकेन[dvaita]ेति विशेषणम्[śuddhādvaita]किं अहं पुरुषोत्तमोऽधिदेव एकांशेनाक्षरमहिम्नाऽध्यात्मरूपेण कृत्स्नमिदं चेतनाचेतनात्मकं जगदधिभूतं कार्यशरीरावस्थं सूक्ष्[bhakti]कार्यं[advaita-bhakti]स्यात्
- arjuna← arjunavocative singular neuter noun[advaita]स्यात् सावशेषेण[advaita-bhakti]्? इदं कृत्स्नं सर्वं जगदेकांशेन एकदेशमात्रेण विष्टभ्य विधृत्य व्याप्य वाहमेव स्थितो न,मद्व्यतिरिक्तं किंचिदस्तिपादोऽस्य
- viṣṭabhya← viṣṭambhnominative singular masculine noun[advaita]विशेषतः स्तम्भनं दृढं कृत्वा इदं कृत्स्नं जगत् एकांशेन एकावयवेन एकपादेन? सर्वभूतस्वरूपेण इत्येतत् तथा[viśiṣṭādvaita]अहम् अवस्थितः[śuddhādvaita]विधृत्य व्याप्य नियम्य[bhakti]धृत्वा व्याप्येति वाहमेव स्थितः न मद्व्यतिरिक्तं किंचिदस्तिपादोऽस्य विश्वा भूतानि इति श्रुतेः[advaita-bhakti]विधृत्य व्याप्य वाहमेव स्थितो न,मद्व्यतिरिक्तं किंचिदस्तिपादोऽस्य विश्वा भूतानि त्रिपादस्यामृतं दिवि इति श्रुतेः
- aham← ahanominative singular neuter noun[advaita]इति।।इति श्रीमत्परमहंसपरिव्राजकाचार्यस्य श्रीगोविन्दभगवत्पूज्यपादशिष्यस्य,श्रीमच्छंकरभगवतः कृतौ श्रीमद्भगवद्गीताभाष्ये[viśiṣṭādvaita]अवस्थितः
- idam← idamnominative singular masculine noun
- kṛtsnam← kṛtsnaaccusative singular masculine noun
- ek← ejnominative singular masculine noun
- a← avocative singular masculine noun[advaita]थवा बहुना एतेन एवमादिना किं ज्ञातेन तव अर्जुन स्यात् सावशेषेण[viśiṣṭādvaita]तिवर्तेत तथा मम महिम्नः अयुतायुतांशेन विष्टभ्य अहम् अवस्थितः[dvaita]ज्ञात्वैनं सविशेषयुक्तं देवं वरं को विमुच्येत बन्धात् इत्यृग्वेदखिलेषु[śuddhādvaita]थवेति। अथवा बहुनैतेनोच्यमानेनेह ज्ञातेन विशेषेण तव किं अहं पुरुषोत्तमोऽधिदेव एकांशेनाक्षरमहिम्नाऽध्यात्मरूपेण कृत्स्नमिद[bhakti]थवा किमनेन परिच्छिन्नज्ञानेन सर्वत्र समदृष्टिमेव कुर्वित्याह -- अथवेति[advaita-bhakti]थवेति पक्षान्तरे
- aṃśena← aṃśainstrumental singular masculine noun
- sthitas← sthānominative singular masculine noun
- jagat← jagatnominative singular masculine noun[advaita]एकांशेन एकावयवेन एकपादेन? सर्वभूतस्वरूपेण इत्येतत् तथा[viśiṣṭādvaita]कार्यावस्थं कारणावस्थं स्थूलं सूक्ष्मं
Intertextual panel
The 8 verses most likely to be intertexts of 10.42, ranked by the Sūtrakṛt substrate's composite score.
Doctrinal projections
How each major school's commentary tradition reads this verse.
Advaita (Śaṅkara, Anandagiri)
Witnesses: shankara_10.42 · anandgiri_10.42
Viśiṣṭādvaita (Rāmānuja, Vedantadeshika)
Witnesses: ramanuja_10.42 · vedantadeshika_10.42
Dvaita (Madhva, Jayatīrtha)
Witnesses: madhva_10.42 · jayatirtha_10.42
Śuddhādvaita (Vallabha)
Witnesses: vallabha_10.42
Bhakti-philological (Śrīdhara)
Witnesses: sridhara_10.42
Advaita-Bhakti synthesis (Madhusūdana)
Witnesses: madhusudan_10.42